Jak voní rybám domov  
Maličké korálové rybky čeká už v nejútlejším dětství dlouhá odysea. Jen se vykulí z vajíčka, uchvátí je mořské proudy a zanesou je na kilometry daleko od rodiště. Nejnovější výzkum amerických biologů ale prokázal, že rybky nejsou vydány vodnímu živlu napospas. Mnohé z nich se po několika týdnech života ve volném oceánu vydají na cestu zpátky domů. Svůj rodný korálový útes bezpečně najdou. Jak je to možné? Podle čeho se v mořských dálavách orientují?


 

Zvětšit obrázek
Jelle Atema, Marine Biological Laboratory, Woods Hole

Na tuto otázku přinesl odpověď výzkum týmu vedeného Gabrielou Gerlachovou a  Jellem Atemou prováděný na Velkém bariérovém útesu u pobřeží Austrálie. Biologové zkoumali ryby obývající pětici různých útesů. Podmínky, které tu vládnou, vytvářejí předpoklady pro volné míšení ryb. To ale platilo jen pro některé druhy ryb. Mnohé ryby tvořily na každém útesu jasně vyhraněnou „rodinu“, která nebyla příbuzná s rybami na okolních útesech. To znamená, že plůdek těchto ryb nebloudí náhodně mořem a neusídlí se tam, kam jej vlny zanesou. Dovede se vrátit tam, kde se narodil a kde už žijí jeho pokrevní příbuzní.  Velkým přeborníkem v návratu domů je parmovec druhu Ostorinchus doederleini.

 

Zvětšit obrázek
K mistrům ve vyčichání domova patří parmovci.


Ryby se zřejmě řídí čichem. Gerlachová a Atema odebrali vodu z několika různých útesů a nabídli ji malým parmovcům. Ti měli zjevnou slabost pro vodu, která pocházela z jejich rodné lokality. Jsou s to rozeznat molekuly, které se vyskytují výhradně v jejich rodišti a na jiných útesech chybí.

 

„I když se malé rybky pohybují dlouhé týdny na otevřeném moři, místo, kde budou následně trávit zbytek života, si nevybírají náhodně,“ říká Gabriele Gerlachová. „Ačkoli jsou to vpravdě titěrné rybky, mají dokonale vyvinutý čich a orientační smysl. Dokážou si najít cestu do míst, kde přišly na svět. Ty zaručily jejich rodičům podmínky vhodné ke zplození potomstva a vhodné podmínky tu jistě najde i další rybí generace. Návrat mnoha generací ryb na stále stejné místo může v konečném důsledku skončit vznikem nového druhu.“

Zvětšit obrázek
Gabriele Gerlachová, Marine Biological Laboratory, Woods Hole

Zatím není vědcům jasné, co dává rybímu domovu na daném korálovém útesu jeho typickou vůni.

 

„Může to být vůně, kterou vydávají samotné ryby,“ vysvětluje Jolle Atema. „Může to však být i zvláštní směsice látek, kterými se od sebe liší samotné jednotlivé útesy. Ostatně i lidské domácnosti mají své vlastní typické pachy.“

 

Výsledky získané výzkum na Velkém bariérovém útesu jsou zřejmě platné i pro další korálové útesy a mají velký význam pro ochranu těchto kriticky ohrožených podmořských rájů.. Jakékoli narušení typického pachu útesu může mít pro jeho rybí obyvatele fatální následky, protože jejich potomci nenajdou cestu domů.

 


Pramen:
PNAS



Datum: 31.01.2007 13:42
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz