Analýza vývoje smrtelných otrav způsobených léky dává obraz toho, čemu Američané začali říkat „národní epidemie z předávkování“. Výsledky zveřejnil v tomto týdnu časopis Farmakoepidemiologie a bezpečnost léků.

Vznik chorob z příbuzenstva „hovězího šílenství“ připisuje většina badatelů infekčním bílkovinným částicím čili prionům. Menšina se drží virové teorie, podle které chorobu vyvolává dosud neidentifikovaný virus. Početná skupina exotů nabízí přehršli dalších, mnohdy notně exotických teorií. Francouzští vědci nyní podali přesvědčivý důkaz o spolupráci prionů a virů.

Před 150 lety byla objevena první fosílie našeho nejbližšího vyhynulého příbuzného. Bylo to v údolí Neander blízko Dusseldorfu. Vědci z Lipska nyní ohlásili, že do dvou let hodlají genom Neandrtálce přečíst.

Vědci z Medicínského centra texaské university odhalili genové mutace, které jsou odpovědné za vývin stavu zvaného „zlomené“, nebo taky „rozpadající se srdce“. I když objev učinili na mouše, měl by pokus odhalit geny, které ničí i srdce lidská.

President George W. Bush splnil slib a vetoval zákon podporující výzkum embryonálních kmenových buněk. Mezi vědci, ale i významnými členy vlastní republikánské strany, vyvolal jeho čin zděšení.

Genetická studie hybridního roje kalifornských ředkví odhaluje jejich původ a rychlou evoluci úspěšných genotypů.

Vědci se již delší dobu snaží přijít na to, proč roste počet alergických dětí. Z posledního statistického šetření vyplynula zajímavá souvislost. Více astmatických dětí je mezi dětmi, které mají doma bazén.

Přelomová studie prokazuje hodnotné spirituální prožitky po užití psilocybinu a snad konečně láme náboženskou kletbu nad seriózním výzkumem psychoaktivních substancí.

Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Nové iontové pasti, zlaté bakterie, slovník v lidském mozku...

Letos ještě ne, ale v budoucnu by měl na oběžné dráze kolem Země vyrůst nafukovací „několikaposchoďový“ kosmický hotel.

Zmrazování a rozmrazování vajíček, neboli ovocytů (dříve oocytů), je zásah, který je pro buňku rizikový. V sázce je poničení buněčných struktur v důsledku tvorby krystalů. Může jít o poškození lehké, ale i těžké nebo neslučitelné se životem. Poškození se může vymstít až na dalších generacích. Proto se technika zmrazování vajíček používá u lidí jen výjimečně. Je tomu také proto, že se s ní nedosahovaly ty nejlepší výsledky. Vše se ale nyní může změnit. Japonci přicházejí se šetrnou zmrazovací technikou, nazvali jí Cryotop.

Tento článek vzniknul jako odpověď na kritiku, která se na nás snesla za názor, že uchování „mladých“ pohlavních buněk z dob naší puberty, považujeme za vhodné opatření. Nové poznatky, tentokrát z Dánska, nám v tom dávají za pravdu. Myšlenka, že používání stářím nezatížených buněk by našim potomkům prospělo, se stává stále reálnější.

Byli dinosauři studenokrevní jako dnešní plazi a okřívali jen za teplého počasí? A nebo si naopak dokázali držet do určité míry stálou tělní teplotu?

Je objev unikátního „klubíčka“ důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Ač to zní šíleně, světlo světa spatřil sofistikovaný model, jenž by mohl umožnit ověřit existenci dalšího prostorového rozměru v rámci halucinogenní teorie bránového světa.

Překvapivým závěrem skončila studie francouzských mikrobiologů vedených Jeanem-Pierrem Claverysem z university v Toulouse zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Science. Vědci prokázali, že antibiotika stimulují bakterie Streptococcus pneumoniae ke genetické transformaci.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) oznámil, že s velkou pravděpodobností došlo k vyhynutí jednoho ze tří poddruhů nosorožce dvourohého. Jde o západoafrického nosorožce černého. Jeho stavy v poslední době prudce klesaly a přes veškerá varování odborníků se nápravu zajistit nepodařilo.

Záměrné vypouštění oxidu siřičitého, kde se v lidském mozku skrývá chápání kauzality...

Zasazený přímo do srdce zbytku supernovy, ve vzdálenosti 10 000 světelných let, leží stelární objekt, jaký doposud astronomové v naší Galaxií nikdy neviděli.

Plemeno texel vyniká mezi ovcemi osvalením. Genetické pozadí této vlastnosti odhalil tým belgických, francouzských a amerických genetiků vedený Michelem Georgesem z university v belgickém Liége.

Ortopedické implantáty již pomáhají milionům lidí vést aktivní život. Některým pacientům ale umělé klouby „nesednou“ a po opakovaných infekcích u nich dochází k jejich odhojení. Týmu amerických inženýrů se nyní podařilo najít způsob, jak povrch implantátů upravit, aby se riziko infekce snížilo na minimum. Vhodnou úpravu poskytují nanostruktury oxidu zinku, nebo titanu.

Američtí vědci zveřejnili výsledky pokusu, který dává předpoklad, že bude možno testovat kdo z nás je, a kdo není, nakažen „nemocí šílených krav“. Projekt má realizovat společnost Amprion.

