Pohyb
Prvním z poznatků, který stojí za povšimnutí, se týká pohybu. Podle Kristin Campbellové a Freda Hutchinsona z Cancer Research Center v Seattle, bychom měli cvičit. Ten, kdo šest dnů v týdnu cvičí si snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Pravidelné týrání těla pohybem ovlivňuje nenormální růst buněk ve střevní tkáni. Je přitom prakticky jedno zda provozujeme lehké, nebo na zátěž náročné cvičení. Rozhodující je, abychom cvičili alespoň hodinu denně a to šest dnů v týdnu. Pokud to vydržíme jeden rok, vyvine se u nás větší míra apoptózy u buněk v kryptách střevní sliznice. Platí to ale jen pro muže. Ženy jsou v tomto směru ochuzeny. Cvičení u žen jako by žádný ochranný efekt na předrakovinná stadia střevních buněk nemělo. Vůči ženám to je nespravedlivé, protože u mužů lze jistý ochranný vliv pozorovat dokonce i u lenochů, kteří cvičí jen čtyřikrát týdně.

Kristin Campbell

Tyto dedukce lékaři vyslovili na základě pozorování souboru, který čítal 101 mužů a 98 žen. Všechno byly náhodně vybrané osoby, které si nechaly dělat preventivní testy na rakovinu tlustého střeva. Testy spočívaly ve stanovování poměru dvou proteinů – jednoho, který působí ve prospěch apoptózy a druhého, který tento proces brzdí. Vše se týkalo takzvaných aberantních krypt. To jsou útvary, které jsou považovány za biomarkery pro rakovinu tlustého střeva. Buňky v těchto kryptách se rády rakovinně zvrhnou. U mužů, kteří cvičili, vědci zjistili, že buňky v těchto kryptách vykazují větší míru apoptózy. Apoptóza je řízená smrt a je součástí normálního projevu buňky. Jakmile se buňka opotřebuje, nebo se z nějakého důvodu stane pro tělo nebezpečná (přestane kontrolovat svoje množení), spustí se v ní proces apoptózy – sebe destrukce. Buňka tímto mechanismem chrání svého nositele před rakovinou. Tlusté střevo má řadu míst, kde je žádoucí, aby tento mechanismus dobře fungoval. Sportující muži mají procesy apoptózy u buněk v kryptách tlustého střeva ve větším pořádku, než muži lenošní. Jinak řečeno – sportovcům hrozí rakovina méně.

Aspirin
Další ze zajímavých příspěvků se věnoval otázce aspirinu. Doktorka Kala Visvanathan z University Johna Hopkinse zjistila, že ženy, které jedí grilovaná jídla více jak dvakrát za měsíc, jsou více ohroženy rakovinou prsu.

Kala Visvanathan

To by, samo o sobě, nebylo nic světoborného, ale má to pokračování. Ženy, které užívaly aspirin, zlý efekt grilovaných jídel se u nich jaksi vytratil. Vědci si zatím nejsou zcela jisti jakým mechanismem by mohl aspirin ženy od rakoviny prsu chránit, ale nechť to dělá jakkoliv, je to zjištění potěšující. Určitě se tomuto problému začne nyní věnovat celá řada pracovišť.
Z minula již víme, že při grilování se tvoří látky, které vzniku nádorů napomáhají. Jsou to heterocyklické aminy. Při jejich likvidaci se účastní enzym NAT2 ( N-acetyltransferáza 2). A v té jsou mezi námi rozdíly. Někteří z nás ji máme rychlou a jiní pomalou. Je to dáno našimi geny. To, že nás geny rozdělují na takzvané „pomalé a rychlé acetylátory“, je také poznatek staršího data. My, kteří jsme „pomalí“, máme dědičně danou nízkou aktivitu enzymu NAT2. To nás činí například více ohroženými pokud jsme kuřáci. Visvanathanová si myslí, že ochranný efekt aspirinu by mohl spočívat v modifikaci účinku zmíněného enzymu N-acetyltransferázy.

Protizánětlivé nesteroidní léky
Aspirin a léky jako je ibuprofen (nesteroidní protizánětlivé přípravky) byly na přetřesu také při vystoupení dalších referujících zástupců výzkumných týmů. Jedna ze studií, na které se podílely Univerzita na Havaji a Univerzita Jižní Kalifornie, si všímala vlivu požívání těchto látek na výskyt rakoviny prsu. Šlo o sledování žen z několika etnických skupin. Tato studie také potvrdila mírný ochranný vliv nesteroidních protizánětlivých léků a to dokonce nejen k rakovině prsu, ale rakovině v oblasti hrudníku jako celku. Existoval tu ale rozdíl. Ochranný vliv aspirinu se nepotvrdil zato ochranu poskytovaly jiné léky ze skupiny protizánětlivých nesteroidů. Dlouhodobé užívání nesteroidních protizánětlivých léků (jiných než aspirin) po dobu delší než 6 let, snižovalo riziko rakoviny prsu u černošek o polovinu. U bělošek jen o 30%. Aby bylo jasno, jakou váhu těmto výsledkům máme dávat, zbývá doplnit, že uvedené závěry vyplynuly z údajů od téměř sta tisíc žen, které byly sledovány od roku 1993 až do roku 2002.

Mateřství
Pozornost zaslouží také referát, který si všímal souvislosti těhotenství a plicních nádorů.
Odborníci z Harvardu přišli na to, že těhotenství ženám prospívá. Vede u nich k poklesu rizika plicních zhoubných onemocnění. Snížení rizika je přímo úměrné počtu porodů. Jedno dítě signifikantní efekt nevyvolá, ale ženy se dvěma potomky již mají riziko, že se u nich vyvine rakovina plic, menší o 20%. Trojnásobné mateřství snižuje riziko plicní rakoviny o 40%.

Pramen: American Association for Cancer Research