Zvětšit obrázek

Obrázek „nové“ Sluneční soustavy

Šest „tradičních“ planet bylo známo už od starověku, další dvě - tedy Uran a Neptun přidali až astronomové až v letech 1781 a 1846. Když pak bylo v roce 1930 objeveno Pluto, označili jej astronomové automaticky za devátou planetu Sluneční soustavy. Asi nikdo v té době nemohl tušit, jaké problémy s pojmem „planeta“ vzniknou na konci 20. století.

Situace se začala komplikovat na přelomu století s nárůstem počtu objektů nalezených za drahou planety Neptun, tedy tzv. členů Kuiperova pásu. Objevována byla stále větší a větší tělesa a bylo jen otázkou času, kdy některé z nich dosáhne velikosti Pluta. Vyvstala tedy otázka, co se pak stane. Bude takové tělesa automaticky uznáno za desátou planetu? Řada vědců se naopak přimlouvala za vyřazení Pluta ze seznamu planet. Podle tohoto názoru by Pluto - pokud by bylo objeveno až dnes - nebylo nikdy za planetu považováno. Jednoduše by bylo přiřazeno do Kuiperova pásu jako jeden z jeho členů.

A pak se to „konečně“ stalo. V polovině loňského roku oznámil Mike Brown, že společně se svými spolupracovníky objevili ve dvakrát větší vzdálenosti než se nachází Pluto těleso, o kterém se domnívali, že je skutečně výrazně větší než Pluto. Další měření pomocí různých přístrojů sice rozměry tělesa nesoucího prozatímní označení 2003 UB313 - a přezdívaného objeviteli Xena - snížila, nicméně i tak jsou stále ještě o něco větší než jsou rozměry Pluta.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) proto ustanovila komisi složenou z 19 odborníků působících na poli planetární astronomie, aby připravila definici pojmu planeta, která by otázku Pluta a dalších nově objevených těles vyřešila. Komise ovšem nedospěla k jednotnému závěru. Nová komise byl sestavena ze sedmi astronomů, kteří svým zaměřením pokryli širší pole astronomie. A tato komise nakonec k určitému závěru dospěla.

Zvětšit obrázek

Srovnání rozměrů 2003 UB313 se Zemí, Měsícem, Plutem a jeho měsícem Charónem.

V těchto dnech se v Praze koná 26. Valné shromáždění IAU a komise mu předložila k hlasování resoluci, která pojem planeta jednoznačně definuje. O návrhu resoluce budou jednotliví členové unie hlasovat příští úterý.

V příslušné resoluci je pojem planeta definován následovně:

1) Planetou je kosmické těleso, které obíhá kolem hvězdy a zároveň není samo hvězdou nebo měsícem jiné planety. Objekt musí být zároveň dostatečně velký (nebo přesněji hmotný) na to, aby vlivem vlastní gravitace měl sférický tvar. V praxi to znamená tělesa o průměru větším než 800 km a hmotnosti nad 5x1020 kg - za předpokladu rozumné hustoty.

2) Resoluce rozlišuje osm klasických planet objevených před rokem 1900, které obíhají kolem Slunce po téměř kruhových drahách v blízkosti ekliptiky. Ostatní tělesa, která se podle bodu 1 stanou planetami a jsou menší než Merkur dostávají označení „trpasličí planety“.

3) Pluto podle bodu 1 zůstává planetou i nadále. Nově se stává prototypem planetární kategorie „pluton“, která bude zahrnovat tělesa s výstřednými drahami, velkým sklonem a oběžnou dobou větší než 200 let.

4) Všechna ostatní tělesa, která obíhají kolem Slunce jsou nově označována jako „malá tělesa Sluneční soustavy“.

Definice má několik důsledků. Mezi planety se nově řadí i největší objekt z hlavního pásu asteroidů ležícího mezi Marsem a Jupiter, těleso Ceres, které má průměr 952 km a o kterém je známo, že je vlivem vlastní gravitace v hydrostaticky rovnovážném sférickém tvaru. Zajímavostí je, že když byl Ceres v roce 1801 objeven, byl skutečně zpočátku za planetu označován.

Snímek Keckova dalekohledu ukazující těleso 2003 UB313 a jeho měsíc (malý objekt na třech hodinách). [foto W. M. Keck observatory]

Mezi planety se dostává i Plutův měsíc Charón, která má průměr 1200 km. Pozorný čtenář se může pozastavit nad tím, že těleso menší než náš Měsíc se může stát planetou. I tuto situaci ovšem nová definice řeší. Pokud se jedná o systém několika těles, je důležité kde leží tzv. barycentrum soustavy (společné těžiště). Pokud leží uvnitř hlavního tělesa, je druhé (a případně) další těleso jeho měsícem. To je například i případ systému Země - Měsíc. Pokud ale barycentrum leží mimo hlavní těleso, je za planetu považován i jeho průvodce. A to je právě případ soustavy Pluto - Charón. Zajímavé je, že i dříve byl tento systém označován za „dvojplanetu“.

A konečně novou planetou se stává i výše zmíněný objekt 2003 UB313, jeho poloměr činí 2400 km.

V neposlední řadě je nutno ještě zmínit řadu „čekatelů“ na zařazení do seznamu planet. Jsou mezi nimi i další asteroidy z hlavního pásu ale i nová tělesa daleko za Neptunem. Zda splňují podmínky nové definice, to bude posuzováno v každém případě individuálně. Počet planet Sluneční soustavy tak může i nadále růst.

Na závěr je nutno zdůraznit, že se stále ještě jedná pouze o návrh, který nebyl dosud schválen.