Zvětšit obrázek

Prostaglandin a jeho prekurzor - kyselin arachidonová

Prostaglandiny jsou velmi zajímavé látky.  Název mají odvozen od slov prostate gland, neboli předstojné žlázy, kde byly poprvé zjištěny. Ve skutečnosti ale prostaglandiny vznikají prakticky ve všech orgánech našeho těla. V prostatě, plících, cévách, ledvinách i mozku. Jsou to látky podobné hormonům. Na rozdíl od nich je ale netvoří specializované buňky (žlázy) a nepřenášejí se krví. Účinkují místně. Účinky prostaglandinů jsou rozmanité a záleží to na orgánu, v němž se tvoří, a také na druhu prostaglandinu.

Zvětšit obrázek

Kromě spermií je v ejakulátu velké množství prostaglandinu.

Tak třeba řídí prokrvení. Spouští také tvorbu hormonů.  Zajišťují uvolnění trávicích šťáv. Účastní se při obranných reakcích při infekcích tím, že ovlivňují imunitní reakce. Rozhodují o vzniku zánětu. U žen zvyšují sílu děložních stahů. U mužů zase mají na svědomí některé poruchy erekce. Rozhodují o srážlivosti naší krve,…

K výčtu účinků prostaglandinů nyní přibyl další. Objevil ho tým odborníků, který vedl Dr. Henry Jabbour z University of Edinburgh. Jde o prostaglandiny, které se nacházejí v semenné plasmě, a jejich účast při podpoře zhoubného bujení na děložním čípku a děloze.

Zvětšit obrázek

Prostaglandin podněcuje nádorové buňky děložního krčku k překotnému množení. Několik případů crvikálních nádorů (Kredit: Dr. T. Segura Sánchez, M. de Arcos de la Plaza, L.M. Puig Tintoré)

Reprodukční orgány ženského těla si prostaglandiny přirozeně tvoří. Jedna z jejich rolí je regulace růstu buněk dělohy. Takový prostaglandinový vzkaz jim nařizuje růst a „bytnět“, nebo naopak zase „shazovat“. Závisí to od lunárního měsíčního cyklu, který připravuje dělohu na uhnízdění vajíčka, nebo naopak k odvržení sliznice, jejíž buňky nedošly svého naplnění. Buňky dělohy jsou na určité koncentrace prostaglandinu zvyklé a na její změnu reagují. Seminální plasma ale obsahuje 1000krát vyšší koncentrace, než jaké jsou pro buňky děložní tkáně běžné. Za normální situace to zřejmě nevadí, ale v případě některých infekčních stavů a nebo již při existenci nádoru, to vede k maléru.

Normální děložní buňky přijímají prostaglandinový signál pomocí receptorů. Stejné receptory mají také nádorové buňky, které z buněk dělohy vznikly. I ony reagují na prostaglandinový signál množením. V případě, že nádorové buňky na děložním krčku a děloze jsou „zahlceny“ prostaglandinem z mužského semene, znamená to pro ně jediné –  „rychle se začít množit“. Čas, kdy je nádor ještě operabilní, se tak zkracuje.

V rozvinutých zemích chodí ženy na pravidelné prohlídky. Abnormality na krčku a děloze tak bývají často podchyceny ještě v době, než se nádorově zvrhnou. V rozvojových zemích je tomu jinak a nádor děložního krčku je tam nejběžnější ženské onemocnění.

I když prostaglandin není příčinou nádorů na ženských pohlavních orgánech, obvykle je na vině nějaká dlouhodobá infekce, například infekce papiloma virů, může jeho přívod seminální tekutinou přispívat k rychlému zhoršování stavu. To se týká všech žen, nejen těch z rozvojových zemí.

Ženy, které trpí infekcí reprodukčních orgánů, by měly nutit své partnery, aby si brali kondom. Ani ne tak proto aby chránily je, nýbrž sebe.

Pramen: University of Edinburgh