Zvětšit obrázek

Černý diamant.
Kredit: Florida International University

Protože černé diamanty byly nalezen pouze na dvou místech, ale nikdy ne v tradičním diamantem nalezišti, jsou někteří vědci přesvědčeni, že na Zem přiletěly z vesmíru. Navíc je hádankou jejich pórovitost. V hloubkách asi 200 km pod povrchem Země za vysokých teplot a tlaků se plyn v hornině neudrží a proto vznikne „obyčejný“ diamant.

Zvětšit obrázek

Vybroušený černý diamant.

Geolog Stephen Haggerty (Florida International University, Miami) je přesvědčen, že diamanty přiletěly z velké dálky a před miliardou let jako asteroidy dopadly na Zem, v době, kdy planeta i Měsíc byly silně bombardovány kosmickým materiálem. Stáří diamantu je někde mezi 2,6 až 3,8 miliardami let.

„V té době tvořily Jižní Amerika a Afrika jeden kontinent, což by mohlo být odpovědné za výskyt diamantů v současnosti na dvou kontinentech,“ řekl Haggerty. Je přesvědčen, že tyto černé diamanty v minulosti vznikly u jiné hvězdy než je naše Slunce.

Zvětšit obrázek

Takovéto černé skvosty mají složení jako diamanty v meteoritech a jejich původ vědci dávají do souvislosti s výbuchem supernovy před miliardou let.

Při jejich výzkumu, který probíhal na infračerveném synchrotronu v americké laboratoři BNL (Brookhaven National Laboratory, Long Island, NY), byl v diamantech objeven vodík, což podporuje teorii, že vznikly v mezihvězdném prostoru, který je bohatý na vodík.

Zvětšit obrázek

Mineralog, geolog, petrolog prof. Stephen E. Haggerty (Florida International University, Miami). Kredit: FIU

Diamantový prach, z něhož se černé diamanty tvořily, mohl být uvolněn při výbuchu supernovy před miliardou let. Podle Haggerta diamantový prach se pak stal součástí prachoplynného mezihvězdného oblaku, kde postupně tvořil větší shluky až uvízl v asteroidech „jako švestky v pudinku“.

Nový spektrální výzkum černých diamantů ukázal, že se podobají diamantům, které byly nalezeny v meteoritech.

Pangea (superkontinent), kontinentální drift (posouvání kontinentů) a vytvoření současné podoby kontinentů. Kredit: USGS

Zdroj: New Scientist