Nejsilnější a nejplodnější jeleni plodí nejvíc synů.

Španělští lovci si v posledních letech zvykli, že varlata z uloveného jelena patří vědcům. Tým vedený Montserrat Gomendiovou z madridského Přírodovědného muzea odebíral spermie zastřelených jelenů a oplodňoval s nimi laně chované v zajetí. Spermie neztrácejí nic ze své kvality ještě několik hodin po smrti. Přesto se Gomendiová a její spolupracovníci potýkali s velice kolísavými výsledky. Při použití spermatu některých jelenů zabřezla jen čtvrtina laní. Sperma jiných jenů zajišťovalo narození koloucha se sedmdesátiprocentní jistotou.

Montserrat Gomendiová – Přírodovědné muzeum, Madrid

Důvod byl zřejmý, když se vědci podívali na spermie pod mikroskopem. Nejúspěšnější jeleni měli nejkvalitnější sperma. Zároveň to byla zvířata s nejlépe utvářenými parohy a patřila zjevně k jelení elitě. Ještě větší překvapení čekalo na Montserrat Gomendiovou a její kolegy, když porovnali pohlaví narozených kolouchů. Tři čtvrtiny  potomstva nejplodnějších jelenů tvořili synové.  Naopak, nejméně plodní jeleni plodili ze tři čtvrtin dcery. Poměr pohlaví u všech narozených kolouchů byl však vyrovnaný. Dohromady plodili jeleni stejně synů i dcer.
U jelenů a dalších velkých savců je známo, že pohlaví potomka silně ovlivňuje zdatnost jeho matky. Silné laně rodí více synů, protože zvládnou nároky spojené s růstem plodu a koloucha mohou vydatně kojit. Z jejich syna vyroste jelen, který během říje snadno přemůže soky, ovládne harém laní a zplodí s nimi velký počet potomků. Synové slabých laní se rodí s handicapem, který je v boji o nadvládu nad stádem  předem staví do role poražených. Od neduživých synů by se laň vnuků nedočkala. Proto rodí slabé laně více dcer, které potomky na svět určitě přivedou.

 

S pohlavím potomků ale dovedou vekslovat i laně.

Vliv na pohlaví potomků ze strany otců je velkým překvapením. Příčiny jsou zřejmě obdobné jako u laní. Silný a vysoce plodný jelen se nemusí bát plodit syny, protože ti zdědí jeho sílu a plodnost a budou v boji o laně úspěšní. Jelení outsideři si s vyšší pravděpodobností zajistí předávání svých genů na další generace zplozením dcer. Zároveň se tak vyhnou riziku, že předají synům geny pro sníženou plodnost.

Záhadou zůstává, jak jeleni a laně pohlaví kolouchů ovlivňují. U savců rozhoduje o narození syna či dcery otec. Samci produkují dva typy spermií. Jedny nesou samčí pohlavní chromozom Y a ty zajistí po oplodnění vajíčka narození syna. Druhé spermie nesou samičí pohlavní chromozom X a dávají vzniknout zárodkům, z kterých se narodí dcery. Montserrat Gomendiová se domnívá, že vysoce plodní jeleni mohou mít ve spermatu více „klučičích“ spermií s chromozomem Y nebo že jsou u nich tyto spermie při oplozování vajíček mnohem spěšnější než „konkurenční“ spermie s chromozomem X. Laně jsou zřejmě s to zabránit vývoji samčích zárodků. Donošení syna je mnohem náročnější a po dlouhých a nepříznivých zimách laně rodí mnohem více dcer než synů. V období bídy nepředstavuje dcera  pro matku takovou zátěž. Tento fenomén by mohl mít mezi savci překvapivě velké rozšíření. Také v lidské populaci se několikrát ukázalo, že v nejistých a těžkých dobách přichází na svět více děvčat. Tento trend byl například patrný v USA po útoku z 11. září 2002.

Pramen: Science