Zvětšit obrázek

Homosexuální pár labutí. U flirtíku to většinou nekončí.

Odborná veřejnost nemá s biologickou podstatou homosexuality již nějakou dobu žádný problém. Odborníci se sice ještě dohadují o tom, jaké konkrétní mechanismy dělají sexuální orientaci, v tom, že za tím stojí příroda a nikoliv zhýralost, je ale úplně jasno. Mezi lidmi se ale i v jednadvacátém století bohužel ještě pořád najde dost těch, co s tím problém mají. Konzervativní mozky se s homosexualitou nějak nedokážou srovnat. Církevní koncil v Nábulusu v roce 1120 poprvé písemně uzákonil homosexualitu jako zločin proti přírodě a od té doby se vleče konzervativní perzekuce odlišné sexuální orientace.

Důvodů je nejspíš víc, motá se v tom hříšnost čehokoliv, co se týká sexu a taky to, že pro mnoho lidí je údajně nepřijatelné, že by člověk byl předurčen ke hříchu. Proto se tvrdí, že homosexualita je vědomý hřích, kterému je možné se spořádaným životem vyhnout. Je zábavnou ironií, že se toto téma často přímo dotýká lidí, kteří jej tak konzervativně odsuzují.

Zvětšit obrázek

Norské Natural History Museum, jenž je součástí University of Oslo letos 12. října otevřelo výstavu „Proti přírodě?“ Ta si již za krátkou dobu stačila získat celosvětovou pozornost médií. Výstava samotná během příprav čelila vzteklému odporu konzervativní části názorového spektra, včetně zatracování do plamenů pekelných. Od otevření se ale těší velkému zájmu veřejnosti, včetně rodin a školních výprav.

Zvětšit obrázek

Každý desátý pár v tučnáčí kolonii je homosexuální.

Je to vůbec poprvé, kdy se široké veřejnosti předvádí dávno známá věc, totiž, že homosexualita je ve skutečnosti v přírodě naprosto běžná záležitost. Výstava zahrnuje fotografie a modely homosexuálních párů celkem 51 druhů zvířat. Je to jen maličký výsek dosud známých čísel. Homosexualita byla totiž zatím pozorována u více než 1500 druhů zvířat.
Homosexuální chování pochopitelně není „normální“ ve striktně statistickém smyslu slova, stejně jako jsou například u lidí „nenormální“ dvojčata. Je ale až zarážející, jak běžně se dá homosexualita pozorovat mezi nejrůznějšími zvířaty. A rozhodně to nejsou jen chvilkové úlety, v mnoha případech jde i o dlouhodobé a někdy až celoživotní homosexuální vztahy. Zhruba čtvrtina labutí černých (Cygnus atratus) žije v homosexuálních párech. Samčí páry se někdy spáří se samicemi, jen tak, aby udělali nějaké potomky. U některých druhů ptáků homosexuální páry dokonce úspěšně vyvádějí mladé. Když spolu žijí dvě ptačí holky, seženou si samce, který jim oplodní vajíčka. Dva ptačí kluci si zase najdou a oplodní samici, co jim naklade do hnízd vejce a poté diskrétně zmizí. Někdy je homosexualita vyloženou předností. U plameňáků homosexuální pár dvou samců obsadí mnohem větší teritorium, než by to svedli klasičtí heterosexuálové.

Śimpanzi bonobo povznesli sex na umění sociální komunikace. Kromě mnoha dalších divokých věcí je o nich známo i to, že vyložení heterosexuální samci bonobové vlastně vůbec nemají šanci se rozmnožit. Bez homosexuálního sexu nezískají v tlupě tolik potřebné spojence, které by jinak využili k postupu na společenském žebříčku. Celou škálu homosexuálního chování od dvoření až po kompletní anální styk známe například od bizonů. Detailní studie homosexuality beranů ukazuje, že zhruba 8 procent beranů je na kluky. Ze stejné práce rovněž vyplývá, že berani gayové mají odlišnou strukturu a aktivitu určitých míst v mozku, velmi podobným způsobem, jakým tomu je i u lidí.

Zvětšit obrázek

Výstava probíhá za slušného zájmu veřejnosti.

Přestože homosexualita přímo nemůže sloužit k reprodukci, nachází uplatnění především v sociálních vztazích společensky žijících zvířat, jak je názorně vidět u sexuálních extrémistů bonobů.Určitě to ale nebylo tak, že by homosexualita vznikala rukou přírodního výběru k nějakému sofistikovanému účelu. Jako mnoho jiných věcí v organismech, je homosexualita podle všeho vlastně původně nehoda. V evoluci vznikla nejspíš tak, že příliš úspěšné alely některých genů souvisejících s reprodukcí jednoho pohlaví dělají paseku v genomu pohlaví druhého.

Zvětšit obrázek

Děti se nečervenají.

Stejným způsobem například došlo k tomu, že muži a další savčí samci mají naprosto zbytečné bradavky, které fungují jen u samic.

Výstava srozumitelně formuluje argumenty vědeckého bádání o homosexualitě. To nebývá snadné. Konzervativní establishment, jako například ten v USA, mu nepokrytě hází klacky pod nohy. Mnozí badatelé se bojí být s takovým výzkumem spojováni. Někteří badatelé se dokonce bojí zveřejnit získaná data, pokud se jim ve výzkumu přihodí homosexualita. Norská výstava je i pro to vnímaná jako odvážný kulturní počin, ukazující, že muzeum nemusí být jen smrtelně nudným náhrobkem minulosti. Není od věci vzkázat konzervativním kruhům, že homosexualita rozhodně není „proti přírodě“, ale že naopak zjevně to je obyčejný přírodní jev.

Prameny: BBC, LiveScience, Wikipedia