Největší nárůst diabetu je pozorován u dětí do čtyř let věku.

Diabetes prvního typu, lidově cukrovka, je narůstající zdravotní problém. Statistické údaje vypovídají o tom, že po druhé světové válce, se výskyt této choroby u dětí pod patnáct let, vzrostl pětkrát až šestkrát. A k tomu nejsou žádné optimistické indicie, které by naznačovaly, že by se tento neblahý trend měl změnit. Nejpatrnější nárůst nemocnosti provází děti do pěti let věku.

 
Zmíněná studie by měla dát odpověď na otázku, jak je to se škodlivostí proteinů kravského mléka a zda by jejich vyloučení z výživy kojenců snížilo riziko vzniku diabetu. Všechny děti budou sledovány po dobu deseti let. Je možné, že stávající názory na správnou výživu novorozenců, budeme měnit.

Projekt TRIGR (Trial to Reduce IDDM in the Genetically at Risk) začal novorozence sledovat již v květnu roku 2002. Sledovací střediska jsou rozeseta v 15 zemích a pokrývají oblasti Austrálie, Kanady, Estonska, Finska, Německa, Maďarska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Polska, Španělska, Švédska, Švýcarska, USA a také České republiky.
V těchto zemích byly přesvědčeny ke spolupráci rodiny, v nichž se u matky, otce nebo u sourozenců již člen s diabetem 1 vyskytuje. Jde tedy o rodiny, ve kterých je genetická zátěž vzniku této nemoci zakořeněna v jejich genomu (HLA oblast). V září 2006 již bylo ve sledování 2032 potenciálně rizikových novorozenců. Bude jich však ještě více, protože se vědci rozhodli, že pro získání větší statistické průkaznosti tento počet rozšíří. Provádějí se nábory v dalších rodinách, což potrvá až do konce letošního roku.
 

Zvětšit obrázek

Úpravou výživy v době kojenecké nás možná rodiče budou moci ochránit před diabetem, který se projevuje v našem pozdějším věku.

Většina dětí zařazených do programu (52%) pochází z Evropy. Z dosavadního sledování vyplývá, že většina novorozenců je do věku dvou týdnů kojena. Evropanky přitom kojí déle než ženy v severní Americe. O něco málo více než třetina (35%) kojenců dostává ve věku čtyř měsíců k mateřskému mléku ještě doplňkovou mléčnou výživu. Matky začínají převádět svoje děti na umělou výživu už ve čtyřech měsících. Činí tak bez ohledu na doporučení Světové zdravotnické organizace, které praví, že do 6 měsíců by se tak dít nemělo.   

Mezi první doplňky, které jsou dětem dávány v Evropě, patří zelenina a ovoce. V Americe to jsou výrobky z bezlepkových obilnin.

Zvětšit obrázek

Konečně se také zjistí, jak to s tou škodlivostí proteinů z kravského mléka vlastně je.

Novorozenci na severu Evropy mají proti těm z jihu a ze středu Evropy, větší hmotnost, ale za to jsou kratší. Větší startovací hmotnost si seveřané udržují i poté, co jim je už 18 měsíců.
Ačkoli se na severu Evropy rodí děti kratší, od tří měsíců začínají svoje vrstevníky z jihu v délce převyšovat. Více rostou i potom a to až do své dospělosti (18 let). Jejich růst je prostě impozantní.

Sledovat tento údaj je důležité, protože rychlý růst v dětství je již z dřívějška považován za jeden z rizikových faktorů vzniku diabetu. Vyšší výskyt diabetu na severu Evropy je se zjištěnými údaji o růstu v souladu. Vznik diabetu, jako důsledek rychlého růstu, nebo jako jeho doprovodný jev, tato zjištění podporují.
Na odpovědi na další otázky, které si studie dala za úkol, si budeme muset ještě počkat.

Pramen: University of Helsinki