Nový pohled na houbaření  
Černobyl po dvaceti letech dokázal, že jeho nebezpečí ještě nepominulo.

Tvrdší kontroly na jatkách zavedli v Norsku poté, co se ukázalo, že jsou některé produkty kontaminovány nezvykle vysokým množstvím radioaktivních prvků.
Norský kontrolní orgán (NRPA), který má na starosti ochranu obyvatel před radiací prohlásil, že problém se týká především ovcí a že vzniknul proto, že letošní rok byl obzvlášť příznivý na růst hub a ovce si na nich pochutnávaly.

 

 
O houbách je známo, že z půdy čerpají mnohem více radioaktivních látek, než například trávy, či jiné rostliny.

Nyní je v Norsku 36 oblastí, kde zamoření v důsledku havárie Černobylu v roce 1986, je takového rázu, že vyžaduje kontrolu živočišných produktů zde vyrobených. Šetření NRPA zjistilo, že hladina cesia-137 v mase ovcí v tomto roce dosáhla 7000 becquerelů/kg. To je více než dvojnásobek maximální hodnoty  minulých let. 
Podle norských zákonů je maso poživatelné,když splní limit 600 bq/kg. Aby norští farmáři patřičný limit splnili, stačilo aby měsíc před porážkou dávali ovcím krmivo, které nebylo kontaminované. Aby se u jejich ovcí letos snížila hladina cesia 137 na zákonem danou mez, musí ovcím dávat nekontaminované krmivo dvojnásobně dlouhou dobu.

 

V každém případě to je šok, že po tak dlouhé době po černobylské katastrofě se může z ničeho nic objevit tak vysoká radioaktivita v živočišných produktech. A za vše přitom mohou houby, které i po dvaceti letech od katastrofy dokáží ze země vytáhnout tolik radioaktivního cesia. Možná bychom se i u  nás měli znovu podívat na to, jak to po zdravotní stránce s našim národním koníčkem – houbařením, vlastně je.

 

Pramen: New Scientist magazine, 28 October 2006, page 7

Datum: 30.10.2006 02:30
Tisk článku

Související články:

Mohou Ukrajinci vyvinout atomovou bombu?     Autor: Martin Čermák (11.11.2024)
Veteráni války v Zálivu mají silně poškozené mitochondrie     Autor: Josef Pazdera (17.07.2023)
Jak je to s lednovou detekcí jódu 131?     Autor: Vladimír Wagner (25.02.2017)
Jak uložit problematický radioaktivní jód na miliony let?     Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2016)
V Mexiku ukradli auto s radioaktivním kobaltem     Autor: Martin Tůma (04.12.2013)



Diskuze:

:(

Pán Bů,2006-10-30 15:55:16

Gitaristi potřebujou čtyři prsty plus palec, aby mohli držet krk (kytary). Každý správný domácí kutil by měl - stejně jako Pán Bů - umět hrát na kytaru, pak by nepouštěl do vzduchu takové nesmysly, že kytaristi potřebují sedm prstů!

Odpovědět


:)

Martin,2006-10-30 21:11:21

Aj palec je jeden z prstov :) Takže na 6 strún bude pripadať 6 prstov a palec, čo pridržiava. Krk. Gitary.
Tiež mám doma jednu gitaru, dostal som za maturitu. Najradšej mám akord E 55 :)

Odpovědět

Biodiverzita

kapitán,2006-10-30 13:38:26

Musíte pochopit správně tu biodiverzitu. jak psal níže kolega - projevuje se i třetím uchem nebo šestým prstem.
Co Vy víte šestý prst se bude v Mobilmániové evoluci ještě hodit :-)

Odpovědět


gitaristi

Martin,2006-10-30 15:50:41

Šesť prstov na rukách potrebujú gitaristi, lebo gitara má šesť strún. Vlastne potrebujú sedem prstov na ľavej, lebo palcom len pridržiavajú. Ale predstav si to monštrum, čo hrá na klavíri :)

Odpovědět


Hmm

Sekretarka,2006-10-30 15:56:07

Taky by se mi nejaky navic hodily. Myslim, že evoluce s vyvojem novych klavesnic přesně tímhle směrem půjde.
Anka

Odpovědět

a co to znamena?

Kurt,2006-10-30 13:23:02

To je vsechno moc fajn, ale chtelo by nekde vysvetlit co to je 7000 bq/kg - je to hodne? jak moc hodne to je? jak se to projevi? myslim ze pro vetsinu lidi je to jen cislo. Neni to tak davno co tu vysel clanek jak se v okoli Cernobylu zvysila biodiverzita a zviratka si tam spokojene dovadej, tak bych rad kdyby to nekdo dal na pravou miru...

Odpovědět


:)

Pán Bů,2006-10-30 13:29:08

7000 bq/kg není zas až tak moc, lidé, kteří s tímto množstvím přijdou do styku se nevystavují smrtelnému nebezpečí. Při těchto hodnotách maximálně narůstá třetí ucho či šestý prst na levé ruce. Domácí kutilové, kteří s podobnými látkami hojně pracují, mohou vyprávět.

Odpovědět


Není to tak hrozné

H5N1,2006-10-31 16:30:24

7000 Bq/kg není tak moc, rozhodně ne natolik, aby z toho někomu snad bylo špatně. Radiační zátěž od Rn-222 v některých budovách může být i podstatně vyšší. Ale i tak mě to docela překvapilo, přijde mi trochu dost, taková kontaminace z pár hub. Hřát nás alespoň může pocit, že biologický poločas rozpadu Cs-137 je pouhých 8 let ve srovnání s fyzikálním poločasem (30 let). Takže můžeme směle vyrazit do lesa na houby.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz