Většina kočkovitých šelem vydává zvuky, které můžeme označit jako vrnění nebo předení. U domestikovaných koček často pozorujeme předení když kočky kojí svá mláďata, nebo když je hladíme,  mazlíme se s nimi, nebo je krmíme. Všeobecně se má za to, že kočky předením  vyjadřují radost a potěšení. Jsme ochotni připustit i to, že předení je způsob komunikace s jejich mláďaty.

Představu spokojenosti a libých pocitů nám ale poněkud nabourává fakt, že kočky často předou i v situacích, kdy je na ně vyvíjen nepříjemný nátlak, například  při zákrocích u veterinárního lékaře, nebo když se zotavují po bolestivých zraněních. Tato hádanka přivedla výzkumníky ke zcela vážnému studiu zaměřenému na to jak a proč kočky předou.

 Kočky produkují vrnění  prostřednictvím přerušovaného stahování hrtanových a bráničních svalů. Předou jak při vdechu, tak při výdechu. Konstantní frekvence vrnění probíhá v rozmezí  25 – 150 Hertzů.  Z několika nezávislých pozorování vyplynulo, že vlnění o frekvenci v tomto rozsahu zlepšuje densitu (pevnost) kosti a že také podporuje hojení ran. Pochopení souvislostí mezi frekvencí zvuku kočičího vrnění a zlepšeného hojení poškozených kostí a svalů je velkou výzvou, která láká řadu lékařských specialistů. Ztráta pevnosti kostí a svalová atrofie je například vážnou komplikací při dlouhodobých pobytech astronautů. Při nulové gravitaci jejich kosterní a svalový aparát není vystaven fyzické zátěži, která za normálních podmínek vzniká při sezení nebo stání. Výdej síly na Zemi je potřeba i k pouhému zachování držení těla. U lidí v kosmu dochází k rychlému odvápňování a řídnutí kostí, svalové atrofii.  

Kočky v tomto směru mají s astronauty dost podobného.  Způsob jejich života by se dal nazvat „šetřením výdeje energií“ - mají dlouhou dobu nečinnosti a spánku. Stav nicnedělání má na jejich kosti a svaly obdobný dopad, jako na astronauty stav bez tíže. Zdá se pravděpodobné, že se u koček vyvinulo vrnění, jako mechanismus, který stimuluje svaly a kosti, brání vývinu osteoporózy, ochablosti svalů a to vše bez větších nároků na výdej energie.

Do nové představy významu vrnění zapadají i další souvislosti. Domestikace koček a šlechtění jejich okrasných forem je ve srovnání s jinými domestikovanými druhy, záležitost podstatně mladšího data. Kočky také nevykazují tak mnoho abnormalit kostí a svalů, jako například jejich masožraví vzdálení příbuzní – domestikovaní psi. Možná je to předení, které kočkám pomáhá zmírnit vliv podmínek vedoucích k dysplazii a osteoporóze, jejichž výskyt je u psů mnohem častějším jevem.

Základem rčení, že kočka má devět životů, může být právě kočičí vrnění.

Naše představy o tom, že kočky předou proto, že jsou šťastné je sice lákavá, ale mnohem pravděpodobnější je, že se sice jedná o prostředek komunikace ale pravděpodobně též o mocný nástroj péče o jejich vlastní zdraví.