Zvětšit obrázek

Fretky za nás nasadily krk. Vědci je nakazili hybridem viru lidské a ptačí chřipky.

Virus tzv. ptačí chřipky náležející k subtypu H5N1 má na svědomí desítky obětí na lidských životech. Navzdory tomu zůstává jeho šíření světem především veterinárním problémem, protože ohrožuje přednostně chovy drůbeže. Zdravotnická veřejnost se obává možnosti rekombinace genů virů „běžné“ lidské chřipky a ptačích virů subtypu H5N1. Vzniklý „hybridní“ virus by mohl získat schopnost šíření mezi lidmi obdobné sezónním chřipkám. Přitom by nemusel ztratit nic ze stávajících patogenních vlastností „ptačí chřipky“, u které se mortalita blíží 60%.

Zvětšit obrázek

V Indonésii se vyskytl případ nákazy virem H5N1, kde se virus přenášel mezi členy jedné rodiny. Epidemie ale nevznikla. Na snímku je jediný z osmi nakažených, který infekci virem H5N1 přežil.

Vědci z amerického Centers for Disease Control and Prevention (CDC) v Atlantě provedli cíleně rekombinaci genů viru  „ptačí chřipky“ subtypu H5N1 a viru standardní sezónní chřipky subtypu H3N2. Vzniklými virovými „hybridy“ nakazili fretky, jejichž dýchací trakt se typem buněk a dalšími charakteristikami velmi podobá dýchacím cestám člověka. Spolu s infikovanými zvířaty ustájili i zdravé fretky a sledovali přenos viru mezi zvířaty. Viroví „hybridi“ se ukázali překvapivě neškodní.

Virus chřipky subtypu H5N1 se ani po laboratorním „křížení“ s lidským virem H3N2 nestal smrtonosným zabijákem.

Hybridní virus nesoucí na povrchu bílkoviny viru H3N2 a skrývají v nitru bílkoviny ptačího viru H5N1 se dobře množil v buňkách fretek kultivovaných in vitro. V přenosu mezi zvířaty ale zaostával za virem subtypu H3N2. Potenciálně ještě nebezpečnější typy hybridních virů kombinující povrchové bílkoviny z viru H5N1 a „vnitřní“ bílkoviny viru H3N2 měly dokonce omezenou růstovou schopnost v buňkách kultivovaných in vitro. Mezi fretkami se vůbec nepřenášel.

Ve vědecké stati publikované v prestižním časopise  Proceedings of the National Academy of Sciences vyslovil tým vědců z CDC závěr, že samotná rekombinace genů chřipkových virů subtypů H5N1 a H3N2 nestačí k vytvoření nebezpečného původce pandemie.

Zvětšit obrázek

„Můžeme být trošičku klidnější,“ říká virolog Albert Osterhaus.

Vzniklý hybridní virus by zřejmě musel projít dalšími změnami dědičné informace a to mutacemi získaných genů. Ani to však není snadné. Vědci očkovali fretky potenciálně nebezpečným virem kombinujícím povrchové bílkoviny z viru H5N1 a vnitřní bílkoviny viru H3N2 a poskytli hybridu čas na vznik potřebných mutací.

Následně tímto mutovaným virem nakazili zdravé fretky. Postup zopakovali celkem pětkrát, ale ani pak nezískali virus, který by se dokázal šířit z nemocných fretek na zdravé.

Zvětšit obrázek

„Byla by fatální chyba virus ptačí chřipky podcenit,“ říká významný japonský virolog Jošihiro Kawaoka.

Mnozí vědci přesto varují před přehnaným optimismem. Pokusy prověřily celkem jednoduchý typ „hybridizace“ jednoho lidského chřipkového viru s jediným kmenem viru ptačí chřipky.
„Můžeme být snad o trošku klidnější,“ glosoval pro vědecký časopis Science výsledky amerických kolegů přední nizozemský virolog Albert Osterhause z Erasmova lékařského centra v Rotterdamu.

„Byla by fatální chyba virus ptačí chřipky podcenit,“ dodal k tomu významný japonský virolog Jošihiro Kawaoka působící na universitách v Tokiu a Madisonu.

Pramen: PNAS