Studie zvonků (Campanula americana) odhaluje význam vlivu prostředí, v němž rostou mateřské rostliny na úspěch jejich potomstva.

Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Názorná ukázka toho, že genetická variabilita se vyplácí.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

K čemu je myším kožíšek? Během gravidy a péče o mláďata nejspíš jen k vzteku.

Evropská environmentální agentura (EEA) posuzovala evropské státy v roce 2002 podle ekologické šlápoty (zatěžování přírody člověkem). Zjistila, že přírodu nejméně zatěžují Rumunsko a Bulharsko, nejvíce Finsko. Rakousko patřilo do té horší poloviny. Rakouská vláda se s tímto negativním hodnocením a hořkým výsledkem musela nějak vypořádat a zadala proto Rakouské hospodářské komoře nepřímo státní úkol. Ta po letech vědeckého bádání přišla s novou soutěží mezi evropskými státy a umístila Rakousko na první místo a Rumunsko a Bulharsko na poslední místa.

Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek přidalo hned desítku nových.

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Dinosaurus s "vysavačem".

Samci cichlid tlamovců na to přišli.

Někdy se to tak semele, že nepatrná změna má nedozírné následky. Platí to i pro koňský herpes virus. Pouhá změna jedné aminokyseliny rozhodne o tom, zda kůň bude pokašlávat, nebo zchromne.

Bezprecedentní utajování výsledků testů geneticky modifikované kukuřice pěstované na pokusných plochách v italské Lombardii. Vědci protestují. Veřejnosti jsou tajeny informace důležité s ohledem na zdravotní rizika. Farmářům vznikají škody, které se odhadují až na miliardu euro.

S lidskou dědičností je to zase o něco složitější. Výjimečné případy, kdy v buňkách pracuje jen gen zděděný od jednoho z rodičů, zatímco druhý si válí šunky, nejsou vůbec výjimečné. A tak je lidstvo opět geneticky pestřejší, i když v „zápisu“ DNA genetickým kódem se to neprojeví.

Oproti dřívějším názorům vyšlo najevo, že muchomůrkové toxiny alfa-amanitin a falacidin mají v DNA své vlastní geny, které je kódují.

Klonováním – přenosem jader somatických buněk – získali vědci embryonální kmenové buňky makaka. Narození prvního klonu prvního primáta tímto postupem se zatím odkládá. Osel o této události referoval už 27. 6. 2007, když byly výsledky zveřejněny na konferenci v Austrálii. Nyní vychází stať v Nature. A tak se k tématu vracíme.

Vědci z Howard Hughes Medical Institute vyvinuli malou molekulu, která u rakovinových buněk umí přepnout vypínač z pozice „množit se“ do pozice „smrt“.

Nedostatek vody pro závlahy sužuje zemědělce v mnoha částech světa. Někde proto začínají ve velkém používat i odsolenou mořskou voda. Například ve Španělsku končí každý pátý litr odsolené mořské vody na polích. Izraelští odborníci se nyní hlouběji podívali na důsledky závlahy odsolenou mořskou vodou a došli k závěru, že porostům často více škodí než prospívá.

Lidská logika je jedna věc a dění v přírodě věc druhá. Přesvědčit jsme se o tom mohli na vlastní kůži už mockrát. Některé věci nám připadají tak samozřejmé, že se zdá zbytečné je zkoumat. O to větší překvapení pak zažíváme, když je zkoumáme a zjišťujeme, že je všechno úplně jinak.

Na vzpomínky není spolehnutí. Paměť nám nabízí i informace, které jsou výplodem naší fantazie. Potkáme na ulici člověka, o kterém jsme přesvědčeni, že jsem ho už někde viděli. Jen netušíme kdy a kde. Ve skutečnosti jsme se nikdy nestřetli. To jen mozek nás ošálil.

Oxid uhličitý je základní “potravou” skoro všech rostlin. Čím více ho ve vzduchu mají, tím lépe se jim žije a jsou produktivnější. Oxid uhličitý se může stát našim spojencem při řešení potravinové krize navozené nárůstem lidské populace.

Zrychlený pohyb hornin v oblasti Yellowstonského národního parku vyvolal poplach mezi americkými geology. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech. Nikdo si nedovolí brát tyto události na lehkou váhu.

Částice kosmického záření s těžko představitelnými energiemi jsou s největší pravděpodobností produkovány v těsné blízkosti gigantických černých děr uvnitř galaxií. Směr, ze kterého k Zemi dorazily, totiž často odpovídá právě polohám známých aktivních galaktických jader.

Maličké družice Marsu Deimos a Phobos se jeví jako nadějná destinace vesmírných letů dohledné budoucnosti.

Novým šlágrem na poli boje proti oteplování je vypouštění močoviny do vod moří a oceánů. Hnojení vody se může stát jedním z nejlukrativnějších odvětví.

Kompletní přepis vystoupení Jaroslava Petra v Českém rozhlasu Leonardo a zvukový záznam pořadu.

Když se vyčíslí stávající stav a spočítají náklady, je možné určit přesný termín.

S pěti planetami je sytém 55 Cancri druhou největší planetární soustavou – po té naší.

Ze studie, kterou provedli plastičtí chirurgové z University of Kentucky, vyplynulo, že tradovaný názor na kojení jako příčinu poklesu prsů, je mylný.

Raketoplán a jeho sedmičlenná posádka se po 15 dnech bezpečně vrátily zpět na Zemi z náročné výpravy k Mezinárodní kosmické stanici. Během letu nejenže k ní připojily další modul, ale také provedly bezprecedentní opravu roztrženého solárního panelu.

Český rozhlas Leonardo ve spolupráci s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze Vás zvou na setkání "Vzpomínka na Iva Budila"

Nové datování dekkánských trapů závažně zpochybňuje klíčovou roli chicxulubského meteoritu ve vymírání na konci křídy.

Fluoreskující protein, jehož gen si vědci vypůjčili z přírody k celé řadě legrácek, jako jsou svítící myši, králíci či prasátka, nyní našli i u dalšího organismu. Jde o živočicha, jež v živočišné říši zastává klíčové postavení. To by mohlo znamenat, že se jedná o široce rozšířenou záležitost.

Jedovaté chemikálie v řekách a jezerech zdaleka neškodí jen v koncentracích, kdy už ryby plavou břichem vzhůru. I ve zdánlivě neškodných množstvích zasahují některé látky do života pod vodní hladinou s nevídanou razancí.

Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií č. XVII / 2007

Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost.

Hubble zjistil pravdu o trpasličí galaxii, kterou astronomové dlouho považovali za jednu z nejmladších galaxií ve vesmíru. Poslední pozorování ukazují, že galaxie I Zwicky 18 je ve skutečnosti mnohem starší a vzdálenější než se dosud myslelo. Kosmické „nemluvně“ je vlastně galaktickým „dospělákem“.

Američtí vědci vytvořili myší super-běžce. Genetickou modifikací získali myši, které uběhnou bez zastávky šest kilometrů rychlostí dvacet metrů za minutu. Myši dostaly jméno PEPCK-Cmus.

Supernovy typu Ia jsou považovány za standardní svíčky ve vesmíru, protože jejich absolutní jasnost je vždy stejná. V loňském roce ale vybuchla ve vzdálené galaxii supernova, u které toto neplatilo. Nyní astronomové zjistili, že se ve skutečnosti jednalo o kolizi dvou hvězd na konci hvězdného života.

Pro pořad Vstupte!, který se bude vysílat na Českém rozhlasu Leonardo v pátek 9. listopadu v 11 hodin dopoledne jsem vybral žhavé téma, které lze shrnout do tří písmen – GMO. Na exkursi za geneticky modifikovanými organismy se s vámi vydám tak trochu oklikou přes své rodné Polabí.

Nová fylogenetická studie primátů a jejich okolí založená na kombinovaných molekulárních datech odhalila jako naše nejbližší příbuzné tajemně vyhlížející letuchy.

V zimních měsících se chřipkový vir šíří lidskou populací s rychlostí stepního požáru. Nejnovější výzkumy prokázaly, že při nízkých zimních teplotách provázených nízkou vlhkostí vzduchu nabírá virus na síle a jeho schopnost nakazit oběti prudce roste.

Použití myšlenkového aparátu teorie smyčkové kvantové gravitace došlo u černých děr k podivuhodně bizarním závěrům.

Ve vyvíjejícím se sluchovém orgánu je ticho. Ideální podmínky pro to, abychom se naučili poslouchat zvuky. Zárodek si proto přehrává vlastní „hudební fantazie“.

Dokonale zachovanou fosílii medúzy našli vědci v Utahu.

Vědci ze Saint Louis University School of Medicine odhalili klíčovou chemikálii, která asistuje u vzniku jedné z nejrozšířenějších nervových nemocí - Parkinsonovy choroby. Objev je příslibem efektivní léčby.

Žabí pulci z laboratoře Nicka Dalea a Elisabeth Jonesové na universitě v anglickém Warwicku vypadají tak trochu, jako kdyby utekli z natáčení filmové ságy Hvězdné války. Někteří mají na hlavě hned několik očí, jiní si nesou oko na břiše a další se pyšní řádkou oček na ocásku. Mimozemsky vyhlížející pulci africké žáby drápatky jsou výsledkem experimentů, které vedly k odhalení jednoho z základních tajů vývoje oka.

Jak se zdá horečka je výsadou rychle žijících a brzo umírajících jedinců. Alespoň u myší.

Na konferenci Americké společnosti pro reprodukční medicínu konané ve Washingtonu vedli američtí lékaři dlouhé diskuse o zmrazování lidských vajíček. Poptávka po této technice mezi zákaznicemi klinik roste. Lékaři ale zatím nedospěli k jednoznačnému závěru o bezpečnosti celé procedury. Zmrazování vajíček považují spíše za experimentální postup.

Ježura patří k sexuálním exotům mezi savci. Ejakuluje jen půlkou penisu a spermie uvolňuje v týmech.