Tyto supernovy může zkoumat pouze Hubble. Jsou příliš daleko a proto jsou velmi slabé na to, aby mohly být studovány pozemními dalekohledy. Zatím na to nestačí ani ty největší.
Astronomové používají supernovy k měření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. A určují, jak je tato expanze ovlivňována odpudivou silou temné energie. Temná energie je ve vesmíru všudypřítomná. Supernovy poskytují spolehlivá měření, protože astronomové velmi přesně znají jejich skutečné jasnosti. Supernovy typu Ia se staly ideálním „metrem“ pro obrovské kosmické vzdálenosti a umožňují astronomům určit v jaké vzdálenosti od Země se nacházejí.
Všechny supernovy typu Ia mají stejnou absolutní magnitudu, která je důsledkem stejné hmotnosti bílých trpaslíků. Supernovy tak slouží jako jakési „standardní svíčky“ o přesně definovaném výkonu v celém vesmíru. Proto mohou vědci vypočítat vzájemné vzdálenosti ve vesmíru na základě toho, kolik světla od nich přichází na Zem.
Určování vzdáleností supernov ve vesmíru se podobá pozorování světlušek. Všechny světlušky svítí přibližně stejně. A podle toho, jak jsou světlušky jasné nebo slabé, usuzujeme, jak jsou od nás daleko.
Koncem 90. let min. století si astronomové uvědomili, že tyto „standardní svíčky“ svítí slaběji než se očekávalo, tzn., že expanze vesmíru se zrychluje. Vědci z toho „obvinili“ tajemnou odpudivou sílu - temnou energii.
Shoduje se to s Einsteinovou teorií tajemné „antigravitace“ - odpudivé síly ve vesmíru, s jejíž pomocí se pokusil dostat vesmír do rovnováhy. Na počátku min. století mnoho lidí (včetně A. Einsteina) věřilo, že vesmír je neměnný v čase (stacionární). Proto Einstein do rovnic obecné teorie relativity (OTR) zavedl člen, který toto stacionární řešení zajišťoval. Po objevu Hubbleova rozpínání vesmíru (r. 1929) Einstein tento člen z rovnic OTR opět vyškrtl a prohlásil, že šlo o největší omyl jeho života.
Einsteinova myšlenka „kosmologické konstanty" zůstávala v hypotézách záhadou až do roku 1998, do objevu expandujícího vesmíru. Experimentálně byla existence nenulové kosmologické konstanty prokázána v roce 1998 (A. G. Riess) a 1999 (S. Perlmutter). Nakonec se ukázalo, že ve vesmíru opravdu existuje odpudivá složka gravitace, která byla později nazvána „temnou energií“.
Pozorování Hubblova kosmického dalekohledu poprvé zjistila, že temná energie pravděpodobně ve vesmíru existuje po celou dobu jeho historie. Spektrální analýza také ukazuje, že supernovy, které se používají pro měření rychlosti expanze vesmíru, jsou z dnešního pohledu pozoruhodně podobné těm, které explodovaly před 9 miliardami let a které právě nyní pozoruje Hubble.
Astronomická pozorování dále ukázala, že expanze vesmíru se zrychluje a toto zrychlování začalo před 5 až 6 miliardami let. Tj. v době, kdy podle vědců začala při „kosmickém přetahování“ vyhrát temná energie.
„Ačkoli temná energie představuje více než 70% energie ve vesmíru, víme o ní jen velmi málo. Proto každý záchytný bod je cenný," řekl Adam Riess (Johns Hopkins University), který je od počátku zapojen do hledání temné energie. „Na základě našeho poslední důkazu temná energie existovala již před 9 miliardami let, dříve než se její přítomnost začala projevovat.“ (Stáří vesmíru je asi 13,7 miliard let.)
Mario Livio (Space Telescope Science Institute) na telekonferenci řekl: „Voda pokrývá 70% povrchu Země, přesto lidem trvalo mnoho století než objevili vlastnosti vody. S temnou energií jsou vědci ještě stále ve stadiu určování vlastností.“
Výsledky výzkumu jsou založeny na studiu 24 nejvzdálenějších supernov, z nichž většina byla objevena během posledních tří let členy týmu High-z Supernova Team.
Snímky byly získány v letech 2003 až 2005 kamerou ACS na palubě HST (Hubble’s Advanced Camera for Surveys).
NASA oznámila objev „všudypřítomné temná energie po většinu historie vesmíru“ ve čtvrtek 16. listopadu 2006 na telekonferenci s astronomy Hubble Space Telescope.
Zdroje:
Diskuze:
Teorie
Franta,2006-11-26 00:21:50
Bohužel je to jen jedna z mnoha teorií, kterou se vědci pokouší najít dosud nevysvětlenou rovnováho ve vesmíru. Je to podobné, jako například teorie "superstrun".
literární objev
Ucholák,2006-11-23 20:52:34
Článek je typickou ukázkou literatury, která se zabývá otázkou „temné hmoty“ nebo „temné energie“: naprosté spekulace (jejichž jediným „důkazem“ jsou pochybné, neustále se měnící teorie, vždy spolehlivě v celé řadě rozporů s realitou) jsou vydávány za „objevy“ Zřejmě tím objevem je objevení se uvedené spekulace v nějakém časopise. Jedná se tedy o objev mediální, společenský, kulturní.
S realitou to má velmi málo společného (viz určování vzdálenosti podle jasu těles neznámého jasu).
Jako obvykle takové spekulace ve vědeckém světě rychle zapadnou a někdo jiný získá grant na „nové paradigma“. V médiích se ovšem žádné omluvy (za tahání za nos) nebo alespoň opravy čtenář nedočká (viz letní důkaz „temné hmoty“ zpochybněný nějakých 14 dní po „objevu“).
Co ale je opravdu zajímavé, je fakt znovu a znovu potvrzovaný, že totiž ony úžasně vzdálené galaxie apod. vypadají vlastně stejně jako ty hned za rohem:
...analýza také ukazuje, že supernovy, které se používají pro měření rychlosti expanze vesmíru, jsou z dnešního pohledu pozoruhodně podobné těm, které explodovaly před 9 miliardami let a které právě nyní pozoruje Hubble.“
To je velmi zajímavá otázka: proč ony ranné galaxie vypadají stejně jako galaxie staré údajné miliardy let.
dalsi dovod investovat do Hubbleovho teleskopu
stefan,2006-11-21 14:43:50
Pred casom sa riesil osud teleskopu a som rad ze sa s nim dalej pocita bude sa don investovat. Tomuto vyskumu to len pomoze, lebo zatial im nepraje statistika - maju malo vzdialenych supernov. Preto aj vysledky zatial treba formulovat opatrnejsie.
jasný jak facka
kosmolog,2006-11-20 21:39:57
Nad Velkou Želvou je atmosféra, v níž se vznáší červené balónky, které rozpínají vesmír zatěžkaný závažím. Naštěstí se rozpínání časem stabilizuje, protože Velká Želva je konečný tvor a tudíž i atmosféra nad ní je konečná. Podle informací, které mám k dispozici, přestane na balónky působit vztlak ve výšce 2700 mld světelných let. Jenom mám hrozný strach, aby pak tam nahoře nepraskly!
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
