Odborníci jednoho z významných světových pracovišť zaměřených na rakovinu – Ústavu Johna Hopkinse (USA), podali vysvětlení, proč se nádory varlat, podobně jako u sedminásobného vítěze Tour de France, daří při využití určitého postupu vyléčit a proč pacienti s těmito nádory vykazují mnohem lepší přežití, než jaká vykazují pacienti s jinými nádory. I když mají nádory v obdobně pokročilém stádiu vývoje. V červencovém čísle časopisu Journal of the American Medical Association se vědci Hopkinsova ústavu zabývají vysvětlením, proč jak jednoduché opatření, jakým je zvýšení teploty, se projevuje tak blahodárně.
1989: národním šampionem v triatlonu
1990: národním šampionem v triatlonu
1990: 11 místo na mistrovství světa
1992: 14.místo na olympijských hrách
1993: 3x první místo v závodech amerických profesionálů
1993: vítěz 8. etapy na Tour De France
1996: nález rakoviny
1998: 4. místo na mistrovství světa
1999: vítěz Tour de France
2000: opět zvítězil v Tour de France
2001: po třetí zasebou vyhrál Tour de France
2002: po čtvrté vítěz Tour de France
2003: po páté vítěz Tour de France
2004: po šesté vítěz Tour de France
Pokud se nám podle profesora Roberta Getzenberga, podaří pochopit, jak teplota pomáhá zabít rakovinné buňky vznikající ve varlatech, potom bychom měli být schopni tohoto účinku využít i u dalších kompaktních nádorů. Vědci argumentují tím, že teplota je při léčbě mnohem důležitější, než kolik jsme jí byli ochotni připustit. Ovlivňuje v našich tělech celou řadu pochodů a to od reprodukce až po boj s infekcí. Nyní se ukázalo, že to je také mocnou zbraní proti nádorům. Vědci tvrdí, že za pomoci využití efektu teploty by mělo být více než 80% mužů s nádorem varlat vyléčeno. U ostatních druhů rakoviny tak optimističtí již nejsou, ale tvrdí, že s určitým zlepšením rovněž lze počítat.
O slavném cyklistovi
Lance Armstrong se narodil 18. září 1971. Pochází z Texasu, USA. Je bývalým americkým profesionálním cyklistou. V říjnu 1996 mu byla zjištěna rakovina. Doktoři mu dávali 65-85% šanci na přežití, ale poté co mu našli otok na mozku jeho šance klesla na 40-50%. Armstrong podstoupil termoterapii kombinovanou s chemoterapií a v únoru 1997 se z rakoviny vyléčil. Nikdo už ale nevěřil že se Lance Armstrong znovu vrátí na bývalé sportovní výsluní a proto mu byl zrušen kontrakt na 600 000 dolarů v týmu Confidis. Podepsal proto nový kontrakt s výrazně nižší hodnotou 200 000 dolarů. V roce 1998 dosáhl 4. místa na mistrovství světa a vrátil se do všech prestižních soutěží. V roce 1999 vyhrál Tour de France jako druhý američan v historii po Gregovi LeMond v letech 1986, 1989, 1990. V roce 2000 opět zvítězil v Tour de France. V roce 2001 dominoval v závodě Tour de France a potřetí tento nejprestižnější závod vyhrál.
Armstrongův nádor, jako všechny primární nádory varlat, začal v tkáni varlete. Šourek je charakteristický tím, že je o několik stupňů studenější, než jsou ostatní části těla. Je to kvůli spermiím. Těm vyšší teplota nesvědčí a tak se tělo snaží je uchovat v co nejlepším stavu tím, že je umístí do šourkové „chladničky“. Vědci Hopkinsova ústavu si myslí, že když se Armstrongovy nádorové buňky rozšířily do okolních teplejších tkání, oslabilo je to. Nádorové buňky oslabilo narušení proteinové kostry uvnitř jejich jader. Narušení integrity buněčných jader způsobila právě ona zvýšená teplota, kterou byl Armstrong také cíleně léčen, ale mohly k tomu přispět i jeho fyzické výkony, které teplotu jeho těla zvyšovaly. To pak vše dohromady nádorové buňky učinilo mnohem vnímavější na chemoterapii a na ozařování.
Vědci tvrdí, že vliv teploty zatím nedoceňujeme. Přitom je dlouho známo, že změnou teploty si organismus řídí mnoho svých fyziologických funkcí. Reprodukcí počínaje a obranou před infekcemi konče. Nyní k tomu můžeme připsat i obranu před nádory.
Vlastně to ani není zase taková novinka, protože se poměrně dlouho ví, že při některých infekcích se vyhlídky pacientů s rakovinou zlepšují. Zlepšení stavu se přisuzovalo použitým lékům, nebo se vysvětlovalo tím, že povrchové antigeny virů, které infekci způsobily, nějak vhodným způsobem aktivizovaly imunitní systém. Soudilo se, že zmátožená imunitní obrana začne rozeznávat i rakovinné buňky a bránit se jim. Jakou úlohu při tom má zvýšená teplota jsme si ale dost dobře neuvědomovali.
Vědce z Hopkinsova ústavu k jejich teorii o tom jakým mechanismem zvýšená teplota v organismu působí, přivedla jiná studie. Ta kupodivu s rakovinou neměla nic společného. Jednalo se o pozorování jevu zvaného kryptorchismus. To je porucha, při které jedno, nebo obě varlata nesestoupí do šourku a zůstávají v dutině břišní. Tedy v místech kde je tělesná teplota vyšší. Postižení jsou často neplodní. Je to právě vlivem oné zvýšené teploty, která, jak se ukázalo, vede k poruchám v proteinu, který tvoří kostru jaderné DNA. Tato jaderná síť, jak se jí také někdy říká, je strukturou, která je známa zhruba dvacet let.
Úvahy vědců se tedy ubíraly následovně. Jestliže zvýšená teplota dokáže pobourat proteinovou síť spermiím natolik, že je učiní neživotaschopné, potom lze očekávat, že i na nádorové buňky, které již samy mají jadernou strukturu také do značné míry nestabilní, bude efekt zvýšené teploty podobný. Vědcům se to nyní podařilo doložit i experimentálně, že zvýšení teploty porušuje proteinovou jadernou síť, což vede k tomu, že se buňkám nedaří jejich DNA replikovat, buňky se přestanou množit.
Když se nad tím zamyslíme, tak to ani nepřekvapuje. Léčba teplem se úspěšně používá po tisíce let. Nad léčebnými účinky sauny a nebo jen zábalů, se nikdo z nás nepozastavuje. Horečku u infekčních nemocí se také již lékaři nesnaží zcela potlačit, protože se ukázalo, že to je nesmysl. Teplem se nemocní zbavují bolesti způsobených artritidou,... Vědci z Hopkinsova ústavu k tomu všemu nyní přiřadili jen další bod - ničení nádorových buněk teplem. Nemuselo by ale jít jen o buňky nádoru. Vědci si myslí, že zvýšená teplota nám pomáhá se zbavit také jinak postižených buněk. Podle jejich teorie zvýšená teplota škodí všem nějak poškozeným buňkám, přičemž zdravým buňkám neuškodí.
Aby vědci mohli doporučit optimální léčebné tepelné postupy, hodlají provádět celou řadu testů na pokusných zvířatech. Z nich by mělo vyplynout o kolik je žádoucí teplotu zvýšit, jak dlouho má takové zvýšení trvat a jaké dávkování chemoterapeutik je při takové léčbě vhodné použít.
Zvyšovat teplotu lze různě
Nemusí se jednat o pasivní zvyšování teploty zahříváním těla, nebo pobytem v sauně případně trápením těla v horských cyklistických časovkách. Ve hře jsou i jiné postupy založené na využití nanotechnologie. Vědci k tomu hodlají využít nanočástic, které by měly schopnost se vázat na povrchové proteiny nádorově zvrhlých buněk. Takového efektu lze například dosáhnout tím, že se kovové nanočástice obalí vhodnou protilátkou. Jakmile si takto vyzbrojená nanočástice najde svůj cíl, přilepí se k němu. Je-li základem nanočástice kov, lze magnetickým polem její teplotu kdykoli patřičně zvýšit.
Injekce nanočástic, které budou následně podrobeny vnějšímu elektromagnetickému poli, budou podle vědců z Hopkinsova ústavu, v dohledné době realitou. Bude to jedna z levných a bezbolestných metod léčby některých druhů rakoviny.
Nejde ale jen o cílené ničení jaderné proteinové sítě. Jde také o poznání úlohy proteinů, které mají zcela opačnou funkci a které fungují jako „ochranné přikrývky“, které buněčné sítě,když je třeba, obalí a tím je chrání. Říká se jim chaperony. Při zvýšené teplotě množství chaperonů v buňce stoupá a vědci z toho usuzují, že jsou to látky, kterési buňky vyrábějí, aby se tak ochránily před denaturací způsobenou nárůstem teploty. Nejde při tom jen o ochranu těch jaderných proteinových sítí, o kterých zde zatím byla řeč, ale o ochranu mnoha dalších struktur uvnitř buňky, kterým vysoká teplota nesvědčí. Mezi nejrozšířenější chaperony patří tzv. proteiny tepelného šoku (heat shock proteins, hsp). Reakce buněk na zvýšenou teplotu je do značné míry zahalena tajemstvím. Jisté je, že se jedná o komplikované vztahy a že těchto dějů se účastní celá řada proteinů. Pochopení těchto dějů by nás mohlo zavést k novým způsobům léčby nemocí, se kterými si zatím nevíme rady.
Antigeny v potravinách živočišného původu a nádory střev
Autor: Jaroslav Petr (19.09.2024)
Rakovinotvorný dětský pudr stažen z prodeje. Žel ne u nás.
Autor: Josef Pazdera (18.07.2024)
Šumavská zvěřina má pětkrát víc rakovinotvorných látek, než připouští zákon
Autor: Josef Pazdera (28.06.2024)
Personalizovaná liečba karcinómu prostaty s pomocou umelej inteligencie
Autor: Matej Čiernik (30.11.2023)
Snahy nechat rakovinu vyhladovět dostaly nový „nástroj“
Autor: Josef Pazdera (21.10.2023)
Diskuze:
Ona ta hypertermie je pořád popelkou
J. Šimůnek,2006-08-01 08:59:37
a v řadě zemí je považována spíš za nežádoucí alternativní léčbu (a házena někam k akupunktuře, bylinkám a zaříkávání).
Ona má totiž z pohledu mnoha koryfejů medicíny jednu velice nežádoucí vlastnost: Při účinnosti srovnatelné s cytostatiky, ozařováním a dalšími "klasickými" postupy je neskonale levnější a nenáročnější na hitech vybavení. Takže na ní nikdo nemůže vytřískat peníze, a o tom moderní medicína je (a ne o léčení pacientů, bohužel).
re
dochtor,2006-08-01 10:04:47
Pane Šimunku, možná by jste měl sdělit jaká je vaše pracovní pozice, abychom mohli posoudit nakolik jsou vaše prohlášení zasvěcená.
Sama hypertermie má účinost nižší než chemoterapie, někde kolem 10-15%, účinosti kolem 70% dosahuje pokud je kombinována s radioterapii.
(Osobní vzkaz:Pokud máte důkazy, že je pro někoho důležitější peněženka než zdraví, tak to řešte třeba přes policii, i já budu rád, pokud se náš stav očistí od těchle individuí, ale vaše obecné proklamace mne uražejí //jsou na pěst//. Každý z nás se již určitě setkal s malomyslnou a nepříjemnou prodavačkou,ale místo abychom je začali obecně prohlašovat za krávy tak prostě zajdem do jiného krámu.
zase já :)) -insultace beru zpět :))
dochtor,2006-08-01 11:51:12
Nezlobte se, že se pořád vracím dokola.
a) germinální tumory patří k nejlépe léčitelným nádorovým onemocněním vůbec, společně s
choriokarcinomy.V lokalizovaném stadiu až 100% účinnost (čož možná někomu přijde jako
vyzdvihování něčeho zcela jasného, což však zdaleka není pravda). Ve stadiu diseminace se
i přes to daří vyléčit až 80% pacientů, což jsou výsledky o kterých se může onkologům
u většiny jiných diagnos většinou jen zdát.
b)germinální tumory jenž mají primární ložisko ve varleti představují mají lepší prognosu.
(Horší prognosu mají germinální tumory s primárním výskytem např v mediastinu)
c)Tyto excelentní výsledky jsou dosahovány i bez použití termoterapie.
d)Lens Amstrong přes veškerou smůlu ohledně stadia onemocnění, měl obrovské štěstí, že
onemocněl právě tímto typem nádoru.
e)Termoterapie, tak jak je dnes používána, patří k lokálním metodám léčby - z toho vyplývá,
že není možné,aby zastoupila chemoterapii, která působí systémově.
Ani další výzkum,který by eventuelně vedl k používání systémové termoterapie by nevedl
vytlačení chemoterapie,ale ke kombinační léčbě,neboť ta by zřejmě vedla k lepším výsledkům.
Dnešní medicina se snaží býti evidence based, tzn. nelze tento postup aplikovat,pokud
nebudou existovat spolehlivá data,která by prokazovala přínos tohoto přístupu.
( Znáte to,spousta věcí,která vyznívá naprosto logicky, nakonec nevyjde,neboť neznáme skutečnost a
těch pár bílých míst může skrývat velké překážky)
Obavy z toho, že je termoterapie na vedlejší koleji,neboť tolik "nenese" jsou liché
nedochtor, jen středoškolský kantor
Aleš Krátký,2006-08-01 22:50:25
Udělovat osobní sdělení a ani se nepředstavit, to taky o něčem svědčí...
Dochtore,
J. Šimůnek,2006-08-04 21:46:54
onkologie je především o obrovských penězích. A taky o tom, jaké postupy se stanou úředně závaznými, bez ohledu na jejich skutečnou účinnost. Asi před čtyřmi lety jsem seděl na odborném fóru farmakologů (měli jsme tam příspěvek o drogové epidemiologii). Referovali tam o metodě, která by mohla ušetřit řádově desetitisíce Kč na onkologického pacienta (spočívá v tom, že se individuálně testuje citlivost buněk pacientova nádoru na možná cytostatika). V praxi jim to nedovolili odzkoušet - takže alespoň dílčí výsledek: Kde se "závazné postupy" trefily do reálné citlivosti, tam pacienti dlouhodobě přežívali, kde se ukázalo, že nádor citlivý není, tam se do pacientů narvala cytostatika za deseti až statisíce, aby se stejně odebrali na krchov, možná o trochu dřív, než kdyby se s nimi nedělalo nic (problém je, že alespoň u některých by mohla zabrat ta cytostatika, na které byly buňky nádoru citlivé). Přinejmenším by se neutrácela peníze na zcela neúčinou léčbu, kterou sice schválila nějaká odborná komise (a vybrala metodami poplatnými době, kdy její nejstarší členové šprtali anatomii), ale asi žádný valný význam (vedle devastace pacienta a dlouhodobých subjektivních potíží) nemá. To by se ovšem vyplácalo podstatně míň cytostatik a farmaceutické koncerny by to ucítily na svých kapsách.
A před několika lety aféra "nekrotizace tumorů" (metoda byla testována na lidech ozařovaných a s nasazenými cytostatiky, ačkoli z pokusů na zvířatech jasně plynulo, že je účinná jen tehdy, když se nezlikviduje ozařováním a cytostatiky imunitní systém). Přinejmenším se tak jasně ukázala vůle, že není žádoucí získat pozitivní výsledek (a že byly obavy z toho, že bude).
Takže je mi líto, dokud budou ve všelijakých komisích, které schvalují nejen způsoby léčby, ale dokonce i to, co se smí nebo nesmí na tomto poli zkoumat, sedět s dost významnou pozicí zástupci farmaceutických koncernů, zainteresovaných na jednom konkrétním výsledku, do té doby je nutné brát informace o výzkumu i praxi na tomto poli s velkou rezervou.
Asi by bylo nejlepší, aby se rozhodl pacient podle výsledků. Jenže v zemích, kde je to +- možné, spousta pacientů utíká na různé kliniky, léčící "neoficiálními metodami" (mj. i tou hypertermií) a spousta "odborníků" kvůli tomu řve. A když se za tím řevem jde, tak se prakticky vždy najde nějaké spojení těchto řvounů na koncerny vyrábějící potřeby pro "klasickou" léčbu (cytostatika především). A výsledky mají ty alternativní postupy +- srovnatelné s klasickými (maximálně se dá odhadnout, že někteří, co zemřou při alternativním postupu, by mohli přežít na klasickém, ale bohužel to asi platí i naopak). Takže, když se vrátím k těm nešťastným farmakologům (byli, pokud se správně pamatuji, odněkud ze Slovenska), by asi stačilo konstatování "klasická terapie nepomůže, zkuste něco jiného", a bylo by; ale místo toho je strašně silná snaha narvat do těch lidí léky za deseti - až statisíce na osobu, i když se předem ví, že to žádný pozitivní efekt mít nebude.
reply
Dochtor,2006-08-10 19:56:17
Tak na tento vycerpavajici prispevek nelze nereagovat...Pane Simunku, stale jste nam neprozradil Vase vzdelani a pracovni zarazeni. Abych sam nezustal pozadu, tak jsem onkolog v 1 Prazske fakultni nemocnici - bohuzel relativne chudy :)))).Btw o Vasem medicinskem vzdelani mam mirne pochyby,ale mozna se mylim..
K Vasemu prispevku:
"onkologie je především o obrovských penězích."
Nesouhlasim, onkologie je obor, ktery se zabyva lecbou nadorovych onemocneni, pokud jste chtel poznamenat, ze financni naklady na lecbu jsou vysoke a budou se zvysovat, tak souhlasim. Pokud chcete rict, ze se v oboru toci velke penize, mate opet, pravdu. Nadorove onemocneni v CR jsou pricinou 1/4 vsech umrti.Kolik lidi behem zivota onemocni nevim...1/3?? ale za to ruku do ohne nedam. Je tedy celkem logicke, ze je zajem na vyvoji leku pro tak vyznamnou cast populace.
"Referovali tam (farmakologicke forum) o metodě, která by mohla ušetřit řádově desetitisíce Kč na onkologického pacienta (spočívá v tom, že se individuálně testuje citlivost buněk pacientova nádoru na možná cytostatika)."
Prenaset vysledky testovani citlivosti nadorovych bunek in vitro do klinickeho postupu je velmi osemetne.
Par linku, aby jste si nemysleli, ze jsem najatej agent :)/>
http://www.pubmedcentral.gov/picrender.fcgi?tool=pmcentrez&blobtype=pdf&artid=1199589
Nicmene je pravda, ze existuji i odkazy, ktere vyznivaji priznive pro testovani in vitro.
Pro me jako onkologa je dulezite, ze pokud nemam k ruce dostupny a relativne levny prostredek k testovani citlivosti nadorovych bunek in vitro, tak vychazim ze studii, ktere prokazaly benefit urciteho leku pro pacienta. Bez techto dukazu Vas zadny firemnik "proste neprekeca". Klinicke studie samozrejme byvaji az posledni fazi vyvoje noveho leku, tzn. tehdy kdyz uz jsou indicie o jeho ucinosti natolik povzbuzujici, ze neni potreba v studiich podvadet. Design nekterych studii muze byt samozrejme upravovan k lepsim vysledkum, pak se ovsem obvykle stava tercem kritiky onkologu..
Dale nasleduje odstavec plny jedovatych poznamek vice ci mene mimo misu.
Co se tyce oblibeneho argumentu, ktery na 1.pohled vyzniva velmi logicky, to jest, jak vlastne tou nasi lecbou nicime imunitni system a pak je jasny, ze se to telo nemuze vyporadat s tumorem, lze polozit otazku: Kde byl imunitni system (nasi lecbou jeste nenaruseny), kdyz bylo onemocneni ve stadiu nekolika malo (desitek,stovek) bunek, ktere nebyly navic natolik zvlcile jako pri pokrocilem onemocneni???? Proc ocekavame, ze nas imunitni system premuze ty biliardy bunek ted, kdyz mu to neslo predtim??
Navic bunek, ktere postupne ziskaly schopnost se maskovat, schopnost samy zabijet imunitni bunky...? Devitelizace je nafouknuta bublina pro neznale.. Kazdy tumor je ve vetsine sve hmoty tvoren mrtvou nebo utlumenou bunecnou populaci ( a spoustou vaziva povetsinou). Devitelizace je navic i nemozna...cevni zasobeni nadoru ve vetsine pripadu neni mozne totalne "odstrihnout". Nicmene odpojeni od cevniho zasobeni se dela celosvetove ..i u nas ..relativne dlouhodobe, at uz embolizaci, ci chemoembolizaci.
Pan Simunku...jak jsem jiz napsal, hypertermie neni alternativni metodou, je sousasti klasicke mediciny, pouziva se a ma sve jasne indikace.Zapiste si to treