Koncem května letošního roku se na Oslu objevil článek „Hobit není nový hominid“. V zápětí jej následovalo pojednání nazvané „Hobit je nový hominid“.
Oba články přitom vycházely z vědeckých pojednání publikovaných v seriózních časopisech, a byli pod nimi podepsáni odborníci, kteří do toho mají co mluvit. Ne jinak tomu je nyní.
V tomto roce to je už druhý případ, kdy v rozporu se všeobecným přesvědčením se ve vědeckém tisku objevuje názor, že nalezené kosti, známé pod jménem Homo floresiensis, jsou pouhými pozůstatky nemocného člověka.
Tentokrát s tímto kontroversním názorem přichází indonéský vědec, profesor Teuku Jacob z Gadjah Mada University. Nutno podotknout, že v tomto názoru není osamocen a že spolu s ním jej sdílí tým paleoantropologů, kteří s ním spolupracují. Jde vskutku o tým mezinárodní. Jacobovi přívrženci znovu označili floreského člověka za mikrocefalického pygmeje. Jacob tedy není sám, kdo věhlasný nález označil za pouhé pozůstatky zrůdy vzniklé následkem onemocnění mozku. Stejného mínění, jako spolupracovníci profesora Jacoba, je například Robert D. Martin z Field Museum Provost. Jeho výhrady k dosavadnímu pojetí nálezu z Flores, otisknul jako první časopis Science.
Zatímco u první skupiny, zformované okolo Dr. Martina, dal prostor k vyjádření jejich názorů časopis Science, v případě Jacobova kolektivu jde o nyní vycházející číslo časopisu známého pod zkratkou PNAS (Proceedings of the National Academy of Science).
Jedním ze stávajících zastánců stanoviska, že šlo o nemocnou osobu, je anatom Alan Thorne z Australian National University. Podle něj všechny jednotlivé znaky, kterými vědci ve prospěch hobita argumentují, ve skutečnosti nejsou nějakými znaky, které by svědčily proto, že se u hobita jedná o samostatný nový lidský druh. Prostě se to jen tak přihodilo a nalezená kostra je důsledkem poruch, kterými tento jedinec trpěl. Šlo převážně o poruchy genetického charakteru.
Tento názor se nám může zdát poněkud zavádějící. Nelze mu však upřít, že jej nezávisle formulovali dva světově uznávaní paleontologové. A že jim v letošním roce dopřály sluchu hned dva časopisy. Nejde přitom o časopisy jen tak nějaké. Science i PNAS patří v oblasti biologických věd, k těm nejprestižnějším.
Další hobit s opičími rysy anebo nový druh člověka
Autor: Josef Pazdera (11.04.2019)
Otázky kolem nového druhu člověka Homo naledi
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2015)
Vitamín D klíčem k úspěchu ve Středozemi
Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2013)
Upečený hobit nalezen v Kerinci Seblat
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2012)
Hobit není nový druh, byl to „kretén“
Autor: Josef Pazdera (29.09.2010)
Diskuze: