Embryonální kmenové buňky mají dvě zvláštnosti. Neomezeně se množí a mohou se za vhodných podmínek proměnit v kterýkoli z dvou set třiceti typů buněk dospělého lidského těla. Není jim uzavřen osud neuronů mozku, buněk kostní dřeně, svalu nebo jater. Právě proto k nim moderní medicína upírá velké naděje. V budoucnu je lékaři chtějí využít k léčbě řady závažných chorob. Pacientům s Parkinsonovou chorobou by mohli z embryonálních kmenových buněk vypěstovat náhradu za odumřelé nervové buňky, diabetici by se dočkali buněk produkujících inzulín, lidem stiženým svalovou dystrofií by pomohly laboratorně vypěstované buňky svalů.
První lidské embryonální kmenové buňky vytvořil americký biolog John Gearhardt v roce 1998. Vypěstoval je z buněk asi týden starých lidských embryí, které ve speciálně navozených laboratorních podmínkách „přemluvil“ k proměně v univerzální buněčnou „surovinu“ schopnou jakékoli specializace.
A právě v tomto kroku tkví jádro pudla. Lidské embryo má potenciál vyvinout se v člověka. Z embryonální kmenové buňky už člověk nevznikne. Jen jeho „libovolná část“. Pro mnoho lidí začíná existence člověka okamžikem početí a embryo je podle nich lidskou bytostí. Jeho proměnu v embryonální kmenové buňky vnímají jako „vraždu“. Tento náhled je typický pro křesťany a zvlášť silně jej prosazují například katolíci nebo američtí konzervativní protestanti. Například judaisté nebo muslimové posouvají počátek lidské existence do pozdějších vývojových stádií, například do období, kdy se ozvou první tepy srdce plodu, k čemuž dochází zhruba v šesti týdnech těhotenství. Pro ně není zánik týden starého lidského zárodku až takový „zločin“.
b) embryo přežilo a vyvíjelo se do stádia do stádia blastocyty, kdy je připraveno spojit se s dělohou matky a začít tvořit placentu (tvoří jej několik desítek buněk)
c) šipka označuje buňky rostoucí z odebrané blastomery
d) totéž ale ve fluorescenčním, mikroskopu. Aby bylo možné odlišit podkladové embryonální kmenové buňky od buněk nově vzniklých, byly „podkladové“ buňky vybaveny genem pro zelený fluoreskující protein.
e) kolonie embryonálních kmenových buněk vzniklá z jedné lidské blastomery
V některých zemích, především pak v USA, se stal odmítavý vztah k tvorbě embryonálních kmenových buněk oficiálním vládním stanoviskem. To se promítlo do naprostého útlumu bádání v této oblasti. Stát nevydává prostředky na tento druh výzkumu a pokus parlamentu o změnu zvrátil prezident Bush prvním vetem za celou dobu svého prezidentského úřadu. Američtí vědci smějí z federálních zdrojů provádět výzkum pouze na šedesáti oficiálně povolených liniích embryonálních kmenových buněk, jež byly ustanoveny ještě před nástupem prezidenta Bushe do úřadu. Tyto buňky ale vědcům nestačí. Mnohé jsou pro výzkum dokonce nevhodné.
Američtí vědci hledají postup tvorby embryonálních kmenových buněk, při kterém by se „vlk vědy“ nažral a pomyslná koza v podobě „práva lidského embrya na život“ zůstala celá. Jednu z možných cest nastínil tým Roberta Lanzy z Advanced Cell Technology. Vědci použili šestnáct lidských embryí starých tři dny. V tomto stádiu vývoje tvoří lidský zárodek osm až deset buněk (tzv. blastomer). Embryo přitom není jasně vyhraněnou individualitou. Pokud je rozděleno na dvě části, bude se každá z nich vyvíjet samostatně a vzniknou jednovaječná dvojčata. Naopak, pokud by se k sobě v této fázi vývoje „přimkla“ dvě různá embrya, vytvoří jediný zárodek, z něhož se narodí jeden člověk s tělem tvořeným buňkami pocházejícími z obou embryí.
Vědci už dlouho vědí, že embryo se v tomto období snadno obejde bez jedné či dvou blastomer. Využívají toho už delší dobu k tzv. předimplantační genetické diagnostice. Ta se uplatňuje u párů, v jejichž pokrevním příbuzenstvu se objevila dědičná choroba a hrozí, že by ji mohlo zdědit i jejich dítě. I když jsou tito partneři normálně plodní, využijí tzv. oplození ve zkumavce, při kterém jsou vajíčka oplozena spermiemi v laboratorních podmínkách a embryo se vyvíjí pod dozorem embryologů. Třetí den je z každého embrya odebrána jedna buňka a na její dědičné informaci jsou provedeny příslušné genetické testy. Tak je možné vybrat z embryí ta, která nezdědila od rodičů poškozený gen. Po jejich přenosu do dělohy budoucí matky je zaručeno, že se narodí dítě, které nebude postiženo hledanou chorobou.
Tým Roberta Lanzy se pokusil vypěstovat z takto odebrané blastomery embryonální kmenové buňky. Buňce tak raného embrya se do toho nechce, a tak ji museli vědci z ACT „přesvědčit“. Využili k tomu již hotových lidských embryonálních kmenových buněk. V jejich přítomnosti se začala blastomera množit a měnit na „univerzální buněčnou surovinu“ schopnou proměny v jiné typy buněk. Možnosti buněčné „rekvalifikace“ takto získaných embryonálních kmenových buněk úspěšně ověřili Lanza a spol. v dalších pokusech. Embrya „obraná“ o jednu buňku se mezitím nerušeně vyvíjela v laboratorních podmínkách. Za čtyři dny narostl počet jejich buněk ke stovce a zárodky dospěly do stádia, kdy už by pro další zdárný vývoj potřebovaly kontakt s tělem matky. Na první pohled se zdá, že záměr vědců vyšel zcela dokonale.
„Doufáme, že náš objev ukázal východisko z politické slepé uličky a prezident se přidá na naši stranu, protože embrya nebyla touto metodou ani v nejmenším poškozena. Teď už bude mnohem těžší, stavět se tomuto výzkumu na odpor,“ prohlásil Robert Lanza.
Jeho optimismus se ale ukázal jako přehnaný. Dlouholetý Lanzův kritik Glenn McGee, který řídí Ústav Aldena Marche pro bioetiku v americkém Albany, odbyl publikaci nové metody v časopise Nature slovy: „Z toho přeci nemůže mít radost vůbec nikdo!“
Spokojen není ani Georgie Bush. Ten sice označil Lanzův pokus za „krok dobrým směrem“, ale odmítavé stanovisko k embryonálním kmenovým buňkám nezměnil.
Výhrady zaznívají i z řad biologů. Někteří vytýkají Lanzovi, že se pouští do výzkumu z ryze politických motivů.
„Tenhle přístup nic neřeší,“ řekl jeden z největších expertů na etické otázky biomedicínského výzkumu Arthur Caplan z Centra pro bioetiku při Pensylvánské universitě.
Další odborníci zpochybňují vědecký přínos metody.
„Nejde o žádnou revoluci,“ nechal se slyšet genetik Yuri Verlinsky, který se sám zabývá metodami produkce embryonálních kmenových buněk.
„Nemáme naprostou jistotu, že se embryu při tomto zásahu skutečně vůbec nic nestane,“ připouští James Battey, který řídí výzkum embryonálních kmenových buněk v americkém Národním ústavu pro zdraví.
Někteří biologové se dokonce obávají, že se na novou techniku může pohlížet jako na určitý druh klonování. U králíka se blastomera odebraná z osmibuněčného zárodku může vyvinout v nového jedince. U myši se podobný postup nikdy nepodařil. Jak je to v případě lidského embrya ale nikdo neví. Může se z odebrané blastomery vyvinout dvojče (a tedy z ryze biologického hlediska klon) „zbytku“ embrya a nebo ne? Nejistotu lze vycítit i z komentáře Richarda Doerflingera z Americké biskupské konference, podle kterého metoda nastolila více otázek, než kolik nabídla odpovědí.
Ať už dopadnou diskuse jakkoli, ACT na celém experimentu rozhodně neprodělala. Připomněla se soukromým investorům, na jejichž financích je existenčně závislá, a dokázala, že investice do firmy se mohou dobře zúročit. Akcie ACT se před oznámením publikace v Nature prodávaly na burze po 43 centech. Po zveřejnění článku se jejich cena vyhoupla na 1,83 dolaru.
Pramen: Nature, ACT, New Scientist, Science, The Scientist,
Vědci vystopovali tlačítko „Play/Pause“ ve vývoji lidského embrya
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2024)
Embryo
Autor: Jan Nevoral (29.03.2024)
V Alabamě jsou zmrazená embrya po právní stránce dětmi
Autor: Dagmar Gregorová (23.02.2024)
Buněčný atlas žloutkového váčku
Autor: Jan Nevoral (31.01.2024)
Model lidského embrya, nebo už syntetické embryo?
Autor: Josef Pazdera (11.09.2023)
Diskuze:
Pupočníková krv vyliečila leukémiu
Peter Gros,2011-03-31 12:07:14
Doporucujem nastudovat si aj informacie z druhej strany:
Pupočníková krv vyliečila leukémiu:
Lekári, ktorí pôsobia pri nemeckej banke pupočníkovej krvi v organizácii Vita 34, oznámili, Že pouŽitím kmeňových buniek z pupočníkovej krvi úplne vyliečili dieťa postihnuté leukémiou
Stalo sa to v roku 2005, keď štvorročnému dievčaťu po neúspešnej chemoterapii predpovedali tri mesiace života. Liečba sa dala uskutočniť vďaka tomu, že pri jej pôrode sa rodičia rozhodli zachovať jej pupočníkovú krv. Pri priebežných kontrolách v posledných piatich rokoch sa v jej krvi už neobjavil výskyt leukemických buniek. Lekári to považujú za dôkaz úspešnej liečby. „Po 75 mesiacoch môžeme s istotou hovoriť o vyliečení,“ povedal Eberhard Lampeter z Vita 34. Po-dľa čílskych novín La Tercera ide o prvý prípad na svete, pri ktorom došlo k vyliečeniu leukémie pomocou vlastných kmeňových buniek. Vo väčšine prípadov nebývajú k dispozícii vlastné kmeňové bunky, a preto sa použijú kmeňové bunky blízkych rodinných príslušníkov. Tento prípad je jedným z mnohých úspešných použití dospelých kmeňových buniek namiesto embryonálnych. Liečba embryonálnymi kmeňovými bunkami, pri ktorej dochádza k zničeniu ľudského života, sa nikdy nepotvrdila ako účinná. Naproti tomu liečba pomocou dospelých kmeňových buniek nespôsobuje darcovi nijakú ujmu a zožína úspechy. Priekopník vo výskume kmeňových buniek Colin McGuckin nedávno povedal pre server LifeSiteNews.com, že napriek úžasnému úspechu liečby pupočníkovými kmeňovými bunkami je stále ťažké získať financie na výskum, a to pre „kult celebrít“ vo vede, kde platí, že kontroverzný výskum je výnosnejší ako ten, ktorý skutočne prispieva k záchrane ľudských životov. „Ľudia nehovoria o pupočníkovej krvi, lebo to nie je kontroverzná téma,“ dodáva McGuckin. „A keďže nie je dostatočne popularizovaná, vedci, ktorí sa zaoberajú kmeňovými bunkami z pupočníkovej krvi, nemajú dostatok finančných prostriedkov.“
Zdroj:
http://www.katnoviny.sk/online/clanok.php?id_cl=12865
tak to je to náboženství "fědců"
jarda,2007-01-30 16:09:21
... taky jsem pořád dumal, proč ty fědci musí zrovna dělat pokusy na lidech nebo jejich embryích - tak ono jde o náboženství ...
.. asi to tak bude fanatismus Jardy Petra o tom docela svědčí - inu jeho zásada "ÚČEL světí prostředky" stejnou zásadu vyznávali fšechny diktatury
Finacovani vyzkumu EKB/KB v USA
kolisko,2007-01-01 21:50:57
Jen bych chtel upresnit, zminku o tom, ze 'to [oficialni stanovisko] se promítlo do naprostého útlumu bádání v této oblasti'. Ono financovani vedy v USA je daleko slozitejsi nez se pri pohledu pres Atlantik zda.
Je pravda, ze Busova administrativa zkrouhla financovani nekterych smeru vyzkumu, ale federalni penize nejsou zdaleka jediny zdroj finacovani vedy. Napr ve statech California (republikani u vlady) a Washington (vladnou demokrati) se mistni vlady rozhodly, ze ty nepodporovane smery zafinancuji. Takze vyzkum bezi klidne dal, podle mych informaci s priblizne stejnym mnozstvim penez, jen odjinud.
Nepochybne je to dano tim, ze jak CA, tak WA maji nekolik spickovych pracovist, na ktere jsou pomerne hrdi, a tudiz ochotni je podporovat.
Tretim velkym zdrojem zdrojem jsou soukrome penize, jak je na konci clanku zmineno. A nejde jen o investice (tedy snahu vlozene penize zurocit), ale take o dary od ruznych nadaci a jednotlivcu, jako napr. Paul Allen, jeden ze zakladatelu Microsoftu.
Kdyz jde o penize, neni to nikdy uplne idilka, ale taky to neni tak trystni, jak to z Evropy muze vypadat.
počkejte na sobotu
jarda petr,2006-08-30 14:24:18
Zajímavou novinku o tvorbě geneticky vlastních embryonálních kmenových buněk jsme měli na Oslu připravenou tuším na sobotu. Ale asi ji pustíme dřív.
souhlasím,
Mirek,2006-08-29 23:33:38
taky mám v tomto směru lepší zkušenost s protestanty. Prostě, ať se odborná veřejnost sejde, odhlasuje si kolik dní staré embryo je už živý člověk, podobně jak to udělali astronomové s Plutem, a papežové, křesťanští politici a nábožeští fanatici nechť si mají jiný názor, to je jejich právo.
Je dočasný zákaz výzkumu EKB v USA opravdu blokujícím faktorem ve vývoji léků pro cukrovku, parkinsona, dystrofie, ...? Já si to nemyslím.
Mne nedávno nadchl objev brazilců, kteří dokáží z tukových buněk vypěstovat mimo jiné i svalové buňky. Dokonce tvrdí, že jsou univerzálnější než buňky kostní dřeně. Pro DMD to může znamenat, že se pacientovi odsají tukové buňky, in vitro přemění v myoblasty, infikují např. AAV virem nesoucím minidystrofin, namnoží a podají zpět bez nebezpečí nežádoucí imunitní reakce. Tím zanikne jeden z faktorů, který výrazně snižuje efektivnost buněčných terapií u dystrofií.
Můj laický názor je, že vývoj buněčných terapií v nejbližší době půjde spíš tímto směrem.
Já to vidím tak,
J. Šimůnek,2006-08-28 21:44:22
že se křesťanští aktivisté zase o něco víc odkopali.
Jim nejde o žádnou "etiku" (nehledě k tomu, že etika není nic exaktního, je to pouze určitá složka ideologie) ale o zablokování jakéhokoli výzkumu, který zablokovat mohou.
AONy, ...
Mirek,2006-08-27 23:13:59
ps: odhadovana cena pro antisense oligonukleotidy (AONy) má být ze začátku kolem 50.000 EUR ročně na pacienta. Vzhledem k tomu, že oligonukleotidy jsou relativně snadno vyrobitelné dá se předpokládat, že v okamžiku kdy bude možno začít vyrábět generika půjde cena rapidně dolů. Dokud nebudou dokončeny pokusy na lidech nelze to říct jistě ale podle experimentů na myších se zdá, že AONy, hlavně morfolina, jsou bezpečná. Domnívám se, že výroba dostatečného množství EKB + další nezbytné podpůrné léky, např. imunosupresiva, přijde na víc. A navíc vždy hrozí, že se nějaká buňka "zblázní" a vznikne nádor.
2. Souhlasím, proti padesátiletému výzkumu termonukleárních reaktorů zatím nikdo neprotestuje. Ale vzhledem k blížící se energetické krizi by daňoví poplatníci už měli začít. Buď z toho něco v dohledné době bude nebo ať to fyzici odloží a začnou o tom přemýšlet na nové vědecké a technologické úrovni za dalších 50 let.
Termojaderne reaktory
Milan Bacik,2006-08-28 17:09:45
Já už jsem se protesty z řad ekoteroristů setkal. A s tím odložením bych to taky neviděl tak vesele, protože pod hlavičkou vývoje termojaderného reaktoru se dělá celá řada základního výzkumu a jeho přerušení by rozhodně oddálilo vyvinutí tohoto reaktoru. Prostě současná fyzika na termojaderný reaktor nemá, ale návratnost jeho výzkumu je nepopiratelná.
Která cesta povede k cíli
maja,2006-08-27 19:05:21
Možná by bylo zajímavé, pokud by se začalo více investovat do prevence, t.j. informovat lidi jak to udělat aby se nemoci jako cukrovka, Alzheimer a různé jiné disfunkce dále nepřenášeli na potomky.Jsem přesvědčena, že pokud bychom tělu dodávali to co potřebuje k životu, tak by si hodně pomohlo samo, navíc existují produkty, které evidentně umí řešit i genetické disfunkce.Otázka zní, komu by prospělo, pokud by se rodili zdraví jedinci?K těm kmenovým buňkám- je jednoznačné, že vše co se snaží věda vyrobit zanechává za sebou hodně pochybných úspěchů a je to proto, že je to nepřirozené.Prevence by mohla být samozřejmostí, je potřeba si vzpomenout co je pro nás důležité a podstatné - radost ze života,nebo finanční zisky.Vidím problém v tom, že se necháváme vědou ovládat a zapomínáme na to, čeho je naše tělo přirozeně schopné.Kdo má pochybnost ráda mu to vysvětlím na maia42@centrum.cz
Tohle je fakt síla.
ps,2006-08-27 21:32:45
"existují produkty, které evidentně umí řešit i genetické dysfunkce, jak to udělat aby se nemoci jako cukrovka, Alzheimer a různé jiné disfunkce dále nepřenášeli na potomky." A můžeš mi říct jaké to jsou produkty a jak zabrátnit dědění genetických vad? Tohle je totiž na Nobelovu cenu. Nebo si to nech patentovat a za půl roku z tebe bude miliardářka.
opravte ma ak sa mylim
den,2006-08-27 13:34:44
Nejde nahodou v tvorbe kmenovych buniek o to, ze...
Napr. budem mat choru oblicku a lekari mi doporucia nechat si vyrobit novu, miesto liecby starej. Vytvoria moj klon, z ktoreho ziskaju kmenove bunky, z ktorych nakoniec vypestuju novu oblicku. A ten klon vdaka tuna popisanej metode zostane neposkodeny, resp prezije... a co s nim dalej?
Naco mi je moj klon, ked som potreboval len oblicku? Toto je zasadna vec, ktorej nerozumiem. Mozno sa mylim a kmenove bunky maju aj ine (asi dolezitejsie) vyuzitie ako taketo....
Takze, opravte ma prosim ak sa mylim.
ooooomyl, vážený
Martin,2006-08-27 14:01:16
Tu nejde o výrobu klonu, ale o to, že Ti do tela doplnia niekoľko kmeňových buniek a tam, v Tvojom organizmuse, z nich narastie nová oblička. Ale čo s tým "zvyškom", tak to ja naozaj neviem...
ano, ale...
den,2006-08-27 17:50:37
na to aby ziskali tie kmenove bunky, musia predsa vyrobit ten moj klon, nie?
tak na toto pozabudli
viliamos,2006-08-28 00:39:52
veru, je pekné,že zanechajú žiť embryo, ale ty chceš len obličku a čo s tým zbytkom? ale to,keby vzali bunky z tvojho tela,to by vlastne bolo vyklonované tvoje druhé ja.podľa článku plánujú vziať bunky embryu,ktoré sa má narodiť(lebo týmto výskumom nechcú zabiť vyvýjajúceho sa človiečika,takže ho musia nechať žiť a o klonovanie tu nejde,takže asi skor umelé oplodnenie).takže si "dieťatko" napr. može nechať za ťažké peniaze namraziť svoje kmeňové bunky (ale to sa dá napr. pupečníkovej krvi,...).alebo ti možu vyrobiť obličku síce z iného embrya, ale tá bude ako transplantát-telo ju odhojí a bude to rovnaké ako transplantácia.a vlastne, bude sa musieť nájsť práve vhodné embryo, ako pri transplantácii a nie ju vyrobiť z ktoréhokoľvek(navyše, sval je len zmes buniek, oblička je dósť komplikovaný orgán, nechať si vypestovať ten, myslím, to je zatiaľ vzdialená budúcnosť)
teda, touto tvojou poznámkou som si uvedomil, že je to vlastne skoro naozaj nanič.
vzdialena buducnost uz minuly rok
den,2006-08-29 02:48:24
Az taka vzdialena buducnost to s tou vypestovanou oblickou nie je. Dokonca aj tuna na oslovi bol o tom clanok - na potkanoch testovali vypestovane oblicky, ktore aj fungovali (zistili to tak, ze jednej vzorke potkanom odrezali zdrave oblicky a druhej vzorke transplantovali ti vypestovane... ti s vypestovanymi oblickami zili dlhsie ako ti bez nich)...
