Z linků se nám bohužel stal spíše nepravidelník, nicméně pár odkazů snad zaujme...

Rozhovor s ředitelkou programu Seti Jill Tarterovou se mj. točí kolem otázky, nakolik má toto pátrání po mimozemských civilizací blízko spíše k vědě než k náboženství, dále i o tom, jak se Seti daří v konkurenci celé řady dalších internetových distribuovaných projektů.
Podrobnosti Lidové noviny

Článků o pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie se vyrojilo spousta, zpravodajskému obsahu se poněkud vymyká rozhovor s profesorem Janem Paloušem. Dojde na otázku, proč vlastně debata o Plutu vzbudila tolik pozornosti, na pohled do rodící se hvězdokupy i na otázky týkající se financování astronomického výzkumu.
Podrobnosti: Ihned

Proč kapka vody vydrží na rozpálenější pánvi déle? A jak by to vypadalo, kdybychom povrch pánve poškrábali vrypy?
Podrobnosti: Vesmír

Nanovlákna vyráběná v Liberci při společném projektu tamější Technické univerzity a firmy Elmarco by mohla najít nové využití: jako zvuková izolace, jejíž výhodou je lehkost.
Podrobnosti: Technet

Americké kosmické plány na návrat na Měsíc počítají s raketami jménem Orion. Tyto stroje zajistí i spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, takže je lze pokládat také za nástupce raketoplánů (které ukončí provoz možná již v roce 2010).
Podrobnosti: Astro.cz

Atlantis vzlétne nejspíše až počátkem příštího týdne.
Podrobnosti: New Scientist

Dosud se většinou předpokládalo, že rozpoznávání lidských tváří je zcela specifická dovednost, které je v našem mozku vyhrazen určitý „modul“, respektive i funkční oblast. Výzkumníci ze Stanfordu ale zjistili, že je to možná jinak. Stejné oblasti mozku se totiž aktivují, i když se díváme na zvířata, auta, abstraktní útvary...
Podrobnosti: Eurekalert

Lidská schopnost trávit v dospělém věku mléko je poměrně ojedinělá. Jedná se o adaptaci, na co ale konkrétně? Souvisí snad schopnost trávit mléko s nedostatkem tekutin nebo s metabolismem vápníku? A jakou roli zde sehrála malárie?
Podrobnosti: Science World:

Zřejmě nejkurióznějším platidlem různých lidských společností byla masivní kamenná kola používaná v Mikronésii. Změna vlastnictví zde nejčastěji odpovídala nové značce (+ další zvláštnosti fungování). Platidlo nebylo kryté žádným drahým kovem, podobně jako naše měna bylo založené pouze na důvěře. Mohou být ale „nekryté“ měny dlouhodobě stabilní?
Podrobnosti: Business World