Ideály jsou všeobecně škodlivé a zhoubné, málokde jsou ale tak přímočaře vražedné jako v ochraně přírody. Znudění intelektuálové vyspělých zemí se zapáleně snaží přírodě pomáhat. Bohužel, příliš často jde svaté nadšení ruku v ruce s notorickou neochotou poučit se o čemkoliv odborném. Takoví lidé škodí víc, než průměrně lhostejní farmáři. Svět ochrany přírody, především v té podobě, jak jej vnímá veřejnost a politika, je díky ideálům plný scestných mýtů a hloupostí.
Například, spousty škod napáchal a ještě napáchá postoj, že přírodu je potřeba chránit stejně, jako mafiány v programu ochrany svědků. Nejraději všechno v přírodě zakázat, obehnat ji ostnatým drátem a nikoho do ní nepustit. Postupně se ukázalo, že právě totální ochrana často dokáže ty nejcennější kousky přírody spolehlivě zlikvidovat.
Trik je v tom, že před ochranou určitého místa je docela dobré vědět, jak a kdy tohle místo vzniklo a jaké podmínky prostředí mu umožní existovat dál. Je veselou ironií, že spoustu kouzelných koutů přírody vlastně kompletně vytvořili lidé nebo jiné ošklivé katastrofy. Poctivá tuhá ochrana většinou zaručí, že na dotyčném místě převládne několik nejúspěšnějších druhů. Všechno cenné se postupně vytratí a zůstane jenom nuda a šeď. Hezká a bohatá příroda je proměnlivá mozaika, a ta vznikne jen tak, že úspěšným druhům tu a tam někdo ublíží. Ne brutálně, ale dost na to, aby nepřeválcovaly všechny ostatní.
Dokládá to spousta detailních studií, mezi nejnovějšími i ta, na níž se podíleli Paul Drewa a jeho studentka Sheryl Petersen z Case Western Reserve University. Ve své práci se zaměřili na cenné doubravy v jižním Ohiu. Tam i jinde po východních Spojených státech jsou na tom duby vcelku špatně. Postupně je nahrazují javory červené (Acer rubrum) a další dřeviny odolnější vůči zastínění.
Podle všeho jsou na vině ty nejlepší úmysly. V posledních desetiletích se zde poměrně úspěšně likvidují lesní požáry zažehnuté blesky. Autoři zjistili, že v letech 1993-2005 blesky v jižním Ohiu zapálily 29 lesních požárů, ty se však většinou nestačily příliš rozšířit. K 70% z nich došlo v létě.
V souvislém lesním porostu nejsou semenáčky a mladé stromky dubů či některých dalších dřevin zrovna moc úspěšné. Rostou pomalu a zestárne jich jen velice málo. Stromy jako javory červené mají jednoznačně navrch. Mohou za to lidé, ale ne proto, že by doubravy nechránili a neměli je rádi. Chránili je naopak příliš. Právě letní požáry totiž dávají dubům šanci se prosadit.
Požár je nepocuchá tak, jako rychleji rostoucí dřeviny. Oproti nim mají důkladnější kořeny a díky nim i větší zásobu energie, se kterou dokáží vyrovnaněji hospodařit.
V jižním Ohiu udeří nejvíc blesků v létě, koncem srpna. V té době je tam zároveň sucho, lesní požáry si už nemohou přát víc. Nikdo by se neměl divit, že místní lesy jsou na letní požáry zvyklé. Především díky nim vypadají tak, jak vypadají. Proto autoři navrhují jako nejlepší management ochrany těchto lesů – nijak překvapivě – v nich umožnit a případně i rafinovaně podpořit letní požáry. Jiná věc je, že ohijské doubravy vznikly v důsledku unikátní kombinace místních podmínek prostředí a druhů, které tam žijí. To pochopitelně nepotrvá věčně, svět se neustále mění a po doubravách zvyklých na letní požáry přijde zase něco jiného. To je už ale jiná pohádka. V Novém roce 2007 nejspíš budou v Ohiu hořet lesy a to je pro ohijské duby rozhodně dobrá zpráva.
Pramen: Journal of the Torrey Botanical Society 133: 217-224.
Diskuze:
Pardon...
Leo K,2007-01-02 10:56:04
Off-topic... nositeli nicku Leo: Bylo by dobré se dohodnout - leok@email.cz, jinak Leopold Kyslinger
sekvojovec obrovský
ditom,2007-01-02 09:47:55
Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) z kaliforských lesů také pořebuje občasné požáry, je to u nich dost složitý.
Tyhle nejobjemnější organismy na Zemi mají v dřevě i kůře fungicidní (i jiné) látky, takže opadané větve se dost blbě rozkládají (a hoří). Na zemi se tak časem utvoří dost vysoká vrstva suchých větví.
Zároveň semenáček sekvojovce to má dost těžký - v semeni minimum živin, velmi pomalý růst, všude kolem číhají konkurenti,...
I přes částečnou nehořlavost začnou jednou za čas napadané větve hořet, a shoří v podstatě kompletní bylinné i keřové patro (i tak celkme chudé). Kůra sekvojovců je hodně tlustá a blbě hoří, sekvojovcům to tedy v podstatě neublíží (dostatečně staré stromy mají navíc větve dostatečně vysoko). Po požáru většinou následuje alespoň lokální srážka, takže se vrstva popela změní ve velmi úrodné bahýnko. Teplem požáru se aktivuje spouštěcí mechanismus otevírání šišek sekvojovců, takže semena vypadají do onoho bahna a okamžitě začnou klíčit - konkurentům se sem dostanou mnohem později.
Konkrétně s Sequoia Nat'l Park se hrozně divili, proč už kolik let neklíčí žádný semenáček sekvojovce... Teď už se tam organizovaně zakládají kontrolované požáry, stejně jako na mnoha dalších místech jihozápadu USA, kde je příroda s požáry svázaná (Grand Canyon NP, Bryce Canyon NP ajistě mnohé další)
eukalypty a borovice
Martin,2007-01-01 21:24:57
V Austrálii sa robí tá istá chyba, že každý, aj najmenší požiarik sa zúrivo hasí. Vďaka tomu sa nahromadia množstvá suchých konárov, lístia, odlupujúcej sa kôry, všetkého s vysokým obsahom silíc. A čím viac tejto horľaviny, tým prudší požiar.
Keby tak každý rok, prípadne podľa potreby aj viackrát za rok nechali prebehnúť malý požiarik, stromom by to neublížilo, nanajvýš by oškvŕkli listy. Aj živočíchy by stihli ujsť. Okrem toho väčšina eukalyptov má v báze kmeňa vrastenú "regeneračnú hľuzu", z ktorej v prípade zhorenia stromu vyrastie nový kmeň. Najlepšie ju uvidíte, keď vysejete semená eukalyptov, napríklad E. globulus. Ak je požiar príliš silný a zhorí aj "hľuza", eukalypty sa obnovia zo semien, ktoré vypadajú z plodov a tie sa otvárajú práve počas požiarov.
Taktiež plody Callistemonu sa otvárajú pri požiaroch.
To isté platí aj pre severoamerické borovice, mal som doma šišky Pinus banksiana a nechceli sa otvoriť. Semená som získal, až keď som ich nahrial nad plameňom na plynovom šporáku.
Katastrofický klimax
Andrej,2007-01-01 20:40:43
Nič prekvapujúce. Po eukalyptoch v Australii, boroviciach na mnohých miestach sveta a iných rastlinách sú duby v Ohiu len ďalšou drevinou, ktorá pre svoju reprodukciu potrebuje požiare. Význam požiarov pre ochranu prírody je už tak notoricky známy, že tento článok tak trochu pripomína dobíjanie sa do otvorených dverí.
Lesy s občasnými požiarmi sú typom ekosystému, ktorý možno označiť ako "katastrofický klimax". Iným typom katastrofického klimaxu sú napr. lesy v povodí veľkých riek. Aby mohli fungovať ako katastrofický klimax, rieky sa musia vylievať z koryta, erodovať brehy, ukladať nánosy, vytvarať vnútrozemské delty. A kto sa tomu snaží braniť v tomto prípade? Ochranári alebo technokrati?
Zase demagogie,,,,
ZEPHIR,2007-01-01 19:16:46
...postupně se ukázalo, že právě totální ochrana často dokáže ty nejcennější kousky přírody spolehlivě zlikvidovat....
Každej ví, že dneska je možný najít mloka akorád ve vojenskejch újezdech. Samozřejmě, že ochrana přirody pomůže, pokud neslouží jen jako značkování místa výskytu chráněnejch druhů pro hamižný zahrádkáře. Stejně jako ozonovou díru zachránilo jen to, že se ten ozon skutečně přestal vypouštět http://www.gsfc.nasa.gov/gsfc/earth/pictures/20020926ozonehole/avg_size_o3hole79-01_bw.jpg. Nebo to samý s methanem http://www.physorg.com/news83255550.html a CO2 a ostatníma skleníkovejma plynama to samý
Až je přestaneme produkovat, Mihulkové nebudou mít o čem psát. Není to o tom, že když začneme přírodu chránit, že to nikdo nepozná. Pozná se to velmi rychle. .....(DALŠÍ VULGÁRNÍ ČAST ODSTRANILA REDAKCE)
ZEPHIROVI
redakce,2007-01-01 19:36:38
Upozornění pro diskutující. Pokud se budou v příspěvcích vyskytovat vulgarismy, nebude nadále redakce vymazávat ty části příspěvku, kterých se to týká. Je to způsob pracný a nemáme na to kapacity. Příspěvky budou vymazány celé.
...
Chocholoušek,2007-01-01 20:38:30
"že se ten ozon skutečně přestal vypouštět..."
Ty trumbero nedoučenej :-D Schovej se někam za roh, aby tě nikdo neviděl a vraž si tam pár facek. Ihned!
Poctivá tuhá ochrana většinou zaručí..
ZEPHIR,2007-01-01 22:00:01
...že na dotyčném místě převládne několik nejúspěšnějších druhů...
Na to jste přišli jak? Můžete to nějak doložit? Příroda ví nejlíp, co je pro ni dobrý. Mangrovníkový útesy nebo jedlová tajga sou stejně přirozený systém, jako smíšenej les mírnýho pásma.
Pane Mihulko, s uspokojením konstatuji, že psychologie Vám jde mnohem lépe než klimatologie. Takový systematický vymejvání mozků jako tady na Oslu, to se jen tak nevidí. Ale s objektivním informováním veřejnosti to nic společnýho nemá.
Prosba k Zephirovi
Leo,2007-01-02 03:03:16
Zephire, už pod minulým článkem Vás upozorňovali že si pletete tvorbu klonů s tvorbou nového druhu. Teď zase plácáte nesmysly o vypouštění ozónu. Z vašich komentářů jsou Vaše neznalosti opravdu patrné. Zkuste se řídit heslem, že méně někdy znamená více. Vaše komentáře jsou jen agresivním exhibicionismem a to fakt obtěžuje. Leopold
:-)
Andrej,2007-01-02 09:18:09
Zephir ma v tejto diskusii zatiaľ najväčší počet ohlasov, resp. citácii (samozrejme okrem Mihulku), taže podľa zaužívaných kritérii hodnotenia vedeckej prace, by bola vedecká činnosť Zephira hodnotená najlepšie :-)
Největší producenti metanu
jar,2007-01-02 14:53:25
Rýžová pole a žaludky jihoamerických krav. Takže mi tu chceš tvrdit, že člověk přestal pěstovat rejži a krávy?
No to je škoda, já mám totiž hovadzie velmi rád, neplést s Hovady, ty už tak moc nemusím.
tuhá ochrana
Martin,2007-01-02 19:26:07
Príkladom škodlivosti príliš tuhej ochrany sú labute. Ako takmer kultové vtáky sú prísne chránené, často aj verejnosťou dokrmované a tak sa premnožili, že vytlačili všetky ostatné druhy vodných vtákov, napríklad kačíc a lysiek. Je to spoľahlivé info od kolegu zoológa s dlhoročnou praxou.
tuhá ochrana
Martin,2007-01-02 19:26:11
Príkladom škodlivosti príliš tuhej ochrany sú labute. Ako takmer kultové vtáky sú prísne chránené, často aj verejnosťou dokrmované a tak sa premnožili, že vytlačili všetky ostatné druhy vodných vtákov, napríklad kačíc a lysiek. Je to spoľahlivé info od kolegu zoológa s dlhoročnou praxou.
a tak sa premnožili, že vytlačili všetky ostatné
ZEPHIR,2007-01-03 03:01:42
To je tvoje intepretace. Moje je, že myslivci pokud mů6ou, střílej na všechno, co se hejbe. Zdecimovaný stavy lovnejch zvířat pak ztratí schopnost konkurovat těm, co jsou hájený. Čili nikoliv důsledek "příliš tuhý ochrany", ale necitlivejch zásahů člověka do přírodní rovnováhy, ostatně jako vždycky.
blbosť
Martin,2007-01-03 08:37:01
To je na území mesta, tam sa nestrieľa. Okrem toho kolega zoológ si práve preto chcel založiť súkromnú rezerváciu. A ten chlap vie moc dobre,čo hovorí.
Re: blbosť
ZEPHIR,2007-01-04 05:59:28
Na území města bych byl opatrnej s hodnocením jakýkoliv přírodní rovnováhy, protože to neni nikdy izolovanej systém. Např. lidi tam krměj labutě jako svoje maskoty, zatímco jiný druhy musej žrát jedovatý kaly ze dna řeky. Neni divu, že se tam pak labutě přemnožujou na úkor ostatních druhů.
...
Martin,2007-01-04 08:03:14
V tomto konkrétnom prípade to je na priehrade zasahujúcej až do mesta. Je to príliš veľká plocha na to, aby ľudia mohli kŕmením ovplyvniť populáciu labutí. Ďalší problém sú kormorány vyžierajúce všetky ryby z rybníkov, ale to by bolo na dlhú debatu, týmto v diskusii k tomuto článku končím.
To: Zephir
robert,2007-01-07 10:28:32
Neprestava me udivovat, jak bez nejmensich biologickych znalosti mas potrebu yjadrit se uplne ke vsemu. Co to placas s izolovanosti systemu? Nebo to, ze priroda vi prece sama nejlip, co je pro ni nejlepsi. Proboha precti si ASPON NECO o kompetici, sukcesi, evolucni biologii nebo aspon o zakladni ekologii!
Jako dobry priklad kontraproduktivni ochrany proti pozarum slouzi notoricky znamy priklad Yellowstonskeho parku. Nekdy v 70. letech vyhlasila vlada rozsahlou medialni kampan proti pozarum na uzemi narodniho parku. Prineslo to spoustu prostredku i dobrovolniku a skutecne se podarilo prakticky veskeremu ohni na uzemi zamezit. Lesy se prestali behem velmi kratke doby obnovovat, nahromadilo se velke mnozstvi drevni hmoty. No a pak jeden jediny blesk zpusobil pozar a popelem lehla vetsina chraneneho uzemi. Tim se samozrejme ztizila obnova. To ukazalo, ze i opadave temperatni lesy jsou zavisle na pravidelnych pozarech, ktere tu byly jsou a budou i bez cloveka.
Mimochodem, v nejake reakci si beres na svoji "argumentaci" na pomoc tajgu. Asi te to prekvapi, ale je obecne znamo, ze i fungovani tohoto "ekosystemu" je do znacne miry zavisle prave na pravidelnych pozarech.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
