Pacienti s rakovinou léčení chemoterapií si dlouho stěžují na takzvaný „chemobrain“. Tato přezdívka, v překladu znějící chemický mozek, je pojmem vyjadřujícím problémy spojenými se ztrátou paměti a neschopností řešit problémy.

Americký tým Joerga Dietricha z University of Rochester v New Yorku zkoumal účinky chemoterapeutik na nervové buňky. Vědci sledovali nervové buňky pěstované v laboratoři. Kultivované buňky vystavovali běžně používaným chemoterapeutikům jako jsou cisplatina, carmustin a cytarabin. Část pokusů probíhala sledováním nádorových buněk odebraných léčeným pacientům.

Ukázalo se, že chemoterapie škodí více nervovým buňkám než těm nádorovým. Tyto léky zabíjí 60 – 90% mozkových buněk, z nichž vznikají oligodendrocyty. Stejně devastující účinek má chemoterapie na buňky z nichž vznikají neurony.

Dávka léků, která v kultuře usmrtí 80% rakovinných buněk, zničí 70 – 100% mozkových buněk.
Pokus na živých myších zase prokázal, že mozkové buňky po tomto druhu léčby hromadně hynou ještě nejméně šest týdnů po jejím vysazení.

Z uvedeného vyplývá, že dávkování chemoterapeutik není jednoduchá záležitost a že jde o balancování na hraně mezi přežitím ale také kvalitou následného života.

Optimističtější výsledky z Japonska

Japonci si na stejný problém posvítili z jiného úhlu. Ke sledování stavu mozků léčených pacientů využili magnetickou rezonanci. V pokusu měli více než 200 pacientů s rakovinou v oblasti hrudníku. Výzkum prováděl tým Dr. Masatoshi Inagaki.  Někteří ze sledovaných byli léčení chemoterapií, zatímco jiní ne. U pacientů prováděli vyšetření mozku magnetickou rezonancí v období jednoho roku. Následně pak ještě ve třech letech po prodělané léčbě.
 
U 51 pacientů, kteří podstoupili chemoterapi, se ukázalo, že jeden rok po léčbě měli určité oblasti mozku menší. Významné změny se týkaly především míst, které mají na starosti paměť. 
Postižená mozková centra jsou místa o nichž je známo, že rozhodují o některých typech naší paměti a schopnostech orientovat se v prostoru.
Překvapivě dopadly výsledky vyšetření u 73 pacientů, kterým vyšetření magnetickou rezonancí udělali tři roky po ukončení chemoterapeutické léčby. Rozdíly se neukázaly. To je potěšující informace, protože chemoterapie, jak je vidět, z léčených lidí nemusí dělat takzvaně pacienty „ na hlavu“ natrvalo. Neblahý vliv na mozkové struktury může být z velké části jen dočasný.
Zatímco u dospělých tento efekt a s ním spojené problémy v průběhu několika let mizí, u dětí s vyvíjejícím se mozkem bývá poškození mozku většího rozsahu, je také dlouhodobější až trvalé.
  

Prameny: Journal of Biology, Cancer, Newscientist