„Učit se, učit se, učit se,“ říkal už soudruh Lenin. Ještě dneska vám to každý kantor více méně zopakuje. Pravda, trochu jinými slovy, aby snad neupadl v podezření, že razí marxismus-leninismus, z něhož většinou ještě skládal státnice.

Před zkouškou je člověku všelijak. Někdo nemůže spát. Jiný má průjem nebo zvrací. Dalšímu se třese hlas i ruce a navrch ještě podlamují kolena. Není divu, stres s námi umí zatočit. Švédští lékaři z Karolinska Institutet prokázali, že se duševní vypětí odráží i ve funkcích imunitního systému.

Zvětšit obrázek

Dva z vůdčích členů výzkumného týmu - Caroline Olgart Höglundová (vlevo) a Mats Lekander, Karolinska Institutet, Švédsko.

Prověřili u studentů medicíny před klíčovou zkouškou jejich studií hladiny stresových hormonů, stav imunitního systému a funkce plic. Studie se účastnili alergici a studenti, kteří alergií netrpí.

Testování proběhlo jednak během zkouškového období, kdy je „ještě dost času“ a pak krátce před zkouškou, kdy už studentům takzvaně „hoří koudel“.

Zvětšit obrázek

Naše T lymfocyty bývají ostře proti. Čím blíž je zkouška, tím silněji se bouří.

Výsledek studie zveřejněný v lékařském časopise Clinical & Experimental Allergy je celkem jednoznačný. V důsledku stresu ze zkoušky stoupá v krvi studentů počet T leukocytů, jež mají za úkol regulovat aktivitu řady dalších buněk imunitního systému. Vzestup byl patrný u alergiků i studentů, kteří alergií či astmatem netrpí.

Další změna byla patrná v koncentraci  cytokinů, jejichž koncentrace v odpovědi na stres rostou a působí protizánětlivě. U alergiků k tomuto vzestupu nedošlo a vedoucí výzkumného týmu Mats Lekander z toho vyvozuje, že regulační T lymfocyty nepracují ve stresu u alergiků tak, jak by měly.

Jak je tomu u studentů ve zkouškovém období s alergií na učebnice, skripta, poznámky z přednášek případně na osobu zkoušejícího švédská studie bohužel nezkoumala.

Pramen:  Clinical & Experimental Allergy