Španělští lovci si v posledních letech zvykli, že varlata z uloveného jelena patří vědcům. Tým vedený Montserrat Gomendiovou z madridského Přírodovědného muzea odebíral spermie zastřelených jelenů a oplodňoval s nimi laně chované v zajetí. Spermie neztrácejí nic ze své kvality ještě několik hodin po smrti. Přesto se Gomendiová a její spolupracovníci potýkali s velice kolísavými výsledky. Při použití spermatu některých jelenů zabřezla jen čtvrtina laní. Sperma jiných jenů zajišťovalo narození koloucha se sedmdesátiprocentní jistotou.
Důvod byl zřejmý, když se vědci podívali na spermie pod mikroskopem. Nejúspěšnější jeleni měli nejkvalitnější sperma. Zároveň to byla zvířata s nejlépe utvářenými parohy a patřila zjevně k jelení elitě. Ještě větší překvapení čekalo na Montserrat Gomendiovou a její kolegy, když porovnali pohlaví narozených kolouchů. Tři čtvrtiny potomstva nejplodnějších jelenů tvořili synové. Naopak, nejméně plodní jeleni plodili ze tři čtvrtin dcery. Poměr pohlaví u všech narozených kolouchů byl však vyrovnaný. Dohromady plodili jeleni stejně synů i dcer.
U jelenů a dalších velkých savců je známo, že pohlaví potomka silně ovlivňuje zdatnost jeho matky. Silné laně rodí více synů, protože zvládnou nároky spojené s růstem plodu a koloucha mohou vydatně kojit. Z jejich syna vyroste jelen, který během říje snadno přemůže soky, ovládne harém laní a zplodí s nimi velký počet potomků. Synové slabých laní se rodí s handicapem, který je v boji o nadvládu nad stádem předem staví do role poražených. Od neduživých synů by se laň vnuků nedočkala. Proto rodí slabé laně více dcer, které potomky na svět určitě přivedou.
Vliv na pohlaví potomků ze strany otců je velkým překvapením. Příčiny jsou zřejmě obdobné jako u laní. Silný a vysoce plodný jelen se nemusí bát plodit syny, protože ti zdědí jeho sílu a plodnost a budou v boji o laně úspěšní. Jelení outsideři si s vyšší pravděpodobností zajistí předávání svých genů na další generace zplozením dcer. Zároveň se tak vyhnou riziku, že předají synům geny pro sníženou plodnost.
Záhadou zůstává, jak jeleni a laně pohlaví kolouchů ovlivňují. U savců rozhoduje o narození syna či dcery otec. Samci produkují dva typy spermií. Jedny nesou samčí pohlavní chromozom Y a ty zajistí po oplodnění vajíčka narození syna. Druhé spermie nesou samičí pohlavní chromozom X a dávají vzniknout zárodkům, z kterých se narodí dcery. Montserrat Gomendiová se domnívá, že vysoce plodní jeleni mohou mít ve spermatu více „klučičích“ spermií s chromozomem Y nebo že jsou u nich tyto spermie při oplozování vajíček mnohem spěšnější než „konkurenční“ spermie s chromozomem X. Laně jsou zřejmě s to zabránit vývoji samčích zárodků. Donošení syna je mnohem náročnější a po dlouhých a nepříznivých zimách laně rodí mnohem více dcer než synů. V období bídy nepředstavuje dcera pro matku takovou zátěž. Tento fenomén by mohl mít mezi savci překvapivě velké rozšíření. Také v lidské populaci se několikrát ukázalo, že v nejistých a těžkých dobách přichází na svět více děvčat. Tento trend byl například patrný v USA po útoku z 11. září 2002.
Pramen: Science
Diskuze: