Jednou z překvapivých linií odboje proti alarmistické oteplovací klice je výzkum vlivu kosmického záření na pozemské klima a život na Zemi vůbec.

Astronomové studující meteorické roje očekávají v ranních hodinách neděle 19. listopadu zajímavou událost. Meteorický roj Leonid sice nejspíš nedosáhne okázalé podívané jakou předvedl na přelomu století, nicméně i tak by měl připravit relativně velký počet meteorů.

Vědci z MIT mají projekt velikostně polovičního motoru, který bude stejně výkonný jako jeho stávající dvojnásobně velcí bratříčci. Jeho efektivita využití paliva má být srovnatelná s dnešními hybridními motorovým systémy. A cena jen o tisíc dolarů vyšší.

Talentovaným žákům z oboru molekulární genetiky, kterým se budou po dva dny věnovat vysokoškolští pracovníci na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, odešly pozvánky.

Laboratorní experimenty s halofilními a metanogenními archebakteriemi původem z antarktického jezera naznačují, že by mikroorganismy pozemského typu mohly pohodově žít i na Marsu.

Po šimpanzích a mangabejích se mezi hostiteli virů, které stály u vzniku AIDS, objevily i gorily.

Bílkoviny z dinosauřích kostí by mohly vyprávět evoluční story druhohorních ještěrů místo DNA, která se zřejmě ve fosíliích nedochovala.

Ve středu 8. listopadu se na slunečním disku objevila malá černá tečka, která se poměrně rychle pohybovala. Jednalo se o stín planety Merkur, která během následujících pěti hodin přešla před Sluncem. Tento vzácný úkaz bylo možno sledovat zejména ze západní polokoule.

Vědci Izraele, Palestiny a Německa hodlají měnit samičí pohlaví sladkovodních ryb na samčí. Mělo by to vést k větším porcím na talíři a ke stabilizaci regionu.

Genová terapie může pomoci chránit savce proti ionizačnímu záření. Pro někoho vyhánění čerta ďáblem, pro někoho naděje na úspěšnou ochranu proti smrtící radioaktivitě.

Syntetická, čistě bílá látka nazvaná Oxycyte, přenáší kyslík 50krát efektivněji než naše vlastní krev. Vědci soudí, že to je nejlepší cesta, jak vyzrát nad nejčastější příčinou smrti při nehodách, kterou je traumatické poškození mozku.

Ježovka Strongylocentrotus purpuratus má tu čest být prvním osekvenovaným ostnokožcem a jako taková přináší zajímavé postřehy i o genomech našich.

Vrty v podmořské plošině Shatsky Rise odhalily velké skoky klimatu ve spodněkřídovém Aptianu. Problém je, co z toho všechno vyvodit pro naši veselou současnost.

Vědci zkonstruovali gen, který podporuje paměť a schopnost se učit. Jeho funkci ověřili na stresovaných potkanech. Vědci jsou přesvědčeni, že tento směr povede ke snížení problémů u milionů pacientů, kteří mají artritidu, astma a léčí se steroidy.

Tisk z hmyzích křídel, jak si představit čtyřrozměrný prostor, předek slona velikosti prasete...

Mutace jedné aminokyseliny změní desaturázu na peroxidázu, což potvrzuje evoluční vznik desaturáz z oxidáz.

Je relativně známý fakt, že náš zrak je schopen vnímat i velmi rychlé podněty, které na nás mohou mít vliv, aniž bychom je ovšem vědomě zaznamenali.

Topořivá tělesa našli američtí anatomové v zobáku plameňáka karibského.

„Zlatý stafylokok“ Styphylococcus aureus rozhodně není žádné „zlatíčko“. Přeborník v rezistenci k antibiotikům vyvolává závažné infekce, jež často končí smrtí. Vývoj vakcíny slibuje účinnější zbraň než antibiotika.

Donedávna byla hlavní metodou studia jedů, které produkují různé druhy hmyzu, vysokotlaká chromatografie. Moderním přístrojům na NMR spektroskopii ale stačí i nepatrné množství chemické látky. Analýza sekretu pakobylky Anisomorpha buprestoides pomocí NMR přinesla překvapivá zjištění.

„Nouzové řešení“, které mělo pacientům pomoci překlenout kritické období při čekání na transplantaci srdce, dovolí nemocnému srdečnímu svalu, aby se uzdravil.

Celoplanetární srovnání sexuálního chování odhaluje mimo jiné souvislost sexuálního zdraví se sociálními poměry a nefunkčnost manželství coby ochrany proti sexuálním rizikům.

Přestože konzumujeme jako diví a nadšeně vypouštíme oxid uhličitý, povrch moří se mezi lety 2003 a 2005 prokazatelně ochladil. Klimatologové z toho mají těžkou hlavu.

Po zprávách i tajích včelího genomu se objevila záplava výsledků výzkumu, které se věnují obyčejům a osudu hmyzích opylovačů.

Vážné onemocnění kloubů se zdá být z celosvětového hlediska na ústupu, ale stále ještě trápí miliony lidí. Nejnovější výzkum naznačuje, že revmatoidní artritidu může vyvolat nedokonalé odstraňování „odpadní“ DNA z těla.

Pyramida Slunce v nejvelkolepějším městě všech předhispánských kultur ležícím v centrální plošině Mexika, je zkoumána detektorem mionů. Miony - částice s 207krát větší energií než má elektron, by měly dát odpověď na to, zda v pyramidě jsou dosud neobjevené prostory.

