Kombinace dvou látek má nečekaně příznivý efekt na regeneraci srdce postiženého infarktem myokardu. Felix Engel z Children´s Hospital Boston spolu s Markem Keatingem z Novartis Institute for BioMedical Research to prokázali v experimentech na laboratorních potkanech, jejichž výsledky publikovali v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. V dřívější studii docílili Engel a Keating množení kardiomyocytů pěstovaných in vitro zablokováním účinků kinázy MAP p38. Ta patří k tzv. stresovým kinázám, jež přicházejí v buňkách ke slovu při velké zátěži.

Zvětšit obrázek

Stresová MAP kináza p38. Vpravo je struktura molekuly v konformaci při malé aktivitě. (Autor: Zhulun Wang)

Pokusy na potkanech, kterým byl uměle navozen infarkt myokardu, potvrdily, že blokování kinázy MAP p38 vede k množení kardiomycytů v srdci. Činnost srdce se ale významně nezlepšila. K tomu chybělo srdečnímu svalu lepší prokrvení. Engel a Keating se proto rozhodli kombinovat účinek inhibitorů kinázy MAP p38 s účinky růstového faktoru FGF1, který povzbuzuje angiogenezi. Výsledek byl přesvědčivý. Srdce takto léčených potkanů po infarktu velmi dobře regenerovalo. Vyšetření na echokardiogramu odhalilo prakticky plné obnovení funkce na úroveň srovnatelnou se srdcem zdravých zvířat. Srdeční stěna postižená infarktem byla méně zjizvená a nedošlo k jejímu významnějšímu oslabení.

Zvětšit obrázek

T. Keating vpravo a Felix Engel (Foto: Graham Ramsay)

„Regenerace srdce po infarktu nespočívá jen v množení kardiomyocytů,“ shrnul výsledky experimentů Engel. „Je nutné také zásobování krví a kyslíkem. Růstový faktor FGF1 nemá velký vliv na proliferaci ale, jak se ukázalo, dokáže zajistit růst nových cév. Samotná inhibice kinázy MAP p38 růst cév nepodporuje.“

Slibný model léčby se musí vypořádat s dvěma základními problémy. Růstový faktor FGF1 by mohl mít nepříznivé vedlejší účinky, pokud by působil na jiných místech těla než v srdci. Jeho schopnost povzbuzovat tvorbu nových cév napomáhá vzniku nádorů, které potřebují bohaté zásobení krví, živinami a kyslíkem. Ani inhibitory kinázy MAP  p38 nejsou prosty nežádoucích vedlejších účinků. Při pokusech se ukázalo, že poškozují játra.
„Musíme omezit účinky obou látek jen na srdce a to na dobu nutnou pro navození regenerace,“ říká Engel.

Jednou z možností je injekce obou látek v nosném gelu přímo do poškozeného místa srdečního svalu nebo jejich zavedení na poškozené místo katétrem. Pak by obě látky zůstávaly v srdci, kde by se z gelového nosiče postupně uvolňovaly.

Pramen: PNAS