Zvětšit obrázek

Každý je jinak barevný, ale potmě jim to nevadí. Různě zbarvení makiové patří k jedinému druhu.

Popsat nový druh savce je pro badatele jistě velký úspěch. Občas mívá hořkou příchuť. To když se třeba ukáže, že slavný indočínský divoký tur kuprej je zdivočelý mezidruhový hybrid.
Milovníci lemurů měli k dispozici tři trpasličí druhy makiů.  Měli jsme makiho trpasličího čili myšího a k němu ještě makiho červeného a žlutohnědého čili Coquerelova. Zbyl nám jen jeden – starý dobrý maki trpasličí alias myší.
Genetické analýzy provedené na mitochondriálním genu pro cytochrom b odhalily, že „jasně odlišitelné“ druhy, které mají různé zbarvení a žijí v různých lokalitách, jsou od sebe jasně neodlišitelné.

Zvětšit obrázek

Suzanne H. Alonzová, Yale University

Tým vedený Suzanne H. Alonzovou z Yale University ale prokázal, že ve všech areálech výskytu žijí všichni tři makiové ve zhruba stejném zastoupení. Ba co víc, geneticky jsou prakticky stejní a patří proto k příslušníkům jednoho a téhož druhu.
Makiové jsou noční zvířata a vzájemně se rozeznávají především podle pachu a hlasem. Barva kožichu u nich nehraje velkou roli, protože potmě není vidět. Význam jí přisoudili až zoologové, kteří lemury zkoumají většinou zrakem a musí si na ně posvítit. Kdyby se řídili čichem, mohli si ušetřit zklamání.

Heckmanová upozorňuje, že podobných „falešných“ druhů může být mezi lemury mnohem více. Barevné varianty v rámci druhu nejsou nijak výjimečné. Dokonce i mamuti neměli jen jednu jedinou barvu, kterou jim obvykle maloval mistr Zdeněk Burian. Byla mezi nimi i plavá zvířata a někteří byli zřejmě strakatí. Však se stačí kouknout kolem sebe. Od blondýnek až po plešatce patříme také všichni k jednomu druhu.

Pramen: BMC Evolutionary Biology