Vnější část naší Mléčné dráhy (galaktické halo) není jednotná, ale je tvořena dvěma oblastmi, které se vůči sobě otáčejí v opačném směru.

Nová studie porovnala výsledky 22 nejuznávanějších modelů globálního klimatu s aktuálními klimatickými údaji a ukázalo se, že modely odvádějí neuspokojivou práci při modelování klimatických změn v podstatné části zemské atmosféry.

Konstrukce dopravních staveb z obnovitelných zdrojů nabírá na obrátkách. V Číně testují vysokokapacitní bambusový most.

Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

Rentgenová japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli. Celý sluneční povrch je „obalen“ obrovským množstvím rentgenových jetů.

Překvapivé zjištění, že bakterie rodu Shewanella zručně vyrábějí nanosoučástky, by se mohlo stát počátkem nové generace nanomateriálů.

Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...

Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.

I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.

Astronomové objevili v galaxii CGCG 049-033 extrémně dlouhý intergalaktický proud částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i do velkých vzdáleností.

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Mraky na Marsu obsahují ještě méně vody, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozemských laboratorních pokusů.

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Vedoucí pracovníci čínského vesmírného programu obhajovali pravost fotografie měsíčního povrchu, kterou pořídila sonda Čchag E-1. Odmítají kritiku, že se jedná o kopii podobného snímku z americké družice.

Mezinárodní tým odborníků na alergie si posvítil na sóju, která díky zásahu genových inženýrů vzdoruje herbicidu.

Analýza prachu odebraného Darwinem a dalšími badateli prozrazuje vzdušné cestování mikroorganismů bez ohledu na moderní vymoženosti naší civilizace.

Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

V testech krátkodobé paměti dostali japonští vysokoškoláci na frak od sedmiletého šimpanzího mládence. Že by měli pravdu autoři výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“ a s lidskou inteligencí to šlo s kopce? A to dokonce i v „Zemi vycházejícího slunce“.

Astronomové pomocí rentgenové observatoře Chandra objevili jednu z nejrychlejších hvězd, jakou vůbec kdy pozorovali. Tato „kosmická dělová koule“ postavila před teoretiky otázku, jak vysvětlit tak neobyčejně velkou rychlost.

Spitzer pozoroval u právě se rodící hvězdy – hvězdného embrya L1157, které je zahaleno do černé prachové obálky, rychle rostoucí výtrysk (jet).

Spitzer pozoroval v asi 450 sv.l. vzdáleném systému nazvaném UX Tau A hvězdný zázrak – rychle rostoucí exoplanety u mladé hvězdy. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrálnímu Slunci podobná hvězda, jejíž stáří je však pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.

Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.

Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím rodičů, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své poznatky aplikoval na celý náš lidský genom. Tak vznikla mapa imprintovaných genů. Ukázalo se, že jich je mnohem více, než se soudilo. O praktickém smyslu nové mapy nikdo nepochybuje.

Nálady a úmysly zřejmě vnímáme jinak, než se psychologové dosud domnívali.

Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské Harvard Medical School. Výsledky svého bádání publikoval v prestižním vědeckém časopise Cell.

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

Geneticky modifikovaný tabák vzdoruje suchu a je příslibem pro zemědělce v rozvojových zemích. Vědci připravují rajčata, rýži a pšenici, které vzdorují nedostatku vláhy.

Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že se to všude říká a píše a že jsme se to naučili? Potom by se měla Pieta líbit jen někomu a v jeho mozku by měla při pohledu na sousoší pracovat centra pro zpracování naučených informací.

Průmyslový rybolov je nejen důležitým zdrojem obživy a příjmů v mnoha přímořských státech, ale představuje také mizerně navržený evoluční experiment gigantických rozměrů. U komerčně nejdůležitějších druhů, jako je treska obecná nebo platýzi, převyšuje úmrtnost způsobená rybolovem několikanásobně přirozenou úmrtnost. Bylo by tedy s podivem, kdyby na takto drastický zásah do přirozeného prostředí ryby nezareagovaly.

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet.

Nová pozorování ze Spitzera ukazují, že měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – nejsou ve vesmíru zcela běžné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %.

Láčkovky byly objeveny již v 17. století. Rostou v místech, kde je půda na živiny skoupá a tak si svůj jídelníček spestřují hmyzem a malými obratlovci. Francouzům se téměř po třech stoletích nyní podařilo odhalit další z tajemství těchto nekorunovaných královen masožravých rostlin.

U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein College of Medicine přišel s nápadem léčit tyto nádory podobně jako virovou infekci. Výsledky jsou překvapivě dobré.

Studie zvonků (Campanula americana) odhaluje význam vlivu prostředí, v němž rostou mateřské rostliny na úspěch jejich potomstva.

Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Názorná ukázka toho, že genetická variabilita se vyplácí.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

K čemu je myším kožíšek? Během gravidy a péče o mláďata nejspíš jen k vzteku.

Evropská environmentální agentura (EEA) posuzovala evropské státy v roce 2002 podle ekologické šlápoty (zatěžování přírody člověkem). Zjistila, že přírodu nejméně zatěžují Rumunsko a Bulharsko, nejvíce Finsko. Rakousko patřilo do té horší poloviny. Rakouská vláda se s tímto negativním hodnocením a hořkým výsledkem musela nějak vypořádat a zadala proto Rakouské hospodářské komoře nepřímo státní úkol. Ta po letech vědeckého bádání přišla s novou soutěží mezi evropskými státy a umístila Rakousko na první místo a Rumunsko a Bulharsko na poslední místa.

Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek přidalo hned desítku nových.

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Dinosaurus s "vysavačem".

Samci cichlid tlamovců na to přišli.