Zvětšit obrázek

Hvězda Pismis 24-1 ležící v otevřené hvězdokupě NGC 6357 je podle nových pozorování ve skutečnosti dvojhvězdou. Každá ze složek má hmotnost kolem stovky našich Sluncí.
Zde je k dispozici zoom a obrázky s vysokým rozlišením.
Kredit – NASA, ESA, Jesúz Maíz Apellániz.

Hvězdu Pismis 24-1 nalezneme uvnitř otevřené hvězdokupy, která se nachází v jádře emisní mlhoviny NGC 6357. Tuto mlhovinu je možno na obloze spatřit v souhvězdí Střelce, kde se rozprostírá na ploše o průměru jednoho úhlového stupně. Ve skutečnosti leží ve vzdálenosti 8 000 světelných roků od Země. V mlhovině se nachází řada mladých a hmotných hvězd. Jejich intenzivní ultrafialové záření ionizuje část mlhoviny, která díky tomu září, a zároveň uvnitř „vyfouklo“ obrovskou bublinu.

Astronomové pod vedením Jesúse Maíze Apellánize (Instituto de Astrophisica de Andalucía) zkoumali tuto hvězdu v rámci studie, jejímž cílem je zjistit jaká je horní hranice hmotnosti hvězd ve vesmíru. Nad touto otázkou se totiž vědci zamýšlejí již několik desetiletí. Současné modely naznačují poměrně široké rozpětí maximálních hmotností hvězd – mezi 120 a 300 hmotnostmi Slunce.

Nejhmotnější hvězdy patří sice mezi ty nejvíce svítící, ale přesto je měření jejich hmotností komplikované. Mnohé z nich jsou součástí vícenásobných systémů, které se navenek projevují jako jedna velmi těžká hvězda. Astronomové se domnívají, že až 90% hvězd se nerodí jako samostatné hvězdy. Velmi těžké hvězdy jsou navíc velmi vzácné.  V blízkém okolí Slunce proto nalézáme jen velmi malé množství těžkých hvězd, které je možno studovat do větších detailů.

Dlouhou dobu byla hvězda Pismis 24-1 považována za nejhmotnější hvězdu v Mléčné dráze. Pozorování, která provedl Apellánizův tým za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) ale tento názor změnila. Díky vynikajícím rozlišovacím schopnostem přístroje Advanced Camera for Surveys byl totiž HST schopen Pismis 24-1 rozlišit jako dvě oddělené hvězdy. Každá z nich váží už „jenom“ zhruba jako stovka Sluncí.

Zvětšit obrázek

Hvězda zvaná Pistole – podle mlhoviny, která ji obklopuje – má rovněž hmotnost kolem stovky Sluncí. Leží v souhvězdí Střelce, méně než 100 světelných roků od jádra Galaxie.
Kredit – Don F. Figer (UCLA) a NASA

A to není vše, „hubnutí“ této monstrózní hvězdy může ještě pokračovat. Pozemská pozorování totiž naznačují, že by se ve skutečnosti mohlo dokonce jednat o trojhvězdu. V takovém případě by hmotnost každé z hvězd klesla až na 70 sluncí. Nicméně i pak by stále ještě patřily do TOP 25 nejtěžších hvězd v naší galaxii Mléčné dráze.

Hvězda Pismis 24-1 není přitom v dané hvězdokupě výjimečná. Nová studie zde totiž odhalila i dalšího obra – Pismis 24-17. Tato hvězda totiž dosahuje hmotnosti kolem stovky našich Sluncí. Celkový počet velmi těžkých hvězd v této hvězdokupě tak dosahuje čísla tři, což je velmi neobvykle vysoké číslo. V Mléčné dráze je totiž běžné, že na každou hvězdu o hmotnosti 65 a více hmotností Slunce připadá dalších 18 tisíc hvězd s naší mateřskou hvězdou srovnatelných. A jelikož takto hmotná hvězda žije jenom kolem 3 miliónů let, ve skutečnosti na každou z nich připadají milióny hvězd „normálních“.

Studium extrémně těžkých hvězd je důležité i z jiného hlediska. Takové hvězdy žijí velmi krátkou dobu a své galaktické působení končí okázalou explozí supernovy a zhroucením do černé díry. Nové poznatky o takových hvězdách tak mohou pomoci i k pochopení těchto extrémních útvarů ve vesmíru.

Zdroj:
ESA/Hubble information center