Americký raketoplán Discovery se po hladkém startu a dvoudenním pronásledování spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na jeho palubě je německý astronaut Thomas Reiter, který rozšíří posádku stanice na tři osoby a také více než 3,5 tuny zásob, materiálu a přístrojů.

Embrya jsou považována za zdroj nediferencovaných buněk, které lze využít k léčebným účelům. Jejich použití ale naráží na etické problémy. Vědcům se podařilo připravit lidské embryonální kmenové buňky nepohlavní cestou - partenogenezí.

Pastelky kreslící 3D, nová divočina na okrajích velkoměst, lvům neudělal lov lidí dobře...

Oproti toužebným přáním odpůrců předmanželského sexu zázračné gumičky chrání nejen proti batolatům, ale i proti virům bradavic.

Mezinárodní astronomická unie rozhodla o pojmenování nových měsíců Pluta, které byly objeveny v loňském roce. Podobně jako okolní tělesa i tyto měsíce dostaly jména po mytologických postavách spojených s podsvětím a tmou.

Je až zázračné, co dokáže obyčejný atom uhlíku ve spojení se dvěmi atomy kyslíku - oxid uhličitý. Tatáž molekula může být jednou skleníkovým plynem, sněhem, ledem či dokonce supertvrdým sklem.

Nové technologie využívané ve výzkumu poznávacích schopností jako je např. magnetická rezonance nebo tomografie se velkou měrou zasloužily o to, že nás vědci téměř denně bombardují novinkami o fungování mozku. Nicméně i některé na první pohled starosvětské techniky, jako třeba elektroencefalogram, mohou stále přinášet velmi zajímavé objevy. Jeden z nich představuje i práce týmu Andreye Anokhina z Washingtonské univerzity, která se objeví v nadcházejícím čísle časopisu Brain Research, a je o tom, jak zpracováváme vizuální erotické podněty.

V právě publikovaném článku ve Physical Review Letters se můžeme dočíst, že se rakouskému týmu fyziků podařilo pozorovat ineterferenci dvou nezávislých fotonů. Experiment je poslední a zároveň doposud nejlepší ukázkou jistého, výlučně kvantového, jevu znamého jako interference n-tého (v tomto případě čtvrtého) řádu. Co ve Vídni uvařili a jaké to má důsledky pro kvantovou komunikaci?

Po horolezcích přichází ve vysokých nadmořských výškách Viagře „na chuť“ také cyklisté. Některým zvyšuje jejich výkon až o 45%.

Tři nové objekty, „zamčené“ na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj).

Mezinárodnímu týmu profesionálních a amatérských astronomů, kteří používají jednoduché přístroje pro sledování oblohy, se podařil mimořádný „úlovek“ - objevili exoplanetu.

Družice Cluster objevila „syčící“ kosmický prostor. Nad našimi hlavami, tam, kde se zemské magnetické pole setkává se stálým tokem plynu ze Slunce, jsou tisíce bublinek přehřátého plynu, které neustále vznikají a zanikají.

Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Ptačí chřipka v květnu zahubila sedm členů jedné indonéské rodiny. Virologické vyšetření zemřelých dalo nyní za pravdu těm, kteří tvrdili, že ptačí chřipka se může přenášet z jednoho člověka na druhého a že šíření nemoci nemusí být omezeno jen na přímý kontakt s nemocnými ptáky.

Nejstarší korále, zaostávání evropské vědy, laoská myš...

V posledním čísle časopisu British Medical Journal odborníci varují před používáním mobilního telefonu za bouřkového počasí. Doporučení se vztahuje na volná prostranství, mimo budovu, samozřejmě.

Pokud si příbytek zbavujeme nepříjemných pachů chemickými přípravky, nemělo by nám být jedno, z čeho jsou vyrobeny. Některé chemikálie znemožňují v buňkách spustit procesy označované jako „možnost poslední volby“. Jde o naprogramované procesy, které automaticky zajistí u buňky sebevraždu (apoptózu), pokud se nádorově zvrhne.

Pacient, který v roce 2003 zemřel v Číně s diagnózou SARS, byl ve skutečnosti nakažen ptačí chřipkou vyvolanou virem H5N1.

Ofer Bar-Yosef (Harvard), Mordechai E. Kislev a Anat Hartmann (Bar-Ilan University) objevili fíky staré asi 11 400 let. Jde přitom o plody již domestikovaného stromu, což by z fíků dělalo nejstarší v tuto chvíli domestikovanou plodinu vůbec.

Nové vykopávky v ranně neolitické vesnici Gilgal I poblíž Jericha představují jako nejstarší zemědělskou plodinu fíkovník. Až do příštího senzačního nálezu je počátek zemědělství datován do doby přes 11 400 lety.

Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní „továrnou na prach“ " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

Rodičovství s sebou nese různé momenty otupělosti. Jeden z nich je změna ve vnímání zápachu. K tomu, aby vědci odhalili zda naše vnímání nepříjemných věcí má nějaké evolucí dané kořeny, nechali matky dětí čichat k zašpiněným plenám.

Italští vědci tvrdí, že přišli na to, co je příčinou oblíbenosti červených vín. Nejžádanější červená vína mají nejvyšší obsah melatoninu.

Sklo z oxidu uhličitého, smrt na únavový syndrom...

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

Nové a perfektně zachovalé nálezy čínského praptáka Gansus yumenensis překvapivě dokládají, že linie dnešních ptáků v ranné křídě povstala v poměrně vyhraněném vodním prostředí.

Doma se hraje s hormonem.