Saturn jako „čínský lampión“  
Současná technika dovoluje pozorovat složitou strukturu Saturnovy atmosféry, která pak na snímcích vypadá jako „čínský lampión“.

 

Zvětšit obrázek
Saturn a Cassini. Credit: NASA/JPL

Ve viditelném světle neumožňují horní vrstvy Saturnovy oblačnosti pohled do větších hloubek. Proto se musely „seskládat“ vizuální a infračervené snímky, získané sondou Cassini a vytvořit obrázek Saturnovy atmosféry ve falešných barvách. Pak infračervené záření, vytvářené teplým Saturnovým nitrem, doslova rozsvítilo planetu jako lampión.

 

 

Zvětšit obrázek
Oblačnost na Saturnu v nepravých barvách, pořízená sondou Cassini. Credit: NASA/JPL/University of Arizona

Infračervené záření, které prochází přes vrstvu mraků, je na obrázku červené. Jasně červené jsou oblasti s relativně „volnými“ a „hlubokými“ mraky, zatímco tmavější červená barva představuje rozsáhlejší Saturnovu oblačnost. Různorodost mraků, co do tvaru i velikosti, odhaluje velkou aktivitu ve spodních vrstvách Saturnovy atmosféry.

 

 

Dále lze na snímku pozorovat různou hustotu mraků, stíny prstenců táhnoucí se přes disk planety, terminátor (hranici mezi dnem a noc – mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planety) a také „modrozelenou“ oblačnost – tuto barvu vytváří sluneční záření, odrážející se od vrchních vrstev Saturnovy atmosféry .

 

Zvětšit obrázek
Oblačnost na Saturnu (sonda Cassini). Credit: NASA/JPL/University of Arizona

 

Mraky na Saturnově severní polokouli jsou nápadně řidší než na polokouli jižní. Pravděpodobně se jedná o sezónní jev; ověřit to bude možné až za pár let, kdy na Saturnově severní polokouli nastane jaro (oběžná doba Saturnu je 29 let a sklon rotační osy 27°). Rovněž se sledují rozdíly mezi denní a noční oblačností.

 

 

Zvětšit obrázek
Naklánění Saturnových prstenců vůči Zemi (1996 – 2000). Credit: NASA/JPL

Data byla získána v únoru 2006 ze vzdálenosti 1,6 miliónů km. Sonda Cassini se nacházela v rovině Saturnových prstenců, proto vypadají jako tenká, modrá čára nad rovníkem.

Vizuální a infračervený spektrometr na sondě Cassini může planetu Saturn mapovat v 352 různých vlnových délkách.

 

Zdroje:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/061008lantern.html
http://bbsnews.net/bbsn_photos/NASA/PIA08732?full=1

Datum: 11.10.2006 21:49
Tisk článku

Související články:

Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz