Uplatnění GM plodin  
Osivo a sádě geneticky modifikovaných (GM) plodin jsou v průměru pětkrát dražší a tak není divu, že s nárůstem jejich ploch jsme se setkávali především v ekonomicky bohatých zemích. To by se ale nyní mělo rychle změnit.
První geneticky modifikovaná odrůda se objevila v roce 1994. V uplynulém roce se  geneticky modifikované odrůdy pěstovaly na ploše přesahující 500 čtverečních kilometrů. Pojídají je miliardy lidí, aniž by jim škodily.  Některé země sice vyhlašují moratoria na pěstování GM plodin, ale moc jim to v nástupu produktů s podílem GM plodin, platné není. Také země EU, vyhlásily moratorium, například na schvalování dalších osiv GM kukuřice. Toto moratorium je od r. 1998 v Evropě stále platné. Opatření sice do určité míry chrání evropský trh před dovozem cenově levných potravin a krmiv, ale odborníci soudí, že toto opatření nebude možné uplatňovat po dlouhou dobu. 
Veřejným tajemstvím je, že země, jako například Francie a Itálie, své pokusy ohledně nových GM plodin výzkumně podporují, a jejich zkušební plochy s pěstováním GM plodin, na nichž se moratorium nevztahuje, rozšiřují. Lze předpokládat, že řada evropských zemí je na dobu, kdy bude moratorium odvoláno, již dobře připravena a že  budou schopny zásobit evropský trh řadou osiv nových GM plodin.  

Dnes se ve světě používají geneticky modifikované odrůdy kulturních rostlin, tolerantní k herbicidům, jiné, odolné ke škůdcům nebo k virovým chorobám a další se změněnými kvalitativními vlastnostmi. Jedná se hlavně o tyto druhy: sója, kukuřice, bavlník, řepka, brambor, cukrovka, rajče, tabák, okurka, jahoda, dýně, papaja, karafiát. 

Zajímavé jsou nedávno zveřejněné údaje o plodinách, které mají ve svém genomu gen pro tvorbu insekticidu z bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Porovnány byly jejich výnosy v USA a v Indii. Podle zveřejněných údajů jsou výnosy GM plodin ve srovnání s klasickými plodinami u kterých byly při jejich ošetření použity pesticidy, srovnatelné, někdy jsou i nižší. Přednost GM plodin v oblastech s klasickým způsobem hospodaření (pod pojmem klasický způsob hospodaření zde rozumíme oblasti, kde jsou farmářům běžně dostupné klasické pesticidy)  není velká a činí ve výnosu obvykle méně než 10%.

Insekticidní bakterie:  Bacillus thuringiensis

V oblastech, kde farmáři nemohou používat pesticidy z důvodu nedostatku finančních prostředků, nebo z důvodu, že na jejich aplikaci nemají dostupnou techniku, případně nemají dovoleno klasické pesticidy používat, dosahují GM plodiny  výnosy o  80% vyšší.

Do ekonomických  kalkulací se ale také musí zahrnout skutečnost, že GM osivo a sádě jsou přibližně 5x vyšší. I přes tyto počáteční vyšší náklady poskytují GM plodiny svému uživateli finanční profit. Ze zprávy, ze které čerpám, vyplývá další rozšiřování GM plodin především pro jejich ekonomickou výhodnost. Nově se ale ukazuje, že k razantnímu nástupu pěstování GM plodin dojde především v rozvojových oblastech světa. Důvod je prostý - tam, kde zemědělci nemají na postřiky a ani na techniku k jejich aplikaci, jsou výhody GM plodin nejmarkantnější. Tamní vlády, chtějí li nasytit rostoucí počet obyvatel,  ostatně ani jinou volbu nemají.

Podle prognózy autorů: Matin Qaim z Univerzitního centra pro výzkum a vývoj v Bonu a Davida Zilbermana z Kalifornské univerzity v Berkeley, nadchází doba, kdy budeme svědky velkého uplatnění GM plodin. Překvapivě však k němu dojde nikoli v ekonomicky vyspělých zemích, nýbrž v chudých, rozvojových zemích subtropického pásma.


Víte, že:
- 18% vzorků sóji dodávané na náš trh bylo při podrobení testu na GMO pozitivní?
- Od počátku roku 2001, kdy u nás zákon o nakládání s GMO nabyl účinnosti, bylo vydáno nejméně 40 kladných rozhodnutí s oprávněním k nakládání s GMO. Většinou se ale jedná o výzkumná pracoviště s režimem uzavřeného nakládání s GMO.
- VÚRV Ruzyně provádí pokusy s řepkou Aventis, odolnou k herbicidu Liberty.
- Akademie věd ČR u nás zkouší Bt kukuřici firmy Monsanto (Bt MON 810), která je povolena také v zemích EU.
- Pro běžné pěstování GM plodin nebylo u nás dosud vydáno žádné povolení a že tedy v nejbližších letech u nás tedy nepřipadá komerční pěstování těchto plodin v úvahu.

Datum: 19.02.2003
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz