Zvětšit obrázek

Kisspeptin je zapletený do počátků lidské puberty.

Není to první studie, která dává peptid kisspeptin do souvislosti s rozmnožováním. Je to ale poprvé, co se zjistilo, že je tento neuropeptid spojen s krátícími se dny a že se jeho prostřednictvím řídí pohlavní cyklus.  Kisspeptin se tímto poznatkem připojil k několika málo proteinům, které spojují vnější změny prostředí s fyziologickou odpovědí. Jde o jakýsi integrátor vnějších informací, který zajišťuje optimální načasování rozmnožování u obratlovců, včetně lidí. Kisspeptin je tedy někým, kdo drží prst na hlavním vypínači a když nazná, že vnější podmínky k rozmnožování nejsou uspokojivé, utlumí libido.

Hlodavci
Vědci ke svým pokusům zvolili křečíka džungarského (Phodopus sungorus). Jeho domovinou je západní Sibiř a v anglicky mluvících zemích se mu proto říká křeček sibiřský. Volba na něj padla proto, protože je to zvíře, u kterého je rozmnožovací pud značně závislý na ročním období. Vědci pokusnou skupinu křečíků rozdělili na dvě poloviny. Jedněm upravili světelný režim na dlouhé letní dny, druhým zajistili fotoperiodu krátkého zimního dne. Po osmi týdnech chovu v takto oddělených světelných režimech jim udělali testy na hladiny hormonů se vztahem k reprodukci a zjišťovali počty buněk v hypotalamu, které na svém povrchu presentují kisspeptin. 
Křečíci vystavení světelnému režimu o krátkém dni měli v mozku, v místech odkud je řízeno rozmnožování a pohlavní pud, snížené množství kisspeptinu. 

Když ale křečíkům, kteří byli přichystaní na zimu, podali injekčně kisspeptin, stoupla jim v krvi hladina luteinizačního hormonu. Hladina tohoto hormonu u samic vzrostla natolik, že se nelišila od hladiny, kterou měly jejich vrstevnice ze skupiny vystavené dlouhému dni (připravených na léto). Injekčně ošetření jedinci se začali hormonálně chovat jako křečíci ve stádiu vhodném pro rozmnožování a to se vším všudy. Jen pro úplnost dodáváme, že luteinizační hormon (LH) je hormon tvořený hypofýzou a  že stimuluje pohlavní žlázy. U samců je nezbytný pro vývoj a zrání spermií a pro produkci testosteronu. U samic je LH důležitý pro produkci estrogenu a mimo jinéřídí též uvolnění dozrálých vajíček z folikulů na vaječníku.

Statistické údaje naznačují, že u bělochů by kisspeptin mohl řídit rozmnožování podobně jako u křečíků a že by tudíž mohl ovlivňovat i „chuť na sex“. (Foto:Gregory Demas)

Poznatek, že kisspeptin má tohle všechno pod palcem z něj dělá hlavního pokušitele ovládajícího tlačítko s nápisem „SEX“. Dokáže totiž spustit fyziologické funkce indikující rozmnožování i v případě, že vnější prostředí signalizuje mozku, že je doba k páření zcela nevhodná. 

Člověk
O kisspeptinu jsme na Oslu již jednou psali. Bylo to v souvislosti s pubertou u lidí.  Do té doby, než byl gen pro tento protein odhalen, se prakticky nic nevědělo o tom, co vlastně iniciuje celou složitou kaskádu hormonálních sekrecí, které v době puberty zajišťují změny mezi něž patří i to, že dívkám rostou prsa a chlapcům hrubne hlas. Nikdo netušil co začátek puberty způsobuje? Jak je možné, že celá škála reprodukčních hormonů je prakticky připravena již při narození jedince, ale jejich funkce je potlačena,  aby teprve o nějakých 10 až 12 let později  procitla s plnou silou. Puberta je v lidském vývoji velmi složité období a ve zmiňovaném článku šlo o poznatek, že pubertu spouští zapnutí genu pro kisspeptin. V článku však nebylo ani slovo o ovlivnění pohlavního chování, konkrétně choutek na sex. Křečíci ale nyní ukázali, že, když vědci před časem dali tomuto genu označení KISS (polibek) a jeho produkt nazvali kisspeptin, že se vůbec nemýlili. 

Tušení souvislostí
Když se podíváme na statistiku porodnosti v USA, tak zjistíme, že na podzim rapidně klesá. Ona klesá i v České republice, ale na statistice USA je patrná ještě jedna věc -  že se pokles porodnosti týká především bělochů. Tedy rasy, která má původ v oblastech, kde se roční období vhodné pro početí střídá s obdobím méně vhodným.  Z tohoto pohledu je na tom našinec křečíkům zřejmě dost podobný. Lze tedy předpokládat, že kisspeptin nejen že bude u lidí spouštět pubertu, ale že v závislosti na ročním období bude do jisté míry ovlivňovat i sexuální touhy. Alespoň u bílé rasy. Ostatně, nemusíme citovat ani Američany, jistou podobnou souvislost popsal i Karel Hynek Mácha ve svém Máji :).
To nové na tom tedy je jen to, že teď víme, že to všechno má na povel jen jeden peptid – kisspeptin. A protože funguje i při umělém dodání do krve, můžeme také odhadnout, jaké myšlenky se teď asi honí v hlavách manažérů farmaceutických firem. Zatímco Viagra pomůže když se nám chce, analog kisspeptinu by pomáhal i když se nám nechce.

Pramen: Endocrinol, doi:10.1210/en.2006-1249

Komentář osla: Máte odmítavou maželku? Možná jen moc šetříte na topení a na svícení.