Robert Barter, Edingburgh University

V Británii je problém infekčnosti prionů zvláště aktuální vzhledem k dosud neznámému počtu osob nakažených tzv. novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD). Na tu zatím zemřelo více než 150 osob, jež se zřejmě infikovaly konzumací prionů z nervové tkáně skotu nakaženého bovinní spongiformní encefalopatií. Zatím není jasné, jak dlouhá je inkubační doba vCJD. Podle nejnovějších výzkumů to může být i několik desetiletí. Pokud je tento údaj správný, nemá ještě většina nakažených osob klinické příznaky. Vyšetření tkání z odebraných apendixů a krčních mandlí odhalilo četnost výskytu prionů, která by odpovídala 12 tisícům osob nakažených vCJD. Kterýkoli z nich se může podrobit chirurgickému zákroku a priony z jeho organismu se přitom dostanou na chirurgické nástroje. Není pochyb o tom, že v nízké koncentraci jsou priony přítomny i v krvi. Jejich koncentrace může prudce narůstat v orgánech a tkáních postižených zánětem.

Zvětšit obrázek

Chirurgické nástroje nesou na povrchu překvapivě mnoho bílkovin, i když prošly standardní sterilizací.

Tým vedený Robertem Barterem z Edinburgh University proto prověřil v pěti nemocnicích v Anglii a Walesu celkem 120 chirurgických nástrojů, které prošly standardní sterilizací a byly připraveny pro použití na operačním sále. Vědci zkoumali, kolik proteinů na povrchu nástrojů „přežilo“. Jednotlivé nemocnice se ve výslední h lišily, ale u všech byla přítomnost bílkovin na nástrojích patrná. V nemocnici  s nejnižších průměrem našli na nástrojích od 163 mikrogramů proteinů. U nemocnice s nejvyšším „znečištěním“ to bylo v průměru 756 mikrogramů proteinů na nástroj. Množství proteinů nezáviselo na typu nástroje a nelze říci, že nástroje složitějších tvarů nesly více proteinů. Nejvyšší množství proteinů nesly nástroje pro tonsilektomii. To považují autoři studie za velmi nepříjemné zjištění, protože právě v krčních mandlích jsou u pacientů s vCJD přítomny priony ve zvýšené míře.

Při operaci lidí s vCJD může docházet i k přenosu prionů.

K velmi podobným závěrům došel zcela nezávisle i tým vedený J. T. Walkerem z Health Protection Agency v anglickém Porton Downu.

Priony jsou k mnoha  sterilizačním procesům podstatně odolnější než většina bežných proteinů, a proto je jejich přežití na nástrojích velmi pravděpodobné. Některé desinfekční látky dokonce zvyšují stabilitu prionů.  Teploty, za jakých si priony udržují alespoň část svých infekčních vlastností, jsou překvapivě vysoké. V jedné studii byl prokázán přenos prionů, které byly předtím vystaveny teplotě 600°C.

Lékaři z Edingburgh University proto vyvinuli desinfekci plasmatem. Plynné ionty a radikály při ní reagují s organickými sloučeninami na povrchu nástrojů a spolehlivě je ničí. Britské ministerstvo zdravotnictví již oznámilo, že se bude závěry studie Baxterova týmu podrobně zabývat.

„Sterilizaci plazmatem, považujeme za velmi zajímavou,“ prohlásil mluvčí ministerstva v rozhovoru pro BBC. „V současné době je ale tato technika nepoužitelná v běžném nemocničním provozu.“