Tým chemiků vedených Samuelem Stuppem z Nortwestern University v americkém Evanstonu vyvinul nanovlákna, které urychlují hojení. Základem jsou amfifilní peptidy (tj. peptidy, které mají jak hydrofilní tak i lipofilní vlastnosti). Po injekci do organismu vytvářejí amfifilní peptidy dlouhá nanovlákna, jež se koncem upínají k poraněnému místu. Stupp vybavil amfifilní peptidy navíc sekvencí osmi aminokyselin, jež vážou heparin. Ten patří k extrémně „lepivým“ molekulám. Vážou se na něj i růstové faktory, jež mají na starosti obnovu a růst krevních kapilár v poraněném místě.
Při „zkoušce ohněm“ navodili vědci nejprve laboratorním myším infarkt myokardu a o půl hodiny později jim podali amfifilní peptidy vážící heparin spolu s růstovými faktory. Kontrolní skupině myší se nedostalo po infarktu žádného ošetření nebo jí byly injikovány samotné růstové faktory. Po měsíci byl efekt amfifilních peptidů na první pohled zřejmý. S jejich přispěním se srdce zhojilo natolik, že podávalo bezmála stejný výkon jako před infarktem. Kontrolní skupiny zvířat měly výkon srdce snížen zhruba na polovinu. Stupp připisuje léčivý efekt amfifilních peptidů jejich schopnosti udržet v místě poranění růstové faktory v dostatečně vysokých koncentracích. Po injekci bez amfifilních peptidů se růstové faktory velmi rychle rozptýlí a na hojivých procesech se dále nepodílejí.
Na výročním zasedání American Chemical Society konaném v záři roku 2006 v San Francisku představil Stupp i předběžné výsledky experimentů, při kterých bylo testováno hojení s přispěním amfifilních peptidů u králíků. Také v tomto případě byl konečný efekt velmi výrazný. Stupp už založil „spin off“ společnost Nanotope, jejímž cílem je uvést výsledky základního výzkumu hojivých amfifilních peptidů do praxe.
Pramen:
Nano Lett., DOI: 10.1021/nl0613555
Diskuze:
