Evoluce může být mnohem rychlejší, než se na první pohled zdá. V tomto ohledu je výtečnou laboratoří evoluce Austrálie, dlouho izolovaný kontinent bývalé Gondwany. S příchodem lidských kolonistů se v Austrálii rozeběhly neúmyslné evoluční experimenty s invazními druhy, které jsou evolučně při chuti a mají spoustu prostoru. Časem se tam může objevit nový druh kočky, velblouda nebo třeba ropuchy.

Pokud existují červí díry, měly by při příhodné souhře okolností fungovat jako supervýkonné gravitační čočky. Byl by to pro výzkum vesmíru hned dvojí jackpot. Červí díry by pro nás mohly zviditelnit nesmírně vzdálené objekty a zároveň by se gravitačním čočkováním mohly prozradit. Jejich objev by byl přelomovou událostí celé vědy.

Lidstvo generuje ohromné množství digitální informace, které navíc neustále narůstá. Nárůst je tak prudký, že by za nějakou dobu mohl dorazit k fyzikálním limitům, což by mohlo způsobit infromační katastrofu. Bude to pro lidstvo fatální? Anebo jsou nějaké možnosti, které bychom mohli v budoucnu využít?

Co je neprůchodné pro kapaliny a plyny, to bývá pevné a tuhé. A naopak. Materiáloví vědci prorazili toto pravidlo s novým ohebným materiálem, jehož základem je tenký film z eutektické slitiny gallia a india (EGaIn), obalený polymerem. Funguje skvěle a je tak neprostupný, že přístroje mají problém to změřit.

Náhlé úmrtí není nic, o co bychom měli stát. Ne však vždy. Stačí se v našem uvažování přenést z úrovně organismu do mikrosvěta na úroveň buněk a všechno je jinak. Správně a rychle organizovaná sebevražda je doslova k nezaplacení. Vědci pro ní mají termín apoptóza. Podle mnohých to je naše hlavní ochrana před smrtí na úrovni celého organismu protože pokud si něčím mechanismus organizované smrti buněk rozštelujeme, většinou to pak s námi vezme rychlý konec.

…aneb Stručný pohled na událost K-Pg v populární kultuře

General Atomics Aeronautical Systems poprvé vypustili nový dron Eaglet, z letícího dronu MQ-1C Gray Eagle Extended Range. Eaglet je levný a odolný dron, který by měl být nasazován tam, kam si netroufnou velké a drahé drony. Hejna navzájem propojených Eagletů zvládnou průzkum, elektronický boj i staré dobré letecké bitvy.

Odborníci se přou o to, jak velké byly prvotní hvězdy. Byly podobné těm dnešním? Vážily jako stovky Sluncí? Anebo to byly supermasivní hvězdy o hmotnostech až 100 tisíc Sluncí? Právě takovou možnost naznačují simulace vzniku hvězd v raném vesmíru. Poslední slovo by mohl mít James Webb.

Kanadští věci podrobili schránku mikroskopické rozsivky podrobnému výzkumu, aby odhalili tajemství struktury, která pomáhá zelené jednobuněčné řase získávat světlo potřebné k fotosyntéze

NEJM group, nasledovník renomovaného lekárskeho časopisu New England Journal of Medicine, aj teraz zverejňuje prehľad najdôležitejších vedeckých poznatkov za rok 2022. Z kardiologickej časti sú niektoré zaujímavé len pre špecialistov alebo USA, iné však aj pre pospolitú lekársku a pacientsku verejnosť.

Konvenční spalovací raketový pohon sice udělal spoustu práce, ale pro lety do hlubin Sluneční soustavy se moc nehodí. NASA a další agentury letů do vesmíru věří mimo jiné rotačnímu detonačnímu pohonu, v němž se palivo nespaluje, ale detonuje. NASA nedávno úspěšně testovala malý demonstrátor společnosti In Space LLC. Příště bude podstatně větší!

Právě vyšel český překlad I. knihy tohoto Aristotelova díla, i s doprovodnými studiemi a renesančními anatomickými obrázky. Jeden ze zakládajících spisů zoologie jakožto vědy, která metodicky zobecňuje zkušenost pozorování a pitev živočichů. Ukazuje úžasné výsledky i tvrdé limitace Aristotelovy zoologie, k tomu řadu kuriozit. Plus systematika živočichů.

Podle vědců ze známého MITu může zraková a sluchová stimulace vhodně modulovaným světlem a zvukem u lidí ohrožených Alzheimerovou nemocí zpomalit postup neurodegenerativních změn.

Nájezdy Vikingů si obvykle představujeme jako devastující agrese, po nichž ani tráva nerostla. Archeologický výzkumu anglosaského klášterního komplexu v dnešním Lyminge nedaleko od legendárních Bílých útesů doverských ale ukazuje, že kláštery mohly vydržet řadu desetiletí opakovaných útoků, pokud místní měli efektivní obranné strategie.

Malí roboti z materiálu MPTM, což je v podstatě pevný či kapalný kov s magnetickými nanočásticemi, představují kompromis mezi pevnými mechanickými roboty a měkkými robotickými gely a slizy. Jejich skupenství lze přepínat pomocí magnetického pole, které působí na nanočástice v materiálu. Terminátor T-1000 by na ně byl jistě pyšný.

Lidé programu Breakthrough Listen v roce 2017 pátrali s radioteleskopem Green Bank po zajímavých signálech u 820 blízkých hvězd. Tehdy nenašli nic. Teď je ale rok 2023 a vědci předhodili 150 TB balík tehdejších dat trénovanému programu. Vystopoval 8 signálů, které jsou velmi zajímavé, ať už je jejich původ jakýkoliv.

Ocelárny chrlí ocel, ale také polykají fosilní paliva a vypouštějí spoustu emisí uhlíku. Přechod na zelenou ocel bude dlouhý, náročný a bolestný. Překlenout tu dobu by mohl pomoct pozoruhodný modernizační systém, který účinně recykluje uhlík a teplo při využití dodávek elektřiny. Zásadní je, že by to měla být ekonomicky životaschopná technologie.

Když američtí odborníci University of Washington sestrojili nový typ zařízení pro přenos rádiového signálu, které pro vysílání nepotřebuje prakticky žádnou energii a využívá tepelný elektronický šum, museli nejprve přesvědčit recenzenty, že nespáchali zločin proti druhému termodynamickému zákonu. Přesvědčili, publikovali, a je z toho slibná technologie pro senzory, implantáty nebo kreditní karty.

Protřelé neurální sítě GAN, které simulují evoluční závody ve zbrojení, dělají výtečné lidské tváře. Jsou tak skutečné, že nám, prostým bílkovinným lidem, přijdou reálnější než ty reálné. Když se to lidé dozvědí, klesá u nich důvěra v cizí lidi. Na druhou stranu, určitá míra nedůvěry prospívá zdraví. Internet je plný podvodníků a propagandistů.

Projekt Pellet-Beam Propulsion for Breakthrough Space Exploration hodlá využít paprsek laserem urychlených mikročástic k pohonu kosmických sond. Paprsek mikročástic poháněný pozemním 10 MW laserem by měl dostat sondu o hmotnosti 1 tuny do vzdálenosti 500 AU od Slunce za méně než 20 let.

…aneb Další číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

Miony – elementární částice, jež z pohledu našich zkušeností žijí nepostřehnutelně krátce a prolétají nepředstavitelně rychle přes veškerou okolní hmotu i skrze nás. Umožňují nahlédnout do některých nepřístupných objektů, skenovat geologické struktury, neprobádané části pyramid, zapečetěné kontejnery, případně kontejnmenty jaderných reaktorů. Podle japonského fyzika ale nabízí i zcela netradiční systém bezpečnostního šifrování digitálních dat přenášených sítí nebo vzduchem. Zajímavá myšlenka pro dobu, kdy se výkonné kvantové počítače vplíží na běžný trh.

Neolit bývá považován za ráj na Zemi, v němž první zemědělci jásali nad úrodou a stády dobytka. Bioarcheologové ale přinášejí úplně jiný obraz Evropy, plné dramatických střetů, v nichž byly ničené celé komunity. Na kostech více než 1 z 10 pohřbených lidí z období neolitu v severní a západní Evropě našli stopy po zásahu zbraní. To dnešek je klidný a kouzelný svět.

Startup Hermeus intenzivně pracuje na hypersonickém letounu Quarterhorse. V příštím roce (2024) chtějí pokořit dávný rychlostní rekord Blackbirdu. Pomůže jim v tom kombinovaný motor Chimera, který funguje jako klasický proudový motor a za vysokých rychlostí jako ramjet. Má za sebou pozemní testy, do vzduchu by měl letět ještě letos.

Společnost HBO natočila seriál „The Last of Us“ na motivy stejnojmenné hry pro Playstation 3 a 4 od herního studia Naughty Dog. Scénář napsal autor populárního Černobylu Craig Mazin. Hlavní roli hraje manipulativní houba housenec Ophiocordyceps unilatera, která vývojáře Naughty Dog ohromila v epizodě Džungle z dokumentárního cyklu BBC „Zázračná planeta.“

Duo čínských vědců šokovalo výzkumem, podle něhož se kolem roku 2009 zastavila rotace vnitřního jádra Země, tedy relativně vůči povrchu, a teď se pasivně veze s rotací celé planety, než začne rotovat v jiném rytmu (opět vůči povrchu). Než začnete skákat z oken, má se to dít neustále během historie, zhruba každých 70 let. Takže o nic nejde. Nehledě na to, že ostatní odborníci považují čínský výzkum za velmi kontroverzní.

Slunce se blíží k vrcholu 11letého cyklu a je to znát. Americká solární observatoř Solar Dynamics Observatory zachytila monstrózní sluneční blesk, který krátce spojil dvě sluneční skvrny, AR3192 a AR3190. Druhá ze skvrn je jednou z největších nynějšího solárního cyklu. Je to uhrančivá podívaná.

Pozoruhodný dron Point Blank jako by přiletěl z Hvězdných válek. Důvěrně připomíná povstalecké X-wingy. Je to hybrid mezi sebevražedným dronem a řízenou střelou, s kolmým startem a přistáním, který může být vypuštěn ze země nebo třeba z ruky operátora. Pokud přesným zásahem a explozí nezničí cíl, může být odvolán z mise a vyzvednut pro opětovné použití.

Větrné elektrárny Německa ovlivňují klima z hlediska teploty na 1 kilometr čtvereční plochy asi 890 krát méně, jak JETE Temelín své blízké okolí, kde se odhaduje nárůst teploty o 0,05 stupně Celsia za rok. Zadržení (energie) větru vlivem VE v Německu mi vyšlo několik málo jednotek procent této energie. Ručím jen za to, že procenta jsou setiny celku.

Na povrchu toho mnoho nevidíme, přesto areál tohoto chrámu vydal mnohé poklady. A v jeho těsné blízkosti se v hrobě mytických postav, „panen hyperborejských“, našla keramika z doby bronzové. Máme i literární svědectví o zdejších velice starých formách kultu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už má za sebou více než rok reálného provozu. A výsledky lze označit bez nadsázky za fantastické. Byla publikována celá řada nádherných fotografií z tohoto přístroje. Ještě důležitější je, že nám poskytly celou řadu kosmologicky významných informací. Dalekohled pozoruje poprvé galaxie existující těsně po reionizaci, jen několik stovek miliónů let po začátku našeho vesmíru. Podívejme se na tyto i další jeho první výsledky, které potvrzují Velký třesk a ukazují průběh evoluce vesmíru a jeho součástí.

Fyzici z Princetonu využili know-how z výzkumu chování elektromagnetických vln v plazmatu uvnitř fúzního reaktoru a naroubovali je na gravitační vlny v časoprostoru. Výsledky jsou slibné. V budoucnu bychom se tímto způsobem mohli dozvědět novinky o velice vzdáleném vesmíru, až k jeho samotným počátkům v žáru Velkého třesku.

Krabička cigaret, do kafe rum, rum, rum, do Red-Bullu dvě vodky a teď doktore čum, čum, čum…..

Hlíva ústřičná (latinsky Pleurotus ostreatus) se v různých úpravách objevuje na jídelních stolech stále častěji. Netýká se to jen vegetariánů a těch, kteří chtějí zhubnout. Rostoucí oblibě se houba těší jak u gurmánů tak u lidu prostého. Yi-Yun Lee se svým kolektivem nyní v časopise Science Advances popsal, jak tato masožravá houba své oběti loví nástražným zařízením s neurotoxinem.

Hvězda typu Slunce se na konci života zhroutí do bílého trpaslíka. Velká hvězda se zhroutí do neutronové hvězdy. Gigantická hvězda do černé díry. Buchdahlova hvězda by měla být objekt, jehož hustota je na samotné hranici toho, co je ještě možné ustát, aniž by se objekt změnil na plnohodnotnou černou díru. Pokud Buchdahlovy hvězdy existují, musejí být fascinující. Jestli je najdeme, mohly by prozradit leccos zajímavého.

Ucpání, případně ruptura cév v mozku patří nejen k nejčastějším zdravotním příhodám, ale také k těm nejstudovanějším. Vzhledem k nespočtu publikací a haldě tlustých knih by si na nějaký překvapivý objev v této oblasti vsadil jen málo kdo. Mezinárodnímu týmu vedenému Sergejem Kirovem se ale nejspíš něco takového nyní poštěstilo.

Speciální rychlostní kvadrikoptéra XLR V3 se stala novým šampionem Guinnessových světových rekordů v rychlosti letu kvadrikoptér. Po splnění oficiálních pravidel pro získání tohoto rekordu dosáhla výsledné rychlosti 360,503 km/h při horizontálním letu. Jak dlouho tento rekord vydrží?

Po pauze trvající půlstoletí byl znovu odstartován vesmírný závod. Tentokrát je Měsíc pouze plánovanou zastávkou na cestě na Mars. Americká NASA, čínská CNSA, a soukromá společnost SpaceX oficiálně přednesly plán poslat lidi na Mars během příštího desetiletí. Tento obnovený zájem oživil diskusi o životě na Marsu. Plány posílání lidí na Mars mění perspektivu astrobiologů: nyní je nejvyšší čas přejít od teorie do praxe.

Provoz umělých inteligencí je velmi náročný na výpočetní výkony a spotřebu energie. Možným řešením jsou hardwarové systémy založené na memristorech. Prototyp Bayesovského strojku, který integruje memristory z oxidu hafnia s křemíkovými tranzistory typu MOSFET, umožňuje rozeznávat lidská gesta při závratně nižší spotřebě energie oproti dnešním hardwarovým systémům.

Tradiční hromosvody fungují obstojně, ale mají omezený dosah. Musely by být velmi vysoké a to přináší řadu komplikací. Systém Laser Lightning Rod je laserový hromosvod, který vytváří dráhu pro blesky laserovým paprskem. V budoucnu by měl dosáhnout do výšky až 500 metrů, což podstatně zvětšuje oblast chráněnou před blesky. Demonstrátor už má za sebou první testy na hoře Säntis ve Švýcarsku.

Věda se zachvěla v základech. Pronikají do ní umělé inteligence a tvoří tak kvalitní texty, že je mají problém rozeznat i zkušení vědci recenzující pro vědecké časopisy, kteří navíc byli varováni. Vědě hrozí, že bude zaplavena podvrhy vědeckých studií od umělých inteligencí. Naštěstí již existují kvalitní nástroje, jimiž je možné se ve vědě bránit – detektory výtvorů umělých inteligencí. Ironií je, že jde rovněž o umělé inteligence.

Trend teplot na našem území vzrůstá zhruba od 1870, kdy bylo lokální minimum. Před tím kolísal s lokálním maximem kolem 1770. Teplota za 60 let vzrůstá a srážky stagnují, lze očekávat období sucha. Tepelný ostrov Klementinum za 50 let představuje asi 0,5°C navíc proti ČR, vliv tepelných ostrovů lze odhadnout a hodnoty globálního oteplování ovlivní málo.

Čínský tým vyvíjí technologii, která zahrnuje sofistikovaný laserový systém pro bezdrátový přenos energie. Tento laser cílí na fotoelektrický konvertor, který je na palubě dronu. V ideálním případě by takové drony létaly věčně, v reálu dlouhou dobu. Technologie je ještě v plenkách, ale mohla by nabídnout i civilní využití.

Švédská státní společnost LKAB ulovila zlatou rybku udržitelných technologií. Našli ložisko vzácných zemin, které teď nese jméno Per Geijer, a které obsahuje asi milion tun oxidů těchto velmi ceněných a potřebných chemických prvků. Teď si můžeme přát spoustu elektromobilů a větrných turbín. Jde o kriticky významný úspěch v úsilí o zajištění geopolitické stability Evropy,

Botanikové doposud identifikovali kolem 16 tisíc travních druhů, zástupců čeledě lipnicovité. Jsou mezi nimi plodiny nejdůležitější pro přežití lidstva – pšenice, ječmen, oves, žito, rýže, kukuřice, ale i proso, čirok, třtiny, rákosy i celá řada pícnin pro hospodářská zvířata. Povětšinou jde o více či méně husté porosty, v nichž je rostlinám evolučně výhodné upřednostňovat oplození cizím pylem, kterého je v okolí dostatek. Švýcarští biologové identifikovali geny, které u mnohých trav zabraňují samoopylení.

Příznivci gravitačních baterií přicházejí s novým pozoruhodným návrhem. Systém Underground Gravity Energy Storage vytváří gravitační baterie z vytěžených dolů. Energii těží regenerativní brzdy ve výtazích, které vozí důlní vozíky s pískem. UGES přitom využívá stávající šachty, vybavení i část zaměstnanců dolů.

…aneb Dinosauří „Top 5“ pro rok 2022

Nález fragmentů Hipparchova katalogu stálic z 2. století před n. l. přesvědčivě ukazuje, že byl výrazně přesnější a celkově modernější než standardně zachovaný Ptolemaiův katalog z 2. století n. l. Možná byl i o něco obsáhlejší. Pokrok vědeckého poznání není vždy lineární.

Hypotéza o sterilním neutrinu padla. Ve vědě je jen málokdy něco hned na sto procent, ale v tomto případě prý jde o silnou ránu z milosti. Experiment STEREO, který nedávno běžel na výzkumném reaktoru ILL Grenoble, sice potvrdil, že existuje určitá anomálie v produkci antineutrin jadernými reaktory, ale zároveň přesvědčivě vyloučil, že by za to mohla sterilní neutrina. Tyto výsledky mají zásadní dopad na řadu odvětví fyziky.

Před 252 miliony let, tedy na konci permu, se odehrála apokalypsa, ve které zmizela velká většina tehdejších druhů organismů. Analýzy fosilních pylových zrn z Tibetu, pocházejících z doby permského vymírání, ukázaly na možnou roli devastujícího UVB záření, které jinak z velké části zastavuje ozonová vrstva. Fosilní pyl totiž obsahuje látky, které poskytují ochranu před tímto záření.