Zvětšit obrázek

Bubliny u nosu krtka hvězdonosého

Většina savců žijících ve vodě ztratila čich. Delfíni nebo velryby při životě v mokrém živlu tento smysl nepotřebují. Přesto ale někteří savci pod vodou čichají. Kenneth Catania  z Vanderbiltovy university pozoroval při plavání krtka hvězdonosého, který tráví ve vodě hodně času hledáním potravy. Amerického biologa zaujalo velké množství bublin, které zvíře vydechovalo a pojal podezření, že krtek při plavání kolem sebe čenichá.

Zvětšit obrázek

Kenneth Catania, Vanderbilt University

Záběry speciální kamery mu daly zapravdu. Krtek vydechuje čenichem bubliny, které zase rychle nasává zpátky. Za jedinou sekundu stihne bubliny „vystrčit“ a zase „zatáhnout“ do nosní dutiny až desetkrát. Stejným způsobem zvířata čenichají i na vzduchu. Rychle vdechují a opět vydechují nosem, aby dostali k citlivým buňkám čichové sliznice pachové molekuly.
Catania zjistil, že krtek dokáže najít čichem pod vodou oblíbené pochoutky – žížaly, kousky ryby nebo hmyz. Když se povrch bubliny dotkne kořisti, ulpí na ní i pachové látky, které jsou rozpustné ve vodě. S bublinou se pach dostane v krtkově čenichu až k čichové sliznici.

Krtek hvězdonosý dostal jméno podle typického tvaru čumáku, z něhož hvězdicovitě vybíhají na všechny strany tenké „prstíky“. Výběžky čenichu jsou velmi citlivé a krtkovi slouží k hmatání. Catania proto musel vyloučit možnost, že krtek našel kořist nikoli čichem ale hmatem. Nastražil proto pod hladinu  návnady přikryté sítkem. Oka sítě byla tak malá, že jimi krtek neprostrčil hmatové výběžky nosu. Byla však dostatečně velká, aby jimi prošly vzduchové bublinky. Krtek dokázal najít i takto skrytou návnadu a to nade vší pochybnost dokládá, že se dokáže pod vodou orientovat podle čichu.

Zvětšit obrázek

Krtek hvězdonosý (Condylura cristata)

Americký krtek hvězdonosý zjevně není jediný savec, který dokáže čichat pod vodou. Kenneth Catania podrobil stejným pokusům i dalšího zvířecího milovníka vodního živlu – rejska bažinného. Také tento hmyzožravec se orientuje pod vodou čichem a využívá k tomu „vystrkované“ bublinky vzduchu.

Zvětšit obrázek

Rejsek bažinný (Sorex palustris)

„Stojíme před otázkou, jak jsou na tom další zvířata, jež tráví část života ve vodě,“ říká Kenneth Catania. „Dovedou například vydry nebo tuleni něco podobného? A nebo jsou na to příliš velcí a čichání pod vodou je výhradní záležitostí malých savců?“

Tuleni a další zvířata se řídí pod vodou hmatem. Prostřednictvím hmatových vousů na čenichu zachytí i nepatrné vlnění vody rozvířené rybou nebo jiným tvorem a dokážou tuto hmatovou stopu sledovat. Nakolik si přitom pomáhají i čichem vědci nevědí.

Pramen:  Nature.