V roce 2005 vykopali vědci tělo oběti španělské chřipky, které leželo od roku 1919 ve věčně zmrzlé půdě Aljašky, a izolovali z něj zlomky dědičné informace chřipkového viru. Z těch pak virus zrekonstruovali. Virus, který už nebyl „mezi živými“ tak najednou „vstal z mrtvých“. Oživlý virový nebožtík hned ukázal drápky. Když jej vědci pustili na laboratorní myši, projevil se jako podstatně účinnější zabiják, než viry stávajících chřipek.
Rázem bylo jasné, že virus H1N1 z roku 1918 byl skutečně „něco extra“ a že desítky milionů obětí (uvádí se 20 ale i 300 milionů obětí – podle toho, zda se bere v potaz jen „civilizovaný“ svět nebo mrtvoly domorodců v koloniích, s jejichž počítáním se nikdo neobtěžoval) zdaleka nemá na svědomí jen předchozí zbídačení obyvatelstva první světovou válkou.
Nyní otestoval tým virologů vedený Yoshihirou Kawaokou rekonstruovaný virus španělské chřipky na makacích. Stávající kmeny chřipkových virů vyvolávají u těchto opic jen mírné projevy na dýchacích cestách. Virus španělské chřipky však opicím rychle zachvátil plíce a zvířata během několika dní uhynula. Makaci se doslova utopili v krvi, jež jim zalila poškozené plíce.
Plicní tkáň makaků nepoškozoval přímo virus. Vědci zjistili u opičích obětí „laboratorní“ španělské chřipky velmi neobvyklou reakci imunitní obrany. Tělo se brání viru tak chaoticky, že přitom napáchá více škody než užitku. Virus je schopen potlačit expresi lidského genu RIG-1, který imunitní obranu reguluje a v imunitní obraně zavládne zmatek. V této souvislosti není bez zajímavosti, že podobně se vůči imunitní obraně svých obětí chová i virus ptačí chřipky H5N1. Potlačení „imunitní chaotické bouře“ by mohlo zachránit mnoho životů.
Pokusy proběhly v laboratořích vybavených pro práci na 4. stupni mikrobiologického rizika. Zabezpečení takových laboratoří prakticky vylučuje únik zkoumaného mikroorganismu mimo vymezený prostor. Přesto se snesla na hlavy vědců kritika z toho, že „bosou nohou dráždí chřestýše“. Poukazuje se např. na fakt, že z pěti „návratů“ viru SARS, jich čtyři padají na vrub chyby personálu při laboratorní výzkumné práci.
Podle mnoha expertů ale přinesly pokusy na makacích tak významné poznatky, že to za toto předem kalkulované riziko stálo. Lze si představit, že kdyby se podobné pokusy neprováděly, bylo by to vědcům po čase opět předhazováno. Tentokrát s výtkou, že měli včas chřipkové viry zkoumat, abychom byli na případnou příští chřipkovou pandemii lépe připravení. Není na světě vědec ten, aby se zavděčil lidem všem.
Pramen: Nature
Test na ptačí chřipku
Autor: Josef Pazdera (03.11.2005)
Diskuze:
Rekonstrukce
Jirka,2007-01-19 00:31:33
Mne by zajimalo, jak rozsahla ta rekonstrukce viru byla. Jestli to chapu dobre, tak od zmrzlych tel z te doby bychom se uz normalne nakazit nemeli. Nebo se s nejakou nezanedbatelnou pravdepodobnosti nakazit muzeme? Predpokladam, ze tech zmrzlych tel bude po svete asi jeste vicero.
zmŕtvychvstanie
Martin,2007-01-19 08:34:10
Nakaziť sa môžeme všeličím, aj niečím, čo vylezie zo zamrznutých mŕtvol, ak sa to nestihlo rozložiť.
Podarilo sa oživiť baktérie uväznené 250 miliónov rokov v kryštáloch soli, ožil aj aľjašský mach zamrznutý 40 000 rokov v permafroste a rástol akoby nič, vyklíčili aj najmenej 1000 rokov zmrazené semená lupíny, tiež z permafrostu na Aľjaške. A to sú vývojovo pokročilé organizmy. Čo potom taký obyčajný vírus?
obycejny virus
Jirka,2007-01-19 10:17:20
Obycejny virus muze byt docela hakliva vec, ktera bez zijici bunky nemusi dlouho prezit.
Jirkovi
Martin,2007-01-19 19:28:55
To sa tvrdilo o víruse besnoty, že ho dokáže zlikvidovať voľný kyslík v ovzduší a že preto sa besnotou nakazíme len keď nás niečo pohryzie. Ale vírus chrípky sa šíri vzduchom a ako som sa dočítal, v rozpore s bežne rozšíreným názorom mráz vírusy chrípky nelikviduje, ale práve naopak, konzervuje.
hnus
xyz,2007-01-18 11:10:33
a to ze jde o naprosto neeticke experimenty samozrejme nikomu nevadi..
ne, naprosto nevadí...
walter,2007-01-18 12:16:19
výzkum má sloužit blahu lidí, pravděpodobně to nelze zařídit jinak. Otázka je, jestli bylo nutné nechat experiment dojít do hořkého konce, jestli nešlo jim dát drobet morfia na konec. Možná ne, možná chtěli vědět, co konkrétně opičku dovede ke smrti...
P.S. Také mi nevadí zabíjení zvířat kvůli masu, protože ho mam rád.
co je etické
jarda petr,2007-01-18 14:21:10
Bylo by etičtější čekat, ža na nás přijde chřipková pandemie a zahubí zase nějakých padesát nebo sto milionů lidí? Možná pro ty, co by přežili. Oběti a jejich blízcí by asi měli jiný názor. Jaký jiný experiment navrhujete k odhalení mechanismu, jakým podobné chřipkové viry zabíjejí primáty, a jaké experimenty navrhujte k otevření cesty k případné léčbě? Mě napadá jen jeden. Aby se dobrovolně přihlásili ti, co nesouhlasí s pokusy na opicích, a vzali to místo nich. Pokud chcete e-mail na Kawaoku, abyste mohl poslat přihlášku, dejte vědět. Rád vám ho pošlu.
2walter
zz,2007-01-18 14:23:27
šak mne tiež nevadí zasa zabíjanie ľudí, lebo ich nemám rád
A prečo to skúšajú na makakoch?
Ja som za to, aby to skúšali na ľuďoch, získajú cennejšie informácie a aspoň sa svet zbaví pár parazitov
Testy na lidech
Milan Bacik,2007-01-18 16:53:38
No třeba takový k smrti odsouzení vrazi by mohli aspoň částečně splatit svůj dluh vůči společnosti.
hmm
Petra,2007-01-19 09:30:38
tvrdi slovek, ktery je s nejvetsi pravdepodobnosti s plnym zaludkem, ve kterem nechybi nejaky ten zivocisny protein, ktery prodelal vsechny klasicke vakcinace proti TBC, nestovicim a buhvicemu jeste, a v jehoz okoli se vyskytuje urcite nekolik blizkych, kteri sve starecke potize resi injekcemi inzulinu, pozivanim kloubnich preparatu ci obycejnych ocnich kapek. Skoda, ze lidi, kteri nevedi, na co maji za ocima schovanou tu podivnou nasedlou hmotu, nejde jednoduse odmavnout na ty experimenty misto nebohych makaku. Jinak jsou totiz spolecnosti jen na obtiz...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce