Zvětšit obrázek

Yoshihiro Kawaoka – virolog působí na obou březích Pacifiku. Kromě University of Wisconsin pracuje i na universitě v Tokiu.

Něž se může virus H5N1 pustit do člověka, musí pozměnit svou povrchovou bílkovinnou molekulu hemaglutininu H5. Gen pro tuto bílkovinu mu stačí pozměnit jen na dvou kritických místech, konkrétně na 182. a 192. písmeni genetického kódu.

Ptačí buňky jsou vybaveny poněkud jinými „kotvišti“ než lidské. Ptáci nabízejí viru k „zakotvení“ molekuly kyseliny sialové s 2,3-galaktózou. U člověka se viru pro stejný účel nabízí 2,6-galaktóza. Tým virologů vedený Yoshihirem Kawaokou působícícho na University of Wisconsin porovnal viry H5N1 izolované z těl ptáků i lidí a dospěl k závěru, že rozdíl je celkem jednoznačný a nepříliš velký.

Hemaglutinin H5. Stačí dvě změny v genu pro tento protein a virus H5N1 získá schopnost vázat se na lidské buňky.

„Studie podává přímý důkaz, že se virus již začal přizpůsobovat lidským receptorům,“ glosuje americký virolog James Paulson výsledky studie publikované v Nature.  Dodává, že se virus zatím nenaučil přeskakovat z člověka na člověka. K tomu bude zřejmě třeba dalších změn v dědičné informaci viru.

Jiný americký virolog – James Stevens ze Scripps Research Institute – vyslovil naději, že se virus H5N1 nikdy nedopracuje změn, které by mu dovolily šíření lidskou populací.
Jisté je, že viry nesoucí mutaci genu pro hemaglutin H5 v pozicích 182 a 192 jsou velmi hojné i v ptačí populaci. V podstatě převálcovaly jiné typy viru H5N1.
„Můžeme říci, že viry nesoucí mutaci v pozicích 182 a 192 jsou o krok blíže k vyvolání pandemie. Jak moc se jí přiblížily, to netušíme,“ konstatuje Kawaoka.

Pramen: Nature, Scientist