Je velmi poučné sledovat, jak se komentují věci, co příliš nezapadají do mainstreamového schématu určitého odvětví vědy. Pokud jde o politicky neutrální záležitost, tak se názory různí a komentáře zvědavě konfrontují možná řešení. Pokud je ta věc politicky zajímavá, natož v obecném povědomí, zůstává jen rozum stát nad tím, jak šíleně lze interpretací zkroutit pozorovaná data.
To je samozřejmě bohužel případ globální přihřívání, které mnozí zkoumají ve stylu křížové výpravy za záchranu matičky Země a tudíž se velmi snaží, aby jejich závěry nebyly v rozporu se Zeleným písmem svatým. Pěkně je to vidět i na velmi zajímavé studii amerických badatelů vedených Johnem Lymanen z Pacific Marine Environmental Laboratory spadající pod National Oceanic and Atmospheric Administration. Během svého výzkumu sledovali množství tepla ve svrchních přibližně 750 metrech oceánu v letech 1993-2005. Sledovaná hloubka představuje přibližně 20% průměrné hloubky světového oceánu.
Získaná data ukazují, že od roku 1993 vzrostla průměrná teplota svrchního oceánu o 0,16 Fahrenheita, což je o něco méně, než Celsia. Mezi lety 2003 a 2005 však podivuhodně klesla o 0,055 Fahrenheita. Není to zase tak málo, znamená to, že oceán vydal jednu pětinu tepla, které přijal od roku 1955 do roku 2003. Vyjádřeno v joulích to dělá čistou ztrátu 3,2 (plusmínus 1,1) × 10 na dvacátou druhou J. Autoři využili široké spektrum měření, od dat z přístavišť po údaje z plovoucích a lodních senzorů.
Právě oceán hraje klíčovou roli v aktuálních tepelných poměrech planety. Světový oceán schopností uchovávat sluneční energii více než tisíckrát převyšuje zemskou atmosféru. Měření teploty oceánu tím pádem zásadně vypovídá o globálním přihřívání. Objevené ochlazování bylo nejvýraznější v hloubce 400 metrů, projevovalo se však i přímo na hladině a také v největších sledovaných hloubkách, tj. kolem 750 metrů. Podle všeho dokonce pravidelně dosahovalo i hlouběji.
Příčina ochlazení je i v očích samotných objevitelů solidní záhadou. Přiznávají, že tohle tajemné ochlazení bude ještě potřeba důkladně proklepnout budoucími výzkumnými projekty. Každopádně má už teď ochlazení oceánu poměrně závažné důsledky. Zvyšuje nejistotu věšteckých dlouhodobých předpovědí trendů vývoje teploty oceánu. Zároveň je docela k věci si uvědomit, že se ve sledovaném období nesnížil obsah oxidu uhličitého.Že by to s tím globálním přihříváním opravdu nebylo tak jednoduché, jak se nám občas snaží namluvit?
Je až úsměvné, jak autoři hodnotí pozorované ochlazení v širším kontextu. Toto ochlazení je podle nich pravděpodobně „přirozená proměnlivost klimatu“. Zároveň nepochybují o tom, že se oceán bude v budoucnu oteplovat a to díky člověku. Pochopitelně nepadne ani zmínka o tom, že by to třeba mohlo být obráceně. Každý slušný člověk přece ví, že Zemi oteplují pouze zlí lidé, nic jiného.
Je pozoruhodné, že nejde o první moderními přístroji zaznamenané ochlazení svrchní vrstvy oceánu. V letech 1980-1983 došlo k obdobnému rychlému ochlazení pozorovanému v hloubce 0-700 metrů. Tehdy to dělalo dokonce 6 × 10 na dvacátou druhou J. A ani před 20-ti lety to zrovna nesouviselo se skleníkovými plyny. Až dosud klimatičtí modeláři podobné výkyvy teploty moří ve svých modelech neměli. Prohlašovali, že jde o chybu měření zaviněnou malým množstvím dat. To teď končí, nová data jsou hodně tvrdá.
Zmíněný výzkum v médiích vcelku propadl, není ani divu. Neslibuje smrt všeho živého do 50 let, ale naopak ukazuje, jak jsou globální klimatické trendy nevyzpytatelné a jak jim opravdu zatím nijak moc nerozumíme. Možná by nebylo špatné ještě nějaký čas bádat, než si zruinujeme ekonomiku zelenou legislativní pěstí.
Pramen: Geophysical Research Letters doi:10.1029/2006GL027033
Diskuze:
