Již třetí generace fyziků se snaží zvážit neutrino – pravděpodobně nejlehčí a přitom nejpočetnější částici ve vesmíru. Zatím je známo jen to, že čtvrt milionu neutrin váží méně než jeden elektron, který je druhou nejlehčí částicí.
Přesnější zvážení neutrin má umožnit mezinárodní projekt KATRIN. Vědci proto nyní staví ve Výzkumném centru v Karlsruhe desetkrát citlivější „neutrinové váhy“. Projektu KATRIN se účastní i vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR spolu s fyziky z Německa, Spojených států, Ruska a Velké Británie.
V německém Deggendorfu byla pro tyto „váhy“ vyrobena obří vakuová komora, kterou však do 300 km vzdáleného Karlsruhe nelze dopravit ani po silnici, ani vnitrostátním vodním kanálem mezi Dunajem a Rýnem. Komora, která váží 200 tun, má průměr 10 metrů
a je dlouhá 23 metrů, a proto nastoupila 9000 km dlouhou objížďku přes Černé moře, Středozemní moře a Atlantický oceán.
Cestu obří vakuové komory provázejí dramatické okamžiky především při průjezdech plavebními propustmi. Cesta začala počátkem října a do Výzkumného centra v Karlsruhe by pozoruhodný náklad měl dorazit v prosinci. Zajímavá bude nepochybně i montáž vakuové komory, neboť k ní bude zapotřebí obřího jeřábu a demontáže střechy specializovaného pracoviště.
Prameny: Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR,
PhDr. Veronika Kratochvílová AV ČR
Produkce těžkých antijader a antihyperjader
Autor: Vladimír Wagner (24.09.2024)
Tak nám zmizel nejjasnější signál exotické fyziky
Autor: Vladimír Wagner (08.08.2024)
Je za spontánními mutacemi DNA kvantová mechanika?
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2022)
Kvantoví mechanici poprvé kontrolovaně vystavěli kvantové doménové stěny
Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2022)
Co opravdu říká supernova SN1987A k rychlosti světla
Autor: Vladimír Wagner (05.07.2014)
Diskuze:
Experiment KATRIN patří do Karlsruhe
Otokar Dragoun,2006-10-25 14:44:58
Hlavním důvodem je Tritiová laboratoř Karlsruhe, která jediná v Evropě může experiment zásobit požadovaným množstvím čistého tritia. Celá aparatura KATRIN bude dlouhá 75 m, její tritiová část bude ve zmíněné laboratoři, pro spektrometry jsou již postaveny nové budovy. Experiment vyžaduje silná magnetická pole, nízké teploty a vysoké vakuum- to vše bude ve Výzkumném centru Karlsruhe k dispozici.
Komora spektrometru již pluje po Černém moři.
V Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži vyvíjíme pro
KATRIN kalibrační elektronové zdroje . Požadovaná stabilita energie je 0,0002%. Jsme od roku 2001 spoluzakladateli KATRIN spolu s vědci z SRN,Ruska a USA.
Ad hmotnosti elementárních částic
Pavel Brož,2006-10-13 16:58:27
Ne všechny klidové hmotnosti elementárních částic jsou "náhodná čísla". Standardní model např. určuje hmotnosti bozonů, takže pro foton a gluony vychází klidová hmotnost nulová a pro výměnné bozony W+, W- a Z je hmotnost udaná vzorcem závisejícím např. na vazbové konstantě. Nicméně klidové hmotnosti všech dnes známých fermionů, tj. elektronu, mionu, tauonu, jim příslušných neutrin a šesti kvarků figurují ve standardním modelu mezi volitelnými vstupními parametry (a navíc ještě klidová hmotnost Higgsova bozonu), tedy musí se fitovat z experimentu.
Hmotnosti bosonů
Pavel,2006-10-16 07:41:26
No ale ty vazbové konstanty jsou změřené (jejich hodnoty z teorie, pokud vím, nevyplývají). Takže je snad jedno, jestli řeknu, že hmotnosti bosonů jsou náhodné, nebo že jsou vypočteny z náhodných čísel.
Všechny hmotnosti částic volitelné nejsou
Pavel Brož,2006-10-16 14:52:32
Tak např. hmotnost všech osmi gluonů a fotonu je přesně nula bez ohledu na volbu vazebné konstanty, tedy minimálně těchto devět bozonů má hmotnosti pevně dané. Dále volba hmotností bosonu W+, W- a Z zafixuje další podstatné parametry modelu, kterou je vazebná konstanta a Weinbergův úhel, obě dvě pak určují intenzitu a rychlost široké třídy procesů, poločasem rozpadu neutronu počínaje a relativní silou silné, slabé a elektromagnetické interakce konče se všemi z toho plynoucími důsledky, jako je složení současného vesmíru atd.. Navíc hmotnosti W+, W- a Z bozonu nemohou být zvoleny libovolně - nenabitý bozon Z podle teorie MUSÍ mít hmotnost větší než je hmotnost nabitých bozonů W+-. Podobně dílčí vazbové konstanty v interakcích Higgsova bozonu s nabitými leptony dávají poměr hmotností nabitých leptonů (nebo naopak - poměr hmotností nabitých leptonů udává poměry dílčích vazebních konstant těchto leptonů s Higgsem).
Zkrátka a dobře, ve standardním modelu existuje výrazně více měřitelných konstant, než kolik je jich volitelných, protože tyto měřitelné konstanty jsou svázány mnoha algebraickými vztahy, které z teorie nevyhnutelně plynou. Tzn. že dimenze prostoru volitelných parametrů je menší, než dimenze prostoru všech v teorii vystupujících konstant. Některé z těchto konstant lze vzít jako parametry k určení jiných, ale některé z nich jsou modelem pevně dány a jiné z nich se nedají brát úplně libovolně, a proto tvrzení, že např. hmotnosti částic lze brát jako náhodná čísla neodpovídá skutečnosti.
já se v tom nevyznám
CC,2006-10-12 20:24:49
já se v tom neeevorientuuju
ale co škvarky, baryony, ty věci s vůní a podivností a bez toho... jak by vypadala tabulka hmotností teoreticky poznanejch kusů reality?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