Vycházející číslo bulletinu je zaměřeno na výsledky průzkumu „Eurobarometr“, budoucnost zemědělských biotechnologií a na studii zkoumající jak daleko se dostane pyl z GM plodin.

Zajímavé experimenty s laboratorními potkany napovídají, že alkohol vůbec není vrah mozku, ale že ve středních dávkách dokonce paměti prospívá.

„Život včel je jako kouzelná studna: Čím více z ní čerpáte, tím více vám toho nabízí.“ Slova Karla von Frische, který získal v roce 1973 za výzkum komunikace včel Nobelovu cenu, snad nikdy neplatila více než dnes, kdy mezinárodní vědecké konsorcium The Honey Bee Genome Sequencing Consortium zveřejnilo výsledky čtení dědičné informace včely medonosné (Apis mellifera). Díky genetikům z 90 institucí v USA, Austrálii, Německu, Švýcarsku, Brazílii, Japonsku, Belgii, Novém Zélandu, Izraeli, Dánsku, Francii, Velké Británii, Slovensku, Švédsku, Španělsku a Kanadě jsme do života včel nahlédli skutečně hluboko a objevili jsme netušený, z valné části nepoznaný svět.

Ředitel NASA Michael Griffin včera oznámil astronomy dlouho očekávané rozhodnutí týkající se budoucnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA schválil výpravu raketoplánu, která by měla prodloužit životnost dalekohledu až do roku 2013. V opačném případě by byl v průběhu několika následujících let odsouzen k pomalému „umírání“.

Nakažené ženy častějí porodí syna.

Vědci oživili 5 milionů let starý lidský virus. Dali mu jméno po bájném tvorovi, který se po tisíci letech znovu a znovu na Zemi vrací. Nazvali jej Fénixem (anglicky Phoenix).

Dinosauři sice stále žijí kolem nás, ale kolem masového vymírání na přelomu křída/třetihory, kdy vymřelo přes 50% tehdejších druhů to vře. Budou se přepisovat učebnice, podle všeho s tím slavný kráter v Chicxulubu nemá co dělat.

Jak může kácení tropického pralesa přispět k růstu biodiverzity, jak ionizace atmosféry ovlivňuje pozemské klima, slitina vodíku s kyslíkem...

Černobyl po dvaceti letech dokázal, že jeho nebezpečí ještě nepominulo.

Pro ženy, které prodělaly rakovinu prsu a invazivní chirurgickou léčbu spojenou s odnětím velkých částí tkáně, se rýsuje šance k nápravě použitím vlastních kmenových buněk.

Objev genu pro „křehké kosti“ znamená pokrok při odhalování týraných dětí.

Nově objevená fosilie Priscomyzon riniensis ukazuje, že se dnešní bezčelistnatci vzhledem příliš neliší od těch prvohorních.

Vědci z boulderské University of Colorado prokázali interakci dinosaurů s endoparazity.

Vědcům se podařilo získat nejstarší komplexy molekul organických látek, které kdy byly na Zemi nalezeny. Našly je ve fosíliích lilijic.

Vodivý papír, sebevražda jako způsob řešení běžných problémů, nejstarší včela...

Velký úspěch s velkým „ale“ zaznamenali vědci při léčbě Parkinsonovy choroby u laboratorních potkanů.

Mezi jednu ze starých učebnicových "pravd" v oblasti evoluce lidského chování patří tvrzení o tom, že ovulace u člověka je zcela skrytá a u žen v průběhu cyklu nedochází k žádným změnám jejich vzhledu či chování.

Výzkumníci z Universty of Pensylvania odhalili, že při usměrňování vývoje kmenových buněk do různých buněčných typů hraje nečekaně významnou roli elasticita podkladu, na kterém buňky rostou.

Věda ráda laškuje a tak spatřili světlo světa krásní zeleně světélkující potkani, jejichž otcem není na rozdíl od Saxany netopýr, ale myšák. Kromě estetického prožitku nabízejí snoví potkani záchranu mužské plodnosti i ohrožených zvířat.

V jednej sci-fi knihe sa mimozemšťania pozastavovali nad tým, ako vôbec môžeme žiť v atmosfére plnej jedovatého kyslíka. O jeho „jedovatosti“ by asi najlepšie vedeli rozprávať tí, ktorým bol zabránený prístup k nemu , keby ešte žili...

Nově zpracovaná fosilie ze sklonku devonu prokresluje naše už tak vcelku bohaté představy o přechodu obratlovců z vody na souš.

50 žáků, kteří nejlépe odpoví na otázky soutěže bude odměněno. Nejlepších deset získá možnost samostatně pracovat v laboratoři specializované na oblast molekulární genetiky.

Není šílenec jako šílenec. A platí to i o kravách. Francouzští vědci došli k závěru, že možná máme ve stádech hned dvě různá „šílenství krav“. Jedno tu kolovalo odjakživa a nikdo si ho nevšímal. Druhé jsme si pořídili zkrmováním masokostní moučky.

Téměř tři kilometry pod povrchem země byly objeveny baktérie, které žijí z radioaktivity. Uran pro ně vytváří vodík a ten se jim ve spojení s přítomnými sírany stává zdrojem energie. Živí se tak už po milióny let a je jim zcela jedno, co se na povrchu Země děje.