Ve viditelném světle neumožňují horní vrstvy Saturnovy oblačnosti pohled do větších hloubek. Proto se musely „seskládat“ vizuální a infračervené snímky, získané sondou Cassini a vytvořit obrázek Saturnovy atmosféry ve falešných barvách. Pak infračervené záření, vytvářené teplým Saturnovým nitrem, doslova rozsvítilo planetu jako lampión.
Infračervené záření, které prochází přes vrstvu mraků, je na obrázku červené. Jasně červené jsou oblasti s relativně „volnými“ a „hlubokými“ mraky, zatímco tmavější červená barva představuje rozsáhlejší Saturnovu oblačnost. Různorodost mraků, co do tvaru i velikosti, odhaluje velkou aktivitu ve spodních vrstvách Saturnovy atmosféry.
Dále lze na snímku pozorovat různou hustotu mraků, stíny prstenců táhnoucí se přes disk planety, terminátor (hranici mezi dnem a noc – mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planety) a také „modrozelenou“ oblačnost – tuto barvu vytváří sluneční záření, odrážející se od vrchních vrstev Saturnovy atmosféry .
Mraky na Saturnově severní polokouli jsou nápadně řidší než na polokouli jižní. Pravděpodobně se jedná o sezónní jev; ověřit to bude možné až za pár let, kdy na Saturnově severní polokouli nastane jaro (oběžná doba Saturnu je 29 let a sklon rotační osy 27°). Rovněž se sledují rozdíly mezi denní a noční oblačností.
Data byla získána v únoru 2006 ze vzdálenosti 1,6 miliónů km. Sonda Cassini se nacházela v rovině Saturnových prstenců, proto vypadají jako tenká, modrá čára nad rovníkem.
Vizuální a infračervený spektrometr na sondě Cassini může planetu Saturn mapovat v 352 různých vlnových délkách.
Zdroje:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/061008lantern.html
http://bbsnews.net/bbsn_photos/NASA/PIA08732?full=1
Pochází temná hmota z Temného Velkého třesku?
Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2024)
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Diskuze:
:)
Pán Bů,2006-10-12 10:11:46
Vážený pane Čechu, kutilové je od malička plemeno zvídavé a rádo se nechává inspirovat poznatky moderní i nemoderní vědy stejně jako samotnou přírodou. Věřím, že velmi inspirativní bude i odpověď na mé otázky. Kdo ví? Je možné, že odhalení, co se vlastně na plynných obrech skrývá, odstartuje myšlenkové pochody nějakého domácího kutila a třeba díky tomu se mu podaří lépe zabezpečit cirkulárku, nebo najde nový způsob, jak snadněji vyzdvihnout barel dešťové vody ke stropu vedle lustru obývacího pokoje. A to určitě přinese radost nejen čtenářům Osla, ale zejména domácím kutilům.
tož to je!
Vlastimil Čech,2006-10-12 09:50:12
Pane Bů, proboha proč zástup KUTILŮ???? źe by jako si ti kutilové postavili šlapací hvězdolet na cestu k Jupiteru?
Pane, ti kutilové, nebo proč by je to mělo zajímat víc než třeba zahrádkáře, mě zajímají v této chvíli víc, než povrch Jupitera!!! Prosím Vás, odpovězte...
:(
Pán Bů,2006-10-12 09:30:03
Mě by strašně zajímalo, co je pod atmosférou velkých plynných obrů, jako je Jupiter, Saturn, Uran, Neptun atd. Něco ve smyslu, co by všechno viděl a cítil Superman, kdyby se rozhodl udělat si výlet třebas na Jupiter. Čím vším by prošel, než by se dostal na pevnější složku planety a co by na ní našel pak? Narazil by na nekonečný oceán zkapalněného vodíku nebo co tam je? Měl by takovýhle oceán vůbec hladinu? Jestli by třeba ona látka postupně nepřecházela z plynné struktury do kapalné, takže by houstla mlha a houstla, až by byla kapalná. A co by našel na dně toho oceánu? A je vůbec možné, že by tam někde byla pevnina? Jak to teda vlastně je? Myslím, že odpověď na tyto otázky by alespoň částečně uspokojily nejen mou zvídavou mysl, ale též by potěšily nesčetný zástup domácích kutilů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
