David Haussler z University of California v Santa Cruz

Tým vedený Davidem Hausslerem z University of California v Santa Cruz se pomocí speciálního počítačového programu probíral zhruba 15 miliony změnami, jež se odehrály v lidské DNA od doby, kdy na Zemi žil společný předek lidí a šimpanzů.

Zvětšit obrázek

Šimpanze a …

Narazil přitom na 49 oblastí, kde to evoluce lidského genomu „vzala trapem“ a rychle se proměňovala. Naprostou jedničkou mezi těmito genetickými „chameleóny“ je oblast HAR1. Jméno dostala právě podle rychlosti změn. Je odvozeno z anglického „human accelerated region 1“ čili „lidská urychlená oblast 1“.

 Člověk se v této oblasti liší od šimpanze hned na osmnácti místech. Šimpanz od kura jen na dvou. Zdá se, že to byl úsek DNA pro člověka enormně důležitý.

Zvětšit obrázek

… a člověka odlišuje asi 15 milionů změn v DNA. Plných 99% těchto změn postihuje genetickou „vycpávku“.

Sledovaný úsek tvoří součást genu, podle kterého se vyrábí RNA, jež se dále nepřepisuje do molekuly proteinu. Tato RNA se tvoří přednostně v buňkách mozku, které jsou označovány jako Cajal-Retziovy neurony. Gen má v těchto buňkách na starosti řízení exprese genu pro bílkovinu reelin. Jak gen obsahující HAR1 tak i gen pro reelin jsou uvedeny do činnosti v určitých částech mozku lidského plodu.

Zvětšit obrázek

Bílkovina reelin patří k molekulám, jejichž produkci má na starosti gen pro „člověčinu“.

Výzkum genu pokračuje. Mnozí odborníci jej v komentářích ke stati zveřejněné on line v časopise Nature označují za velmi slibného kandidáta na gen spoluzodpovědný za evoluci lidstva.

Pramen: Nature