Školáci si oddechnou - nebude 12 (nebo i více) ale jen 8 planet. Ale co na to školy a ministerstvo školství - měly by se přepsat a znovu vydat všechny učebnice a encyklopedie, v nichž je zmínka o planetách.

Zvětšit obrázek

„Trpasličí planeta“ Pluto se svým měsícem Charonem. Fotografováno kosmickým dalekohledem Hubble Space Telescope (HST)

Na konci 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze bylo rozhodnuto o definici planety a následně o rozdělení těles Sluneční soustavy do tří kategorií - planety, „trpasličí planety“ a „malá tělesa“.

Planeta je nebeské těleso (Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun):
- obíhá okolo Slunce
- má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace mělo kulový tvar
- nesmí být satelitem (měsícem)
- musí mít dostatečnou hmotnost, aby svou gravitací „vyčistilo“ okolí své dráhy od ostatních těles

Trpasličí planeta je nebeské těleso (Pluto, o dalších objektech se teprve rozhodne na základě kritérií):

Zvětšit obrázek

Země, Měsíc, Pluto a UB 313. Credit: Max Planck Institute

- obíhá okolo Slunce
- má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace bylo přibližně kulaté
- nesmí být satelitem (měsícem)
- samo „nevyčistí“ okolí své dráhy od ostatních těles

Malá tělesa Sluneční soustavy (planetky, transneptunické objekty, komety, atd.):
- všechna ostatní nebeská tělesa, která obíhají kolem Slunce
- nesmí být satelitem (měsícem)

Zvětšit obrázek

Sluneční soustava. Credit: K.Miles and Ch.Peters

Debata na téma planety a Pluto, trvala již několik let - od doby, kdy se zjistilo, že Pluto je menší než náš Měsíc a i oběžná dráha se liší od oběžných drah ostatních planet.

Pluto objevil 18. února 1930 americký astronom Clyde Tombaugh (Lowell Observatory, Arizona). Diskuse „se rozhořela“ zejména po objevu tělesa s označením 2003 UB 313 (objev oznámil v roce 2005 Michael Brown). Jeho průměr je odhadován na 2 400 až 3 000 km (Pluto má jen 2 300 km). Z historických důvodů a také proto, že Pluto je jediná planeta, kterou objevil Američan, se někteří astronomové snažili zachovat dosavadní uspořádání Sluneční soustavy.

Zvětšit obrázek

Planety sluneční soustavy a pozemský Měsíc. Credit: NASA/JPL

Vdova po objeviteli Pluta Patricia Tombaughová (94 let) agentuře Reuters sdělila, že hned po objevu Clyde řekl: „Jo, je tam. Můžete si s ním dělat, co chcete.“ Ještě dodala, že jejího manžela znechutilo, když se astronomové začali přít o to, zda Pluto je nebo není planetou. Rozhodnutí o vyřazení Pluta z planet by Tombaugh (1906 - 1997) přijal s netečností vědce a řekl by: „Věda je věcí pokroku a pokud se chcete stát vědcem a jít s kůží na trh, naučíte se leccos skousnout.“

Ve dnech 14. do 25. srpna 2006 se v Praze konalo 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Po 39 letech se Praha opět stala (alespoň na pár dní) centrem světové astronomie. A je teprve 3. městem na světa (kromě Říma a Sydney), kde se astronomický kongres uskutečnily podruhé. Minule to bylo v roce 1967, a navíc na tomto 13. valném shromážděním IAU byl český astronom Doc. Luboš Perek zvolen generálním sekretářem IAU. V tak vysoké funkci byl zatím jediným českým astronomem.

Zdroj:
IAU (26th General Assembly of the International Astronomical Union)

Reportaz primo z hlasovani

Zaslal: Pavel Koten

Po 76 letech, které uplynuly od objevu Pluta, bylo toto těleso vyřazeno ze seznamu planet. Na základě rezolucí schválených shromážděním astronomů v Praze je to nyní „trpasličí planeta“. Zároveň je nutno zdůraznit, že nejen diskuzemi na téma osudu Pluta a dalších planet byl tento mezinárodní kongres „živ“! Na pořadu byla celá řada odborných sympozií a diskuzí pokrývajících široké pole astronomických témat.

Čtvrteční plenární zasedání Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) bylo velmi očekávanou a zároveň sledovanou událostí. Členové této odborné mezinárodní organizace měli totiž svým hlasováním rozhodnout o definici pojmu „planeta“. V tradičním pojetí byly planety považovány za „poutníky“, tedy tělesa, která se - na rozdíl od hvězd - po obloze viditelně pohybovala. Když bylo v roce 1930 objeveno Pluto, bylo automaticky zařazeno do tohoto „elitního“ klubu planet jakožto jeho devátý člen. Nejasnosti začaly vyvstávat na přelomu 20. a 21. století s objevy velkých těles obíhajících po drahách ležících za Neptunem. Svými rozměry se postupně blížily k Plutu až jej jedno z nich - objekt nesoucí označení 2003 UB313 - nakonec i překonalo. Vyvstala tedy otázka, zda mají být nová tělesa rovněž označena za planety.

Minulý týden předložila komise sedmi astronomů, historiků a autorů návrh, který by v případě svého přijetí zvýšil počet planet na dvanáct. A toto číslo by rozhodně nebylo konečné. Návrh ovšem vzbudil nesouhlas řady astronomů a proto se po celý týden vedla v Praze zákulisní i veřejná jednání o jiných variantách. Výsledek byla čtveřice rezolucí, které byly včera předloženy členům IAU k rozhodnutí.

Nejprve ovšem proběhlo hlasování o resolucích, které se týkaly jiných témat. Jelikož se jednalo o záležitosti čistě odborné povahy (např. teorie precese, definice ekliptiky, re-definice barycentrického dynamického času apod.), byly všechny tyto návrhy vcelku jednoznačně a hladce přijaty.

Poté došlo i dlouho očekávané hlasování o rezolucích týkajících se definice planety. První z nich se od původního návrhu lišila „jenom“ nepatrně. Ovšem toto „jenom“ bylo zásadního charakteru. Kromě toho, že daná planeta musí obíhat kolem Slunce a být dostatečně hmotná na to, aby ji její vlastní gravitace dala sférický tvar, byla přidána zásadní podmínka týkající se jejího okolí. Planeta musí totiž být schopna „vyčistit“ své okolí od dalších těles. Měla by tedy být ve svém zóně dominantním tělesem. A právě tato podmínka „srazila hlavu“ Plutu.

Resoluce zavádí i další pojem a to sice „trpasličí planeta“ pro objekty, které poslední z podmínek nesplňují. Pluto se tak automaticky stává trpasličí planetou stejně jako další objekty, například největší planetka z hlavního pásu Ceres, Plutův měsíc Charón či 2003 UB313. Ostatní tělesa s výjimkou měsíců planet jsou nazývána „malá tělesa Sluneční soustavy.“

Resoluce byla po delší diskuzi velkou většinou schválena. To se ale už nedá říci o další, která mohla osud Pluta ještě „zachránit“. Na jejím základě by se do definice planety přidalo přídavné jméno „klasická“. Tím pádem bychom měli velkou kategorii planet, která by obsahovala jak planety „klasické“ (tedy současná osmice), ale také planety „trpasličí“. Pluto by tak i nadále zůstalo planetou a společně s ním by sem patřila i další tělesa. Tuto „kličku“ o zachování Pluta mezi planetami však účastníci kongresu „prokoukli“ a velkou většinou dodatek k definici zamítli. V konečném důsledku tak nyní ve Sluneční soustavě je osm planet a pak skupina tzv. trpasličích planet, která ovšem není podmnožinou planet ale samostatnou jednotkou. Počet jejích členů nepochybně poroste a může dosáhnout až několika desítek.

Další hlasování se týkala rovněž Pluta. Bylo odsouhlaseno, že Pluto se stává prototypem nové kategorie těles patřících mezi trans-Neptunické objekty. Zároveň ale těsná většina odmítla tuto kategorii označit jako „plutoniánská“ tělesa.

Hlasování probíhalo za velkého zájmu televizních štábů i dalších novinářů z celého světa. A je nutno konstatovat, že řešení otázky definice „planety“ značně zastínilo další jednání kongresu, který v Praze v uplynulých deseti dnech probíhal. Na základě informací z médií by nezasvěcený pozorovatel mohl získat i takový dojem, že o ničem jiném se na tomto setkání nehovořilo. Na kongresu IAU ale také proběhla čtyři velká sympózia, 11 diskusních skupin a celá řada dalších setkání, která byla věnována nejrůznějších tématům od fyziky Slunce, přes blízkozemní planetky až po galaxie a černé díry. Kongresu se podle internetových stránek nakonec zúčastnilo více než 2400 astronomů z celého světa.