V zářiovém čísle časopisu Science vědci popisují jak molekula enzymu s dlouhým názvem „protein kináza M zeta” ochraňuje dlouhotrvající paměť prostřednictvím trvalého posílení synaptických vazeb mezi neurony. Jde o jakousi analogii mechanismu zápisu informace na hard disku pomocí znaků „0“ a „1“. Utlumením zmíněného enzymu byli vědci schopni vymazat paměťovou stopu. Přitom bylo jedno, jestli se jednalo o informaci, kterou si neurony pamatovaly jeden den nebo měsíc. Tato funkce v uchování paměti je specifická pro protein kinázu M zeta, protože utlumení podobných jiných molekul vymazání paměťové stopy nezpůsobilo.
Pokusy také ukázaly, že vymazání takové paměti nebrání schopnosti si znovu něco zapamatovat. Náš mozek tedy funguje obdobně jako počítač, ve které lze informace vymazat a znovu je nahrát. Od tohoto poznání si vědci slibují, že je bude možno využít při léčbě chronických bolestí spojených s postraumatickými poruchami a v případech ztráty paměti.
Poznatek může být zvláště užitečný při léčbě poruch, které vznikají patologickým zesílením synaptických vazeb, které stojí za nemocemi jako přetrvávající stres po hrůzných událostech. Očekává se, že to přinese nový přístup k léčení fantomových bolestí (phantom limb syndrome), které spočívají v tom, že bolest není vázána jen na určitý zdroj. Bolest cítíme často i poté, co její příčina pominula. Souvisí to s tím, jak mozek zpracovává emoce a vzpomínky. Na začátku může být jednoduchý chirurgický zákrok nebo banální zánět kloubu a po několika měsících rekonvalescence se znenadání dostaví bolest. Ostrá a občasná nebo tupá, ale nepřetržitá, taková, jaká nedopřeje člověku klidu ani v noci. Bolest bez jakékoliv zjevné příčiny. Výsledky klinického vyšetření ukazují, že je všechno v naprostém pořádku, a přesto bolest neustává. Postižený není schopen normálně žít. Nemůže se na nic soustředit a jediným smyslem života se mu stane touha zbavit se urputné bolesti. Všechny snahy jsou však marné, protože tradiční analgetika nezabírají.
Vědci z SUNY Downstate na molekulu protein kinázy M zeta narazili již v minulosti, když se zabývali Alzheimerovou chorobou. Zjistili, že tento enzym je také zapleten do problémů s pamětí u těchto nemocných. Je možné, že i zde léčba následků brzo zaznamená pokrok.
Odhalení principu naší paměti na molekulární úrovni otvírá nové dveře do dalších místností našeho poznání. Jen těžko si zatím představit co všechno se za nimi skrývá a jaké možnosti nám to přinese.
Jak funguje paměť? Astrocyty v mozku jsou jako živá kartotéka
Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2024)
„Věčný“ 5D paměťový krystal uchová 360 TB dat miliardy let
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2024)
Prototyp kvantového internetu GothamQ běžel pod New Yorkem 15 dní
Autor: Stanislav Mihulka (27.08.2024)
Děsivě jednoduchý hydrogelový mozek hraje Pong a zlepšuje se
Autor: Stanislav Mihulka (23.08.2024)
Dlouhodobá paměť není zadarmo: Musí dojít k poškození nervových buněk
Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2024)
Diskuze: