První ze tří satelitů nové generace vynesla na oběžnou dráhu ruská nosná raketa Sojuz/Fregat 19. října v 18:28 SELČ. Start z kosmodromu Bajkonur (Kazachstán) zajišťovala rusko-francouzská společnost Starsem.
Stalo se tak po 28 letech od doby, od kdy na geostacionární oběžné dráze ve výšce 36.000 km nad povrchem Země pracují Meteosaty (23. 11. 1977 – Meteostat 1).
Credit: ESA - AOES Medialab
Polární družice MetOp jsou navrženy tak, aby poskytovaly bližší pohled na povrch a atmosféru Země z nízké oběžná dráhy (pouhých 820 km). Získaná data zpřesní globální předpověď počasí a zlepší naše pochopení klimatických změn. Satelity MetOp jsou společným projektem ESA (European Space Agency) a EUMESAT (European Meteorological Satellite Organisation).
Mírně retrográdní sklon dráhy (98,7°) umožní družici MetOp obíhat zeměkouli nad oběma póly (polární družice s doba oběhu 100 minut) a to tak, že přes rovník bude přecházet vždy ve stejnou dobu (v 9:30 místního času). Tento typ oběžné dráhy, známý jako „sun-synchronous“, umožňuje opětovně „navštívit“ téměř každé místo na zemském povrchu při stejným podmínkách – při stejném osvětlení Sluncem.
Credit: ESA - AOES Medialab
Činnost družice je nyní pod kontrolou Evropského kosmického operačního centra (ESOC - European Space Operations Centre) v Darmstadtu (Německo). Po uvedení všech přístrojů do pracovního režimu, prvních technických kontrolách a zkušebním provozu, se předpokládá, že budou 22. října předány Evropské organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Z Darmstadtské centrály EUMETSAT pak data poputují k odběratelům – 18-ti národním meteorologickým organizacím (ČR je přidruženým spolupracujícím státem).
Data budou distribuována až po zpracování v Darmstadtu. Některé údaje budou poskytovány přímo v reálném čase oblastním meteorologickým organizacím, a to v okamžiku, kdy se družice stane „viditelnou“ pro přijímací stanici.
Credit: ESA - AOES Medialab
MetOp je součástí amerického programu EPS (EUMETSAT Polar System), který sbírá data z celého zeměkoule. EPS je koordinován POES (Polar Operational Environmental Satellite) a NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Zatímco satelity NOAA jsou rozmístěné na „odpoledních“ oběžných drahách (14:30 místního času), evropské MetOp budou poskytovat „dopolední“ servis (9:30 místního času).
Přístroje umístěné na evropských družicích MetOp budou podobné nebo stejné jako mají americké satelity NOAA.
Francouzský (CNES - French space agency) infračervený atmosférický hloubkový interferometr (IASI - Infrared Atmospheric Sounding Interferometer) bude provádět měření na více než 8 000 kanálech. Informace o teplotě a rozložení vodní páry budou rovněž použity k zpřesňování numerických modelů předpovědi počasí.
Množství, rozložení a koncentraci ozónu bude zkoumat skenovací spektrometr druhé generace GOME-2 (Global Ozone Monitoring Experiment), který je společným dílem ESA a EUMETSAT. Bude také zjišťovat další stopové plyny v atmosféře.
Plánuje se, že 5kanálový optický radiometr MHS (Microwave Humidity Sounder) pro měření vlhkosti vzduchu, vyvinutý EUMETSAT, bude použit i na satelitech NOAA.
ASCAT (Advanced Scatterometer) je radar, který bude měřit rychlost a směr větru nad oceány a také bude poskytovat informace o ledu, sněhu a půdní vlhkosti.
Dalšími přístroji jsou např. Global navigation satellite system Receiver for Atmospheric Sounding (GRAS), Advanced Very High Resolution Radiometer (AVHRR-3), Advanced Microwave Sounding Units (AMSU/A), High Resolution Infrared Radiation Sounder (HIRS).
Díky nejmodernější technice a vysílací kapacitě, budou satelity MetOp také schopny odhalit a včas oznámit teprve vznikající „centrum“ lokálních nepříznivých povětrnostních podmínek, jako jsou prudké bouřky, který nemohly být zpozorovány z geostacionární oběžné dráhy. Jejich údaje pomohou zlepšit i práci výstražných systémů. Satelit MetOp má na palubě i zařízení pro příjem a lokalizaci tísňového volání.
Zdroj: ESA
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Diskuze: