Hraboši

Zvětšit obrázek

J. Andrew DeWoody: „Hrabošů je 60druhů, jsou si však neuvěřitelně podobní“.

Pro většinu lidí je hraboš prostě "myš", i když jde o zástupce naprosto jiné čeledi. Hraboše však poznáme na první pohled. Na rozdíl od myši má krátký ocas a krátké, ze srsti téměř nevystupující uši a jakoby „prasečí“ oči.

Hraboši žijí převážně skryti v norách. Za potravu jim slouží zelené části rostlin, v našich krajích to jsou především jetele a vojtěšky. Na zahrádce spořádají téměř vše, od petrželové natě, hrachových lusků mrkve,... Obydlenou noru poznáte podle výkalů u jejího ústí a části zelených rostlin zatažených do ústí nory.

Zvětšit obrázek

Hraboš je nejrychleji se vyvíjející savec na Zemi.

O tom co dokáží "zkonzumovat" přemnožení hraboši by mohl vyprávět leckterý zahrádkář nebo zemědělec. K přemnožení našeho hraboše polního dochází ve čtyřletých intervalech.  Slovo našeho není tak úplně vpořdáku. Hraboš polní  totiž obývá celou Evropu mimo Anglie, Skandinávie a části Středomoří. Vyskytuje se ale i v Přední Asii, v Malé Asii a v Iránu. Je typickým obyvatelem stepí, mezi které můžeme počítat i naše pole a louky. Proniká ale i vysoko do hor. Zjištěn byl i v Tatranském národním parku. Podle Dr. Hanzáka, jak píše v knize Savci, byl zjištěn i na krkonošských hřebenech, dokonce na vrcholu Sněžky, kde žije celá kolonie hrabošů polních.

Zvětšit obrázek

Je také snůškou genetických záhad. (Foto: Purdue University)

Kromě hrabošů polních je na světě dalších padesát devět druhů hrabošů a před jejich choutkami si není jistá snad žádná plodina ani plevel. Hraboši žijí po celé severní polokouli. Pouští se i do stromů. Starší stromy ohryzávají především na kmenu, mnohdy i metry nad zemí. Kmeny mladších výsadeb mohou být postupně ohryzávány i v přilehlé části kmene pod zemí, až po kořenový systém.

Takto dokáže ohlodávat stromky.

Na polích jsou hraboši velkými škůdci. Účinnou prevencí je včas provedená podmítka s hlubokou orbou, která ničí hraboší nory. Někdy se v jejich likvidaci neobejdeme bez použití chemie. Na to, o jak významného škůdce a o jak rozšířeného tvora se jedná, jsou naše znalosti o něm malé.

Evoluční záhada
Hraboši jsou evoluční hádankou, říká J. Andrew DeWoody, docent genetiky na oddělení lesa a přirozených zdrojů na Purdue University. Jehož článek o hraboších, z něhož zde čerpáme, se v tomto měsíci objevil v časopise Genetica. Podle něj jsou hraboši neuvěřitelnou hříčkou přírody s celou řadou bizarních znaků.

60 druhů!

Rod hrabošů má 60 druhů. Všechny se vyvinuly za posledních 500 000 až 2 miliony let. To znamená, že z pohledu vniku nových druhů se hraboši vyvíjejí šedesátkrát až stokrát rychleji, než je tempo, jakým se vyvíjejí ostatní obratlovci.

Různé počty chromozomů

Umí ale také zvládat techniku, kterou si hraboši vloží kruhovou mitochondriální DNA do svojí jaderné DNA.

Většinou druhy náležející k jednomu rodu mají shodný počet chromozomů. U hrabošů to neplatí. Uvnitř rodu hrabošů kolísá počet chromozomů a to v rozmezí, které nemá obdoby. Od 17 až do 64 chromozomů. Pro představu jaké počty chromozomů se u savců vyskytují, uvedeme dva extrémy. Nejnižší počet chromozomů v tělní (tj. somatické) diploidní buňce má muntžak červený (Muntiacus muntjak). Tento druh z čeledi jelenovitých, jich má pouze 6. Zatímco například člověk jich má 46, kůň 64.
Nejvyšší počet chromozomů, jaký byl zjištěn u savců, má jeden ze dvou druhů afrických nosorožců - nosorožec dvourohý (Diceros bicornis). Někdy bývá označován jako "černý". Má jich 84.
Hraboši se s počtem chromozomů nemazlí, pokrývají přes 60% savčího početního spektra. Nejen to, vyznačují se mnoha dalšími genetickými bizarnostmi:

Obrovský pohlavní chromozom
U jednoho hrabošího druhu, chromozom X (což je jeden ze dvou pohlavních chromozomů, tím druhým je chromozom Y), obsahuje 20% veškerého genomu. Je to zvláštnost, protože většinou obsahují pohlavní chromozomy méně genetické informace, než kolik jich obsahují nepohlavní chromozomy.

Samice s Y chromozomem
Další z genetických zvláštností hrabošů souvisí se samčím chromozomem. Samice jednoho druhu hraboše vlastní velkou část Y chromozomu. To je velmi zvláštní úkaz. Proč tomu tak je se zatím neví.
Genetické hříčky jakoby neměly u hrabošů konce.  U dalšího druhu zase mají samec a samice různý počet chromozomů...
Zdá se, jakoby evoluce s těmito tvory experimentovala zvláště rozmařilým způsobem. Proč ale zrovna s nimi, a  jaké zvláštnosti hrabošího genomu to dovolují?

Zvětšit obrázek

Pokud tuto hraboší schopnost od nich správně odkoukáme, mohlo by to přispět k rozvoji genové léčby u lidí.

Jsou stejní
Další nepochopitelnou věcí je, že navzdory všem uvedeným genetickým odlišnostem, si jsou všichni hraboši velmi podobní. Některé druhy jsou na základě vnějších znaků nerozlišitelní. Zařadit je do správného druhu je může jen genetická analýza. Sami hraboši přitom s rozpoznáváním druhu nemají nejmenší problémy, poznávají se neomylně. Vědci neví jak to dělají, ale myslí si, že v tom bude hrát úlohu jejich chování.

Stírání rozdílu mezi mitochondriální a jadernou DNA
Spolupracovník DeWoodyho, Deb Triant, se nyní  zaměřuje na hraboší mitochondriální genom. Tedy na nepatrnou část genomu, která má kruhovitou strukturu. Jde o DNA, která je součástí organel starajících se v buňce o energii, které se nazývají mitochondrie. Tato mitochondriální DNA, která kóduje jen nepatrnou část genů, je u hrabošů v něčem velmi zvláštní. Má schopnost sama sebe vložit do jaderné DNA. Jaderný genom, jak známo, obsahuje většinu buněčné DNA a odpovídá za řízení buněčných funkcí a vývoj jedince. Tyto důležité funkce jsou soustředěny do jader buněk a tam mitochondriální DNA nemá co pohledávat. Hraboši jsou ale evidentně proti a svojí kruhovou DNA do jader vpravují.
Proč ale vědce nějaké vkládání mitochondriální DNA do jaderné DNA zajímá? Je to proto, že by rádi přišli na způsob, jakým to hraboši dělají. Stejný princip by se totiž možná dal využít v genové léčbě. Jak známo, jedním z problémů, proč se genová léčba neuplatňuje rychleji v praxi je právě ten, že není jednoduché opravnou DNA dostat do jádra tak, aby byla i nadále funkční. Vědci doufají, že se hraboši s námi o způsob jakým to dělají, brzo podělí. 

.