Embryonální kmenové buňky = novodobé náboženství
Mirek,2006-08-26 22:47:41
Jsem táta kluka se svalovou dystrofií a vždy když čtu takovéto články tak se vzetknu.
Kolem embryonálních kmenových buněk (EKB) je neuvěřitelný humbuk. Vědci pracující v této oblasti tvrdí, že pomocí nich budou schopni vyléčit téměř cokoliv. Možná mají pravdu, ale kdy?
Co se týče Duchenneovy svalové dystrofie (DMD), kterou sleduji, jsem si jist, že první lék v žádném případě nebude na bázi embryonálních kmenových buněk. Pro bodové mutace to zřejmě bude americký PTC124, který už se zkouší na pacientech s CF a DMD, pro delece to bude buď lék na principu exon skipping, který už začínají klinicky zkoušet Holanďané, nebo AAV vektor nesoucí minidystrofinový gen, který klinicky ověřují američané.
Jediný kdo zkoušel léčbu DMD pomocí EKB byli Číňané. Publikovali jen výsledek jednoho úspěšného pokusu. To "úspěšného" znamená, že pacient "léčbu" přežil. Přežil jak extrémně vysokou dávku imunosupresiv tak i EKB a jejich počáteční neochotu přebývat v novém organismu, terapeutický efekt byl ale prakticky nulový. Číňané navíc nikdy neřekli kolik pokusů uskutečnili než jim jeden pacient přežil.
Jsem přesvědčen, že to co chtějí páni vědátoři řešit někdy za 20-30 let embryonálními kmenovými buňkami půjde řešit daleko dřív a levněji jinými metodami a pravděpodobně s menším rizikem pro pacienty. Proto humbuk kolem embryonálních kmenových buňek v současnosti považuji spíše za ideologickou "zbraň" proti neoblíbeným americkým konzervativcům než za upřímnou vědeckou snahu pomoct diabetikům nebo třeba dystrofikům.
Vzývání EKB, pardon, pokusy s EKB, kterým nepřeje zlý Bush, se tak stávájí novodobým "vědeckým" náboženstvím, které dnešním pacientům pomůže asi tolik jako pravidelná ranní modlidba.
Daleko férovější by bylo říct chceme si hrát s EBK, možná z toho někdy něco bude, možná taky ne, a nemáme rádi Bushe. Ale vymlouvat se na nemocné je nefér. Těm dnes žijícím by spíš pomohlo použít finance určené na výzkum EKB na urychlení komercializace dnes vyvíjených léků tak, aby se rodiče celosvětově nemuseli skládat doslova po korunách na zaplacení extrémně drahých testů a spousty byrokratů k tomu.
Těžké rozhodování
jarda petr,2006-08-27 03:46:43
I pro takový názor mám pochopení. Jen je třeba si připomenout, že technika genové terapie a jí příbuzné techniky, které dnes vypadají tak slibně, zahájily první pokusy už v roce 1990. A mají za sebou také spoustu nenaplněných nadějí, zklamání, ba i průšvihů. Každý začátek je těžký a i o genové terapii se jeden čas tvrdilo, že slibuje mnohem více, než může dát. Také kolem genové terapie se vedou bioetické diskuse a existují lidé, kteří by je rádi zakázali. Nezapomínejme, že je třeba stále "mimo zákon" genová terapie zárodečných buněk, takže děti prvních vyléčených budou moct po rodičích zdědit defekt. Dokonce ani předimplantační genetická diagnostika, která by mohla odhalit geneticky postižená embrya a zabránit narození dětí postižených dědičnou chorobou, nemá na růžích ustláno a mnozí lidé ji zatracují(zhusta jsou to titíž, co odmítají embryonální kmenové buňky). Dokonce ani oplození ve zkumavce nejde těmto lidem pod nos.
Lidské embryonální kmenové buňky jsou k dispozici od roku 1998. Říct, že by se na nich nemělo zkoumat, protože zatím nepřínašejí nikomu přímý efekt a jen užírají prostředky na důležitější výzkum by byla osudová chyba.
