Někdo fyzikálně zdatnější by mohl dodat podrobnost

ZEPHIR,2006-09-15 14:04:45

Tenhle obor mě v podstatě ani příliš nezajímá, ale v podstatě jde o toto: rozlišovací schopnost normálního optickýho mikroskopu je limitovaná vlnovou délkou světla. Naštěstí je tu jednoduchý řešení - zmenšít mikroskop tak, že jeho optikou projdou jen jednotlivý fotony (jednovidová optika). Takovým mikroskopem se pak dá smejčit po povrchu vzorku a skenovat ho podobně jako s elektronovým nebo tzv. tunelovacím mikroskopem.

Navíc ten princip jde uplatňovat postupně. Jak známo, optika klasickýho mikroskopu se skládá ze tří hlavních prvků: osvětlovací soustavou s kondenzorovou čočkou, soustřeďující světlo na preparát, objektivem a okulárem. Nejjednodušší je to s tím kondenzorem: skleněný světlovodný vlákno se vytáhne do ostrý špičky kterou se pak skenuje povrch preparátu. Ten v místech kudy právě prochází světelnej zdroj více či méně jasně září a tak lze rozeznat jeho struktury podobně jako na stínítku televizoru. To je princip toho NFM (Near Field Mikroskopu).

Dalším krokem je miniaturizace objektivu a to je právě to, o co se pokusili ti výzkumníci. Namísto jedný čočky ale na preparát umístili celý pole čoček, malejch děr ve vrstvičce křemene převrstvených karbidem křemíku, kterej je průhlednej a má vysokej index lomu. Díky tomu nemusí být osvětlovací kapilára smýkaná těsně nad preparátem (s rostoucí vzdáleností samozřejmě prudce klesá rozlišovací schopnost díky rozptylu), ale může být několik mikrometrů vzdálená, což umožní pozorovat i struktury uvnitř živejch buněk.

Posledním krokem je miniaturiace celý optický soustavy mikroskopu, což se kupodivu taky studuje: tmavej preparát na konci osvětlovací kapiláry mění její útlum a ten se dá vyhodnocovat na jejím druhým konci. Čímž odpadne nutnost na preparát koukat zvenku úplně a celej mikroskop se omezí na polohovací zařízení tý kapiláry.

Odpovědět

neandertálci

Martin,2006-09-15 07:30:47

pred pár rokmi Michael crichton napísal knihu, ktorá vyšla slovensky pod názvom "Netvory z hmiel" a potom sa podľa nej natočil film "Vikingovia" s A.banderasom v hlavnej úlohe. Kniha je v podstate prerozprávaním príbehu reálne žijúceho arabského cestovateľa Ibn Fadlána, ktorý žil medzi Vikingami. Na konci knihy je seriózny dodatok od Crichtona, ktorý uvádza, že "netvory" mohli byť neandertálci a že v Pyrenejách údajne mohli prežívať posledné zvyšky neandertálcov až do 18. storočia. A na Altaji sa vraj našli nové kamenné nástroje, nápadne pripomínajúce nástroje neandertálcov. Viac podrobností a prípadné zdroje týchto údajov tam však neuviedol, škoda...

Odpovědět