Tým vedený Davidem Hausslerem z University of California v Santa Cruz se pomocí speciálního počítačového programu probíral zhruba 15 miliony změnami, jež se odehrály v lidské DNA od doby, kdy na Zemi žil společný předek lidí a šimpanzů.
Narazil přitom na 49 oblastí, kde to evoluce lidského genomu „vzala trapem“ a rychle se proměňovala. Naprostou jedničkou mezi těmito genetickými „chameleóny“ je oblast HAR1. Jméno dostala právě podle rychlosti změn. Je odvozeno z anglického „human accelerated region 1“ čili „lidská urychlená oblast 1“.
Člověk se v této oblasti liší od šimpanze hned na osmnácti místech. Šimpanz od kura jen na dvou. Zdá se, že to byl úsek DNA pro člověka enormně důležitý.
Sledovaný úsek tvoří součást genu, podle kterého se vyrábí RNA, jež se dále nepřepisuje do molekuly proteinu. Tato RNA se tvoří přednostně v buňkách mozku, které jsou označovány jako Cajal-Retziovy neurony. Gen má v těchto buňkách na starosti řízení exprese genu pro bílkovinu reelin. Jak gen obsahující HAR1 tak i gen pro reelin jsou uvedeny do činnosti v určitých částech mozku lidského plodu.
Výzkum genu pokračuje. Mnozí odborníci jej v komentářích ke stati zveřejněné on line v časopise Nature označují za velmi slibného kandidáta na gen spoluzodpovědný za evoluci lidstva.
Pramen: Nature
Zamrzlí dinosauři
Autor: Josef Pazdera (19.04.2016)
Evoluční příběh Červené karkulky
Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2013)
Lidské geny jsou primitivní
Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2005)
Trik evoluce
Autor: Jaroslav Petr (02.03.2003)
Diskuze:
aha
Ucholák,2006-08-20 18:49:53
Saša:
Žádné změny nejsou výsledek „přírodního výběru“ (je to protimluv). Také chybná čísla nejsou důvodem k potěšení, alespoň z hlediska obsahu (forma je v takovém případě bezcenná).
Nos:
Téma bláboly: 150 mil snad není 15 mil (alespoň pro někoho). Pisatelé „vědeckého“ článku to musí přece vědět, přesto takové „chyby“ publikují. Vzhledem ke „vědeckosti" článku i autorů pak zbývá varianta že je to tiskařský šotek (hejno šotků: několikrát po sobě) nebo úmyslně. Pokud úmyslná „nepravda“ (tj. lež) potom je namístě otázka proč.
Alergik:
Aha.
Michal M.:
Některé populárně vědecké časopisy (National G., Scientific Am., Nature, …) jsou orientovány doleva (politicky a filosoficky): stačí umět číst a časopis si přečíst. „Jakým způsobem se vytváří“ takové názory? Nejlepší by bylo se zeptat v těch časopisech. Třeba to má velmi osobní příčiny, tj. osobní světonázor členů redakce (třeba takový M. Shermer v Sci. Am., i na Oslu by se možná nějaký takový politruk našel). Takové postoje nesouvisí s vědou, řada vědců je nezastává. Rozšířenější jsou v populárněji orientovaných médiích určených pro poučení čtenářů. Místo faktů se čtenář dozví autorův názor na smysl vesmíru, oblíbené a neoblíbené politiky a nesmrtelnost chrousta.
Jinak Nature nedávno publikoval obšírný ideologický článek („Revival in Iran“) který s vědou opravdu nemá nic společného. Není to samozřejmě poprvé.
nic překvapivého
xb,2006-08-17 21:40:37
Jakmile příroda objevila cestu ke zvyšování inteligence, šlo to logicky velice rychle, protože vyšší inteligence představovala výraznou výhodu v soutěži zejména s ostatními příslušníky vlastního druhu.
poznámočka
Martin,2006-08-17 20:26:01
Ja len pripomeniem, že v prírode prežije prakticky všetko, čo nezlikviduje nejaká vonkajšia alebo vnútorná príčina. Zrekonštruovať do poslednej bázy celý priebeh vzniku našej DNA je zrejme nemožné, ale v každej učebnici genetiky si môžete prečítať, čo všetko zahŕňa pojem "mutácia". Od vloženia jednej bázy do reťazca DNA až po presuny celých častí chromozómov alebo znásobenie ich počtu. Tak čo je na tom nejasné?
zatracene rychle??
Jara,2006-08-17 19:34:34
"Gen pro „člověčinu“ se vyvíjel zatraceně rychle"....ja ovsem myslim, ze to mohlo bejt trochu lepsi....prectete si dnesni noviny a uvidite co tim myslim....Vas Jara Cimrman
1000%
Ucholák,2006-08-17 19:24:46
Článek dělá (úmyslně?) dojem, že lidé a šimpanzi se liší v 15 mil písmenech gen. kódu ("Tým ...se pomocí speciálního počítačového programu probíral zhruba 15 miliony změnami, jež se odehrály v lidské DNA od doby, kdy na Zemi žil společný předek lidí a šimpanzů."). Navíc naznačuje, že změny se týkají nějaké bezcenné a nedůležité části DNA ("… a člověka odlišuje asi 15 milionů změn v DNA. Plných 99% těchto změn postihuje genetickou „vycpávku“."). Taková čísla kolují v médiích, zejména levicových již 10 let (zde slouží k obhajobě filosofických a politických postojů). Jedná se přirozeně o výmysly. DNA šimpanze byla přečtena loni na podzim a zdá se, že rozdílů je přece jen trochu víc, alespoň přes 100 mil (obvykle se uvádí 4-6%, tj. 120 - 180mil, nehledě na skutečnost, že se lidé a šimpanzi liší 2/3 proteinů podle této DNA skládaných...ne že by 15 mil bylo málo).
Pak se nabízí otázka, proč takové evidentně "nepřesné" (cca o 1000%) informace článek uvádí a zda je to úmyslné. Takto to vypadá, že nejde vůbec o nějakou DNA ale o propagaci "vědeckého světového názoru": jako pramen je uveden Nature a tento levicový časopis se v poslední době věnuje pochybným filosofickým a politickým záležitostem. Článek by bylo vhodné přesunout do nějaké filosoficko - politické rubriky, s biologií nemánic společného.
To je zajímavé.
Saša,2006-08-17 20:10:42
Ve mně ten článek naopak posílil kreacionistické přesvědčení a nedivil bych se, kdyby byl ze strany levicových blouznivců, zejména těch zeleně zabarvených, intensivně napadán.
Rychlost a masivnost provedených změn a výraznost kvalitativního posunu člověka od zvířat těmito změnami způsobená téměř vylučuje možnost, aby šlo o výsledek přírodního neuvědomělého výběru.
Mne, bigotního katolíka, ten článek potěšil obsahem i formou.
na pravém místě
Nos,2006-08-17 22:22:50
Ucho v láku nás opět pobavilo. Kdybyste si lépe četlo v tom levicovém tisku Nature, jak pisete, tak jste takové blaboly tady nenapsal. Nuž který je podle vas ten spravny časopis, ze kterého byste tady ocenil preklady, kromě Strážní věže a Papežského listu SACRAMENTORUM SANCTITATIS TUTELA, kterým Papež Benedikt XVI. "blokoval vyšetřování pedofilních skandálů.
Alergik
Na láky,2006-08-17 22:27:18
Pro všechny ucha v láku i bez láků. Někoho to možná baví číst ty uší slátaniny, ale mě akorát serou. Ucho, tady tě jen rozčilujou, víš co, vůbec sem nechť. Tohle není server pro tebe.
Levicový časopis Nature?!
Michal M.,2006-08-18 08:44:48
Pane Ucholáku, můžete mi prosím osvětlit, jakým způsobem se OBJEKTIVNÉ vytváří vazba politického a vědeckého názoru? Tedy že odborný vědecký časopis prezentuje své názory levicově? Děkuji a prosím o obšírný výklad, asi jsem trochu pomalejší. Prosím však o výklad OBJEKTIVNÍ, nikoli Vaše soukromé pravicové plky.
1.23%
J. Zrzavy,2006-08-21 15:39:07
Ach jo. Takze kdyz se lidsky a simpanzi genom sestavi vedle sebe (coz neni trivialni ukol), jsou dlouhe cca 2.4 miliardy pismenek. Rozdil v pismenkach mezi obema druhy je 1.23%, pocet pismenek si prosim prepocitejte sami. Skutecny rozdil bude ovsem MENSI (asi min nez 1%), protoze to, co mame, je genom jednoho simpanze Clinta a mnoho z toho, co vypada jako rozdil mezi clovekem a simpanzem, je ve skutecnosti nepoznany a nepochopneny vnitrodruhovy polymorfismus, nejvic zrejme na simpanzi strane. (Te metode, kterou se to odhadnout, se rika koalescencni analyza, ale to uz by bylo hodne tezke.)
A ted pozor - ten rozdil neznamena pocet evolucnich novinek cloveka, protoze cca polovina z nich jsou naopak evolucni novinky simpanze. (Mozna jsou ty vztahy asymetricke, ale to zatim nevime, takze pocitejme predbezne, ze to bude fifty fifty.)
Tedy pocitejme: (2.4 * 10^9 * 0.0123):2 = ???
Pokud jde o jine rozdily nez jsou rozdily v pismenkach, da se tezko pocitat, kolik jich je, protoze jsou holt ruzne povahy a blbe se scitaji. Nicmene ruzni ucholaci by si meli uvedomit, ze ta cisla podobnosti, ktera uz leta koluji, se vzdy tykala prave rozdilu v pismenkach, protoze nic jineho nebylo k dispozici.
Tedy zaver: z ruznych odhadu rozdilu clovek-simpanz, ktere kdy kdo formuloval, se potvrdil ten NEJNIZSI.
1%+něco
Ucholák,2006-08-22 18:29:31
„rozdíl v písmenkách“ – co je to za veličinu, ten „rozdíl v písmenkách“?
O kolik se liší 2 zápisy DNA, lze vyjádřit počtem změn (substitucí), které je potřeba provést, aby se 1 záznam přepsal do druhého. Je ten „rozdíl v písmenkách“ počet změn potřebných pro přepsání? Tedy přepisem 1,23% písmenek máme nový záznam? Asi těžko.
„Skutecny rozdil bude ovsem MENSI (asi min nez 1%), protože ….“ Proč si tedy vybrali ti vědci opici s největším rozdílem (logicky si vybrali největší rozdíl, když přece víme, že „Skutecny rozdil bude ovsem MENSI“) DNA proti lidem? To asi museli hodně vybírat. Proč si nevybrali nějakou podobnější, aspoň nějakou průměrnou?
„A ted pozor - …“ to je pravda. I když statisticky těch změn by mělo být víc v rodokmenu šimpanze (víc generací). Tedy onen mýtický předek by byl výrazně bližší lidem než těm opicím. Ovšem rozšířené evoluční paradigma praví, že většina těch změn je v onom hypotetickém rodokmenu člověka.
„Pokud jde o jine rozdily nez jsou rozdily v pismenkach, da se tezko pocitat, kolik jich je, protoze jsou holt ruzne povahy a blbe se scitaji.“ Jaké jiné rozdíly v DNA, než v písmenkách? To se dá říct, že jsou vlastně stejné na 99,99%, jen jsou ty písmenka trochu jinde a to se „blbě sčítá“.
Prostě z Prahy je to do Brna 10km a pak ještě něco, co se těžko počítá a blbě sčítá.
Ucholáku, nic nechápeš ...
J. Zrzavy,2006-08-23 17:34:03
... nicméně třeba to čte někdo chápavější, tak aby si nemyslel, že máš pravdu ty.
1. Ano, rozdílem v písmenkách jsem mínil bodové substituce, tedy změna jednoho nukleotidu v jiný nukleotid. Šimpanz a člověk se liší 30 miliony substitucí, puntík.
2. Ne, nejde o výběr podobné nebo nepodobné opice. Jde o to, že v rámci každého druhu existuje polymorfismus a že nukleotidy jsou jenom čtyři (A, C, G, T). Představme si, že v pozici číslo 386 v sekvenci genu alkoholdehydrogenázu jsou člověk i šimpanz totálně polymorfní, tedy u různých jedinců můžeme najít všechny čtyři nukleotidy. Když náhodou osekvenujeme člověka, který má A, a šimpanze, který má G, vyjde nám tam *falešný* mezidruhový rozdíl. Na celkovém rozdílu ovšem konkrétní výběr jedince nic nezmění, protože občas zase náhodou vybereme jedince, kteří se v tom polymorfním nukleotidu shodují. A teď pozor, ty troubo - to se pozná, až když je sekvence přečtená, takže se to dá těžko manipulovat předem.
3. Ne, to není žádné evoluční paradigma, my evolucionisté o relativní rychlosti molekulární evoluce člověka a šimpanze od společného předka nic nevíme, teprve teď se to dozvídáme.
4. Nic nechápeš, ucholáku, ale ještě to zkusím. Kolika procenty se liší Praha a Paříž? To se blbě počítá, viď? Musíš to specifikovat - jde o počet domů? Poček věží? Počet obyvatel? Topologii terénu? Počet písmen v názvu? Analogicky: kolika procenty se liší člověk a šimpanz? - Jde o rozdíl v počtu chromozomů? V počtu genů? V pořadí genů? V substitucích? V posunových mutacích? Na všechny tyhle otázky umíme odpovědět, anebo to začínáme umět (počet genů totožný; pořadí genů totožné; počet chromozomů se liší o jeden, protože cestou k člověku dva šimpanzí chromozomy splynuly, což je mimochodem běžné; počet substitucí se liší o 1,23% atd.). No ale jak to sečíst do celkové podobností? *Různé* věci se opravdu blbě sčítají, a to i když někdo není úplně blbý, jako někdo.
zacházení s čísly
Ucholák,2006-08-23 21:03:54
1) 30mil? „Robert Waterston confirms … only 1.23% of nucleotide bases differ between chimps and humans. … The total genetic difference between humans and chimps, in terms of number of bases, sums to about 4% of the genome. That includes 35 million single base substitutions plus 5 million insertions or deletions (indels), says Waterston.
Tedy nejdřív mezi lidmi a šimpanzi je 1,23%, potom 35mil „rozdílů v písmenkách“ a nakonec je to 4% (35mil+5mil indelů, ty jsou různě dlouhé, některé i stovky bází).
Na okraj: „The average protein differs by only two amino acids, and 29% of proteins are identical.“ 29% proteinů je identických … tedy 71% se liší. Tedy rozdíl v zápisu 1,23%=4% (???) ale výsledek je rozdíl 71%.
2) „Ne, nejde o výběr podobné nebo nepodobné opice“
To je jasné, ale z tvrzení „Rozdil v pismenkach mezi obema druhy je 1.23% … Skutecny rozdil bude ovsem MENSI (asi min nez 1%)“ logicky vyplývá, že ten rozdíl 1,23% (který je ale nějak záhadně taky 4%, viz výše) je největší (když přece ten skutečný bude MENŠÍ).
Bylo to míněno ironicky, opici samozřejmě nikdo nevybíral. Tvrzení že „skutečný rozdíl“ bude menší“ je 100% spekulace, lidi i opice se liší v rámci svého druhu tisíci vlastnostmi a individuální rozdíly zkoumaného exempláře mohou být stejně dobře v některých parametrech (a tedy bázích) podobnější stejně jako rozdílnější.
Jinak článek tvrdí že 99% se týká „vycpávky“, tudíž funkčních změn že je 150.000 (300.000)??? („člověka odlišuje“ .., ale od čeho?) To si pak mohli si vybrat nějakou opici a člověka co se od sebe geneticky neliší.
3) „my evolucionisté o relativní rychlosti molekulární evoluce člověka a šimpanze od společného předka nic nevíme…“.
To je svatá pravda, ale mnozí experti v oboru zastávají názor, že to rozhodně není 1/1
4) „Kolika procenty se liší Praha a Paříž? To se blbě počítá, viď? … Analogicky: kolika procenty se liší člověk a šimpanz? - Jde o rozdíl v počtu chromozomů? V počtu genů? V pořadí genů? V substitucích? V posunových mutacích?...“
Článek uvádí 15 milionů změn – je to v něm napsáno. Nějak chybí o jaké změny se jedná. Pokud někdo blbý pochopí ty změny jako „rozdíl v písmenkách“ pak ten rozdíl určitě není 15mil.
Pokud se jedná o počet chromozomů, tak je 2 rozdíly. Pokud je to velikost uší tak je to tak 5cm.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