To, že do jakéhokoli typu výzkumu neinvestují USA, je vážná situace, protože upřímně řečeno nikdo nemá možnost dát do výzkumu tolik peněz jako USA. A je to světová velmoc s velkým mezinárodním vlivem. Takže se pokouší prosadit celosvětové zákazy některých výzkumných technik. Například prosazovaly globální zákaz terapeutického klonování na půdě OSN. A dělaly to prostřednictvím nastrčených zemí jako je Kostarika. takže se asi nedá říct: "Ať si tam Amíci dělají, co umějí, nám je to jedno." Jim vůbec není jedno, co dělá zbytek světa a rádi by určovali, co dělat bude. Nejde o odpor k Bushovi, k radikálním křesťanům či jiným skupinám. To je boj s tmářstvím a ten se prostě vzdávat nesmí. Jinak to s námi všemi špatně dopadne.
Chápu, že když se na něco nedostává peněz, pak můžeme nahlížet na momentálně méně perspektivní směry výzkumu jako na "vyhozené peníze". Ale jsem přesvědčený, že to je omyl. Kdyby se neinvestovalo v dobách, kdy umřel Jesse Gelsinger při klinických zkouškách, do genové terapie, nebyla by dneska tam, kde je. Peníze na výzkum a léčbu by se asi daly ušetřit jinde. Jsem přesvědčený, že ekonomicky vyspělé země vyhazují peníze na aktivity, které vlastně ani nikdo nechce a nepotřebuje. Kolik stojí jedna proudová stíhačka a kolik výzkumu by se za to dalo udělat, kolik lidí vyléčit a kolik lidských životů zachránit? Včera jsem koukal na Scottův film "1492: Dobytí ráje". Náklady na Kolumbovu výpravu se vyrovnaly nákladům na dva bankety na královském dvoře. Od té doby se moc nezměnilo. V České republice zřejmě půjdeme k předčasným volbám, což bude stát hezkých pár milionů. jen proto, že jsme si zvolili pitomce neschopné se dohodnout. Jestli tohle nejsou prachy vyhozené oknem, tak už žádné. Představa, že v téhle situaci sebereme peníze na výzkum embryonálních kmenových buněk, abychom měli na jiné vědní obory, mi přijde přímo zrůdná.
Ještě jednou díky za názor, kterého si vážím, i když s ním nemohu tak úplně ve všem souhlasit. Mně umřel na DMD kamarád, jeden z nejúžasnějších lidí, jaké jsme měl kdy možnost poznat. Vím, jak sledoval všechny možné novinky v oborech, které slibovaly léčbu. A jsem přesvědčený, že by nikdy nechtěl, aby se některý směr výzkumu omezil jen proto, že momentálně nevypadá tak slibně jako jiné. Ono se dá ve vědě někdy dost špatně odhadnout, která cesta nakonec povede k cíli a která jde do slepé uličky. Přípomenu jen genovou terapii retrovirovirovými vektory u "bublinových dětí". Byla to velká sláva, když se to Alainovi Fischerovi poprvé povedlo. Z jedenácti jeho pacientů už umřeli tři.
Bublinové děti
Pavel,2006-08-27 07:14:16
Ano, o tom jsem slyšel a kvůli tomu se genová terapie bublinových dětí zakázala (pokud vím). Jenže nikdy jsem nikde neviděl napsáno, jaká by byla jejich prognóza, kdyby tu terapii nedostaly. Nebyly by náhodou už všechny mrtvé?
levnější metody?
ps,2006-08-27 21:17:58
A ty levnější a méně rizikové metody by měly být které? Já jsem o žádných takových neslyšel. To, že se něco nedaří teď neznamená, že nakonec nedojde k úspěchu. Termonukleární reaktory se taky vyvíjejí už 50 let a pořád tady nejsou a nikdo proti nim neprotestuje. Zdá se mi hloupé skončit s perspektivím výzkumem jen kvůli několika zklamaným jedincům.
EKB versus KB
Mirek,2006-08-27 22:42:05
Jarda Petr: Já netvrdím, že by se EKB neměly zkoumat. Jakákoliv informace má za určitých okolností svou cenu. Mně vadí když odborníci naslibují, že EKB by mohly léčit Parkinsona, cukrovku nebo dystrofie když sami zatím neví jestli EBK vůbec půjde použít nebo ne, jen aby nasbírali granty na další výzkum. Speciálně na svalových dystrofiích se celosvětově přiživuje spousta jiných výzkumů a příslušní vědci se tím ani moc netají, jen na závěr napíšou: "... když to nefunguje na DMD třeba to bude fungovat na něco jiného". Takovému parazitovi bych už nikdy grant na svalovou dystrofii nedal.
Co se týče boje s tmářstvím dám přednost politikovi za jehož působení bylo v USA otevřeno šesté středisko pro výzkum dystrofií před "pokrokovými" vůdci, kteří nechají "vědce" experimentovat na desetiletých děckách jak na myších.
Také nesouhlasím se zákazem pokusů na EBK, ale měla by být stanovena hranice co je ještě jen shluk buněk a co už malinkatý človíček a dosáhnout celosvětového konsensu. Pak by tyto diskuze odpadly. Jenže to by pak nebyl klacek na nesympatické politiky a mám čím dál silnější pocit, že o to v této kauze řadě lidí jde.
Dnes ani serioznější neodborná periodika jako třeba Respekt nerozlišují mezi kmenovými buňkami (KB) a EKB a suverénně napísí, že Bush zakazuje výzkum KB což je pitomost. A co je horší ani odborná veřejnost se neozve, že píší hovadinu. Myslíte, že lhaním (ten článek je od ne nevýznamného českého chemika, který, myslím si, rozdíl mezi EKB a KB dokáže pochopit) a zamlčováním nepohodlných faktů před veřejností vědci vyhrají válku s tmářstvím? Pochybuji.
Mimochodem, Osel se stejné "nepřesnosti" dopustil také, byť jen v nadpisu" "Bush vetoval zákon o kmenových buňkách". Náhoda?
nadpisy
jarda petr,2006-08-29 03:46:42
Tvroba nadpisů je zcela specifická disciplína. Ano, svého času se točily filmy, které měly dvouřádkový název, ale u novin, časopisů i serverů to tak nikdy nebylo a nebude. Slovo "embryonální" je bohužel dost dlouhé a jeho vypuštění z titulku na Oslu rozhodně nebylo motivováno nějakou konspirací.
V článku jsem se pokusil vysvětlit, že křesťan, muslim i judaista mají na termín "počátek života" velmi odlišné názory. Ve všech případech jde o velmi dlouhou tradici a ty nebude lehké "sjednotit". Mimochodem, muslimové a judaisté posouvají počátky existence člověka do období, kdy už to dávno není "shluk buněk". Kdybych já měl navrhnout řešení, tak by znělo následovně: "Ať sleví křesťané!" Ať se vzdají konceptu, podle kterého začíná existance lidské bytosti oplozením vajíčka spermií. A je rázem vyřešena celá řada "etických" problémů. Ale to by se asi v Evropě, která se snažila vložit do Evropské ústavy formuli, že vycházíme z křesťanských kořenů, asi moc nelíbilo. Ale abychom neházeli všechny křesťany do jednoho pytle. U nás jsou v tomto směru skutečně "zaťatí" především katolíci. Protestanti mívají někdy neuvěřitelně (pro biologa) racionální náhled na věc. Přitom si ale jejich názor udržuje humanistickou dimenzi, jež nám biologům často chybí. Upřímně řečeno, klobouk dolů.
Souhlasím
Mirek,2006-08-29 23:34:22
taky mám v tomto směru lepší zkušenost s protestanty. Prostě, ať se odborná veřejnost sejde, odhlasuje si kolik dní staré embryo je už živý člověk, podobně jak to udělali astronomové s Plutem, a papežové, křesťanští politici a nábožeští fanatici nechť si mají jiný názor, to je jejich právo.
Je dočasný zákaz výzkumu EKB v USA opravdu blokujícím faktorem ve vývoji léků pro cukrovku, parkinsona, dystrofie, ...? Já si to nemyslím.
Mne nedávno nadchl objev brazilců, kteří dokáží z tukových buněk vypěstovat mimo jiné i svalové buňky. Dokonce tvrdí, že jsou univerzálnější než buňky kostní dřeně. Pro DMD to může znamenat, že se pacientovi odsají tukové buňky, in vitro přemění v myoblasty, infikují např. AAV virem nesoucím minidystrofin, namnoží a podají zpět bez nebezpečí nežádoucí imunitní reakce. Tím zanikne jeden z faktorů, který výrazně snižuje efektivnost buněčných terapií u dystrofií.
Můj laický názor je, že vývoj buněčných terapií v nejbližší době půjde spíš tímto směrem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
