Ne, v tomto článku se nedočtete o domorodcích s pokřiveným charakterem, kteří holdují konzumaci lidského masa. Text pojednává o naší – mírumilovně se tvářící – galaxii Mléčné dráze. Její „neblahé“ vlastnosti byly odhaleny na mítinku Americké astronomie společnosti.

Na Filipínách vyšlechtili rýži, u níž se podařilo prokázat, že má příznivý vliv na lidské zdraví. Rýže obsahuje čtyři až pětkrát více železa a léčí chudokrevnost.

Tváří se jako estrogen a u buněk navozuje stav tuposti - přestávají reagovat na podněty, které k nim organismus vysílá prostřednictvím insulinu. Řeč je o látce BPA, která je součástí polykarbonátů.

Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

Vysoce konzervovaná magická polymeráza DinB dokáže úspěšně látat díry v DNA s poškozeným guaninem.

Kuřice, které poslouchají v noci rádio, rychleji dospívají. Zjistili to vědci z University KwaZulu Natal v jihoafrickém Scottsville.

Taky máte strach z přenosu infekce a používáte doma spreje proti mouchám a lezoucímu hmyzu? Pak byste také měli vědět, že tím vystavujete svoje děti, i sebe, zvyšenému riziku vzniku vážných onemocnění.

Poslední číslo Nature přináší astronomickou stať avizovanou světovými a bohužel i českými sdělovacími prostředky jako výsledek práce „amerického týmu“. Ze zpráv se tak vytrácí významný úspěch českých astronomů.

Každým dnem by se měla k zatím poslední planetě, kterou člověk neprozkoumal zblízka, vydat kosmická sonda New Horizons. V roce 2015 proletí těsně kolem Pluta i jeho měsíce Charóna, aby poté zamířila k některému z objektů Kuiperova pásu.

Výzkumníci z Biodesign Institutu při Arizonské státní univerzitě donutili tabák, aby se stal továrnou na vakcínu proti jedné z nejobávanějších infekcí – moru. Výsledek naznačuje, že v otázce ochrany lidí před infekčními nemocemi se díky rozvoji rostlinných biotechnologií začnou již brzo dít převratné změny.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Vedle Dánska, jež spravuje Grónsko jako největší geografický ostrov, se k majitelům gigantických ostrovů přiřadila i bakterie Acinetobacter baumannii. Tomuto nebezpečnému původci tzv. nemocničních infekcí patří největší známý „ostrov“ genů pro rezistenci k antibiotikům. Grónsko zaujímá plochu 2 milionů km2. Největší známý bakteriální ostrov rezistence se rozkládá na 86 tisících písmenech genetického kódu. Acinetobacter baumannii si v něm na nás schovává 45 genů.

Zcela bez povšimnutí našich médií zůstává poznatek o tom, že rostliny produkují skleníkový plyn. Podle všeho produkují 20% veškerého metanu, který se dostává do atmosféry. Poznatek do určité míry nabourává naše dosavadní představy o vzniku toho, co velká část odborníků označuje za největší současný problém lidstva.

Experiment matičky přírody odhaluje genetickou podstatu evolučního vzniku albinismu a slepoty jeskynních ryb.

Australiopiteky lovil dravý pták. Tvrdí to americký paleoantropolog Lee Berger z university v jihoafrickém Johannesburgu. Pravěkému dravci padlo za oběť i tzv. taungké dítě, podle jehož lebky byl popsán první australopitek - Australopithecus africanus.

Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolí, protože poprvé určili dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od zmíněné obrovské černé díry v centru naší Galaxie.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) je zvlněná a vibruje, jako když se tluče na buben. Vyplývá to z detailního studia nové radiové mapy galaktického neutrálního vodíku.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

Jasná hvězda Vega kolem své osy rotuje tak rychle, že v rovníkové oblasti je o několik tisíc stupňů chladnější než na pólech. Tento jev se nazvaná "gravitační ztemnění".

„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

V neděli 15. ledna 2006 v dopoledních hodinách by mělo dojít k historické události - přistání návratového pouzdra sondy STARDUST se vzorky komety Wild 2 a s částečkami mezihvězdného prachu. „Okružní“ cesta sondy Stardust dlouhá 4,63 miliard kilometrů a trvající téměř 7 let, by měla skončit v 11 hodin 12 minut našeho času na území amerického státu Utah.

Podezření, že si Woo-suk Hwang vycucal z prstu i klon psa, se nepotvrdilo.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

V hádkách o evoluci, kreaci a inteligentní designu se všichni rádi ohánějí tvrzeními ve stylu "jen teorie/náboženství", "nevědecké", "nepotvrzené", "pouze hypotéza" apod. Pokusme se tedy problém trochu rozplést, alespoň v tom smyslu, že si vyjasníme určité pojmy.

Zdravý selský rozum je jistě dobrá věc. Někdy nás však nechá na holičkách. Například, když podle něj soudíme "logiku" dějů v přírodě. Lekci z "přírodní logiky" dostali vědci na Bahamských ostrovech. Naštěstí je tentokrát překvapení příjemné. Stav korálových útesů je lepší, než jsme si mysleli.

Okolo osídlování Ameriky původním obyvatelstvem je poslední dobou velký rozruch. Objevují se indicie a důkazy, které mění nebo zcela vyvrací to, co se považovalo za téměř uzavřené.

Objev struktury fúzovacího proteinu by mohl vést k objevu nových léčiv a vakcín.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Ačkoliv se Pluto a jeho měsíc Charón pohybují v obrovských vzdálenostech od Země, jsou astronomové schopni s podivuhodnou přesností určit některé jejich charakteristiky. Zvláště, když jim k tomu pomůže sama příroda, třeba zákrytem vzdálené hvězdy.

Mikroskopické duté kostky jsou příslibem pro léčbu i diagnózu mnoha chorob. Nejlepší je na nich, že se smontují dohromady skoro samy.

Letadlo se dvěmi sty pasažéry na palubě se po dlouhém letu blíží k cílovému letišti. To je však zahaleno tak silnou mlhou, že jí ani silné letištní reflektory neprozáří. Pilot si nasadí brýle, které mu na sítnici promítnou obraz okolí jako za slunného dne a bezpečně přistane. Toto je realita dneška.

Fylogeneze velrybích vší cyamidů prozrazuje leccos zajímavého přímo detektivním stylem o minulosti tří druhů velryb rodu Eubalaena.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

Australští výzkumníci zjistili, že jedinci s červenými hlavami jsou brutálnější a že vždy žerou jako první.

Kreacionisté zlobili a tak našli pod stromečkem nepříjemný soudní verdikt v dalším velkém opičím procesu, tentokrát v Pennsylvániii.

Na přelomu roku bývá zvykem vydávat články shrnující nejvýznamnější události roku minulého. Novinky z oblasti biologie, medicíny, archeologie či astronomie jsou dnes na Oslu zastoupeny poměrně pravidelně, takže je vynecháme. Pojďme se podívat, jak vypadal loňský rok z hlediska technologií.

Experimentální realizace.
Jedná se o pokračování článku, který vyšel na Oslovi 15.12.2005.

Tato povídka nám spolu s PF 2006 přišla od autorky, která ač žije na ostrově Curacao v Nizozemských Antilách, píše česky. Potěšilo nás to protože to dokládá, že osli i čeština hned tak nevymizí. A to je dobře.

Miniaturizované gyroskopy, které bychom očekávali spíše u nových zbraňových systémů, se stanou citlivými biosenzory, které budou diagnostikovat nádory a další nemoci.

Kolektiv vědců ze tří věhlasných institucí zveřejnil výsledky pokusů ze kterých vyplývá, že to, co jsme byli zvyklí spojovat se začátkem rakoviny - mutace genů, budeme muset změnit.

Kuiperův pás ledových těles ležící za drahou Neptuna se stává s každým novým objevem ještě více exotičtějším místem Sluneční soustavy. Astronomové nyní objevili dalšího člena pásu, jehož dráha se vymyká současným teoriím vývoje Sluneční soustavy.

a přání.

Snímky pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem umožnily astronomům objevit dvojice nových měsíčků a prstenců obíhajících kolem planety Uran. Vědci rovněž zaznamenali překvapující změny oběžných drah měsíčků, které naznačují chaos v systému této planety.

Analýza jednopísmenných polymorfismů v lidském genomu ukazuje, že i život v civilizaci přináší selekční tlaky a že přírodní výběr v posledních 50 000 letech výrazně ovlivnil kolem 1800 našich genů.

Kdo k vám chodí? Ježíšek? Děda Mráz? A nebo snad Santa Claus. Pro vyznavače Santy máme dobrou zprávu. Podle posledního vydání vědeckého týdeníku Nature Santa Clausovi sobi nemůžou zaspat.

Opět zde máme astronomickou zimu. Ve středu 21.12. 2005 v 19 h 34 min 44 s Slunce vstoupilo do souhvězdí Kozoroha a nastal zimní slunovrat.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Narvalí spirálovitě stočený roh byl odjakživa záhadou. Nyní zubař z Connecticutu zjistil, že tento až tři metry dlouhý přeměněný zub má 10 milionů tenkých nervů, které z povrchu klu směřují do jeho středu, aby dále postupovaly až do velrybího mozku.

Americko-kanadský tým genetiků zveřejnil setinu mamutího genomu. DNA izolovali vědci z 28 000 let staré čelisti nalezené v sibiřském permafrostu.