Zvětšit obrázek

Nový detailní pohled na roztrhané zbytky po výbuchu supernovy Cas A (HST). Credit: NASA, ESA, and the Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration)

Nový snímek z HST poskytuje detailní pohled na roztrhané zbytky po výbuchu supernovy, známé jako Cassiopeia A (Cas A). Je to nejmladší známý pozůstatek po výbuchu supernovy v Mléčné dráze. Nový obraz z Hubbla ukazuje složitou strukturu fragmentů explodované hvězdy.

Zvětšit obrázek

Celkový pohled na okolí supernovy Cas A byl složen ze 2 snímků pořízených při digitální celooblohové přehlídce oblohy (Digitized Sky Survey 2). Zorné pole je nepatrně menší než 3°. Credit: ESA/Hubble and Digitized Sky Survey 2

Obraz je složený z 18 samostatných snímků, pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na Hubble Space Telescope (HST). Fotografie ukazuje zbytky supernovy Cassiopeia A (Cas A) - rozbitý prstenec jasných vláknitých a chomáčovitých stelárních výtrysků. Tyto obrovské víry „žhnoucích“ trosek byly zahřáté teplem, jehož příčinou je rázová vlna. Materiál odhozený při výbuchu supernovy naráží do plynu, který obklopuje původní hvězdu a dochází ke vzniku rázových vln. Rázové vlny, vzniklé v jádře, procházejí přes rozpínající se hvězdné trosky a při vzájemné interakci dochází k jejich „zviditelnění“ v rentgenovém, infračerveném záření nebo jsou pozorované jako záblesky ve viditelném světle. Různé zbarvení plynných zbytků ukazuje rozdíly v chemickém složení. Jasná zelená vlákna jsou bohatá na kyslík, červené a purpurová obsahují síru a modré jsou složena většinou z vodíku a dusíku.

Stránka ESA s animacemi a zoomem.

Supernova Cas A je zbytek po explozi hmotné hvězdy. Zhroucení hvězdy dokončila vlastní gravitace - gravitační kolaps. Hroutící se hvězda, při odhazování vnějších vrstev, může krátce zazářit jako celá mateřská galaxie. Cas A je relativně mladá, její stáří se odhaduje na pouhých 340 let. HST ji sledoval již několikrát, aby se zjistily změny rychlosti při rozpínání vláken (filamentů).

Zbytek po supernově Cas A ve 3 rentgenových barvách (Chandra X-ray Observatory, 19.8.2002). Vztah mezi jasností, barvou a polohou materiálu na obrázku ukazuje, kde se nacházel materiál hvězdy před explozí. Jasné „uzlíky“ vlevo obsahují jen nepatrné množství železa, červené filamenty jsou na železo bohaté. Modrá oblast vpravo je viditelná přes absorbující prach, proto se jeví chudá na rentgenové paprsky. Credit: John Hughes et al. (Rutgers), NASA/CXC/SAO 

Zoom: složený snímek Cas A (8.2. - 5.5. 2004) - infračervený (červená) - Spitzer, optický (žlutá) - HST a rentgenový (zelený a modrý)

Během poslední pozorovací kampaně byly pořízeny 2 soubory fotografií s odstupem 9 měsíců. Dokonce i v tak krátkém čase lze na Hubbleových mimořádně ostrých snímcích pozorovat rozpínání zbytků supernovy. Srovnání fotografií obou souborů ukazuje, že slabý proud zbytků výbuchu (na snímcích vlevo nahoře) se pohybuje vysokou rychlostí až 50 miliónů km/h (dostatečně rychle, aby vzdálenost Země - Měsíc překonal za 30 sekund!).

Snímek supernovy Cas A ve viditelném světle. Credit: MDM/R. Fesen

Cas A se nachází ve vzdálenosti 10 000 sv.l. od Země v souhvězdí Cassiopeia. Výbuchy supernov jsou ve vesmíru hlavním zdrojem prvků složitějších než kyslík, které vznikají v extrémních podmínkách takovýchto událostí. Výzkum blízkých, relativně mladých pozůstatků po výbuchu supernovy je neobyčejně důležitý pro pochopení vývoje vesmíru.

Zdroj:
http://www.sciencedaily.com/releases/2006/08/060830075709.htm
Nové snímky supernovy Cas A a animace: http://www.esa.int/esaCP/SEMSC06LARE_index_1.html#subhead4
Další obrázky a animace: http://chandra.harvard.edu/photo

Johannes Hevelius: Uranographia (1690)