Španělští lovci si v posledních letech zvykli, že varlata z uloveného jelena patří vědcům. Tým vedený Montserrat Gomendiovou z madridského Přírodovědného muzea odebíral spermie zastřelených jelenů a oplodňoval s nimi laně chované v zajetí. Spermie neztrácejí nic ze své kvality ještě několik hodin po smrti. Přesto se Gomendiová a její spolupracovníci potýkali s velice kolísavými výsledky. Při použití spermatu některých jelenů zabřezla jen čtvrtina laní. Sperma jiných jenů zajišťovalo narození koloucha se sedmdesátiprocentní jistotou.
Důvod byl zřejmý, když se vědci podívali na spermie pod mikroskopem. Nejúspěšnější jeleni měli nejkvalitnější sperma. Zároveň to byla zvířata s nejlépe utvářenými parohy a patřila zjevně k jelení elitě. Ještě větší překvapení čekalo na Montserrat Gomendiovou a její kolegy, když porovnali pohlaví narozených kolouchů. Tři čtvrtiny potomstva nejplodnějších jelenů tvořili synové. Naopak, nejméně plodní jeleni plodili ze tři čtvrtin dcery. Poměr pohlaví u všech narozených kolouchů byl však vyrovnaný. Dohromady plodili jeleni stejně synů i dcer.
U jelenů a dalších velkých savců je známo, že pohlaví potomka silně ovlivňuje zdatnost jeho matky. Silné laně rodí více synů, protože zvládnou nároky spojené s růstem plodu a koloucha mohou vydatně kojit. Z jejich syna vyroste jelen, který během říje snadno přemůže soky, ovládne harém laní a zplodí s nimi velký počet potomků. Synové slabých laní se rodí s handicapem, který je v boji o nadvládu nad stádem předem staví do role poražených. Od neduživých synů by se laň vnuků nedočkala. Proto rodí slabé laně více dcer, které potomky na svět určitě přivedou.
Vliv na pohlaví potomků ze strany otců je velkým překvapením. Příčiny jsou zřejmě obdobné jako u laní. Silný a vysoce plodný jelen se nemusí bát plodit syny, protože ti zdědí jeho sílu a plodnost a budou v boji o laně úspěšní. Jelení outsideři si s vyšší pravděpodobností zajistí předávání svých genů na další generace zplozením dcer. Zároveň se tak vyhnou riziku, že předají synům geny pro sníženou plodnost.
Záhadou zůstává, jak jeleni a laně pohlaví kolouchů ovlivňují. U savců rozhoduje o narození syna či dcery otec. Samci produkují dva typy spermií. Jedny nesou samčí pohlavní chromozom Y a ty zajistí po oplodnění vajíčka narození syna. Druhé spermie nesou samičí pohlavní chromozom X a dávají vzniknout zárodkům, z kterých se narodí dcery. Montserrat Gomendiová se domnívá, že vysoce plodní jeleni mohou mít ve spermatu více „klučičích“ spermií s chromozomem Y nebo že jsou u nich tyto spermie při oplozování vajíček mnohem spěšnější než „konkurenční“ spermie s chromozomem X. Laně jsou zřejmě s to zabránit vývoji samčích zárodků. Donošení syna je mnohem náročnější a po dlouhých a nepříznivých zimách laně rodí mnohem více dcer než synů. V období bídy nepředstavuje dcera pro matku takovou zátěž. Tento fenomén by mohl mít mezi savci překvapivě velké rozšíření. Také v lidské populaci se několikrát ukázalo, že v nejistých a těžkých dobách přichází na svět více děvčat. Tento trend byl například patrný v USA po útoku z 11. září 2002.
Pramen: Science
Diskuze:
Pořádný chlap má syny.
Saša,2006-12-07 16:47:03
Prostě to tak je a vždycky to tak bylo.
Otcové dcer se chovají jinak než otcové synů nebo otcové dětí obého pohlaví.
U těch, kteří mají jen jedno dítě, rozdíly vysledovat nelze; u vícenásobných otců jsou však rozdíly chování patrné.
Všiml jsem si toho už dávno, ale měl jsem za to, že otcové vícera dcer se chovají jinak právě proto, že jsou se svým potomstvem nespokojení, že jim ten mužský dědic prostě chybí a podvědomí na jejich psychice kvůli tomu zapracuje.
Tento článek však tu příčinnou souvislost obrací a to je velmi zajímavé.
jeleni a laně
jarda petr,2006-12-07 04:03:14
Pro inseminaci byly použity laně chované v zajetí, které byly ve srovnání s volně žijícími zvířaty všechny ve výborné kondici. Byly to tedy "silné" laně. Tím se efekt laně na výsledky pokusu do značné míry elmiminuje nebo aspoň zjednodušuje.
..navrhuju zintenzivnit
jara cimrman,2006-12-06 18:46:16
..na zaklade clanku navrhuju nadale zintenzivnit vyberovy odstrel jelenu se slabsim svislym paruzkem...aby si nejaky chudackove moc proste nevyskakovali.......Jara Cimrman, eko-myslivec.
9/11
ditom,2006-12-06 17:46:09
hned to první
http://humrep.oxfordjournals.org/cgi/content/abstract/21/12/3127
asi ne
ditom,2006-12-06 13:32:46
pochopil jsem to tak, že sexuální index potomků byl sledován u umělého oplodnění, kde tedy párování zdatný jelen+zdatná laň neplatí. Dále tipuji, že zdatný jelen kopuluje nejen se zdatnými laněmi, ale se všemi které potká :-).
Zajímavé to asi bude, pokud by se právě pářil zdatný jelen se slabou laní - kdo bude mít navrch (laň bude "chtít" dceru, jelen syna).
Další otázka je, jestli pohlavím nemanipuluje nějaký parazit, jako třeba Toxoplasma gondii u Homo sapiens....
A více dcer po 11.9. se mi jako blbost nezdá - mám pocit, že je tato a podobné situace (války apod.) statisticky dobře podložená:
Hum. Reprod. Advance Access published online on August 26, 2006: doi:10.1093/humrep/del283;
Hum Reprod. 2002 Dec;17(12):3173-7;
Hum Reprod. 1998 Aug;13(8):2321-2;
Hum Reprod. 2003 Sep;18(9):1972-5;
Ktery
Jirka,2006-12-06 16:39:15
Ktery z tech odkazu je o 11.9.? Nezpochybnuju to, ze se to v krizovych casech deje. Zpochybnuju, ze obdobi po 11.9. bylo pro vetsinu Americanu krizove (pro Newyorcany mozna ano) - naprosta vetsina obyvatelstva o sve zakladni jistoty nijak neprisla (jako asi prisla treba v pripade toho clanku o zemetreseni v Japonsku).
Ten clanek z roku 2003 je o porovnani pomeru pohlavi ve vychodnim a zapadnim Nemecku. Moc jsem to necetl, ale padl mi do oka tento graf: http://humrep.oxfordjournals.org/content/vol18/issue9/images/large/deg370f1.jpeg . Z takovych dat bych si moc zaveru delat nedovolil - zvlast vytazeni jednoho peaku z tak oscilujicich dat se mi zda podivne. (Jeste by me zajimalo, co je to ten ekonomicky stres, protoze bych rekl, ze lidi na vychode meli obecne mene stresu nez na zapade).
Omlouvam se, ze nemam vic casu to ted probirat.
Jsou take pozorovani, ktera podobny jev vyvraceji?
Jirko
Colombo,2006-12-06 17:28:29
11.9 zasáhl valnou část světa, jak? Neustálou masáží z massmédií, které o tomto incidentu informovali 12x denně. Tohle se ti projeví. Každý najednou má strach, zaváděli se přísné kontroly na letištích. Myslíš, že tohle ti na stresu nepřidá?
Colombo,
Jirka,2006-12-06 21:01:10
většina lidí nelítá a ani se jich bezpečnostní opatření nijak moc nedotkla. Masírováni jsme kde čím prakticky pořád. Uznávám, že Američani z toho byli třeba na prášky, ale každodenní život je taky pěkně stresující.
Zajímalo by mě, jestli by se něco podobného dalo vysledovat i v Evropě.
Většina lidí nelítá
Jirko,2006-12-06 22:19:59
protože má strach z létání- strach z toho, že letadlo spadne. Přitom je statisticky jasné, že je to doprava nejbezpečnější, nejenom co se týče nehod, ale i obětí. Proč tedy mají z toho lidi strach? PROTOŽE JAKMILE SPADNE NĚJAKÉ LETADÝLKO TAK JSOU TOHO 2 DNY PLNÉ NOVINY A TELEVIZE ALE KAŽDODENÍ BOURAČKY KDY UMÍRAJÍ LIDÉ JSOU PŘÍLIŠ VŠEDNÍ NEŽ ABY ZVEDLY SLEDOVANOST. Mimochodem, ve středu naší společnosti je mnohem větší stres než na jejím okraji. Proč? Tam bojuje člověk s přírodou, na ní umí jakž tak vyhrát. Ale uprostřed naší společnosti bojuje s ostatními lidmi, podvádí, podrážejí se navzájem a podobně, tudíž jsou nároky mnohem větší.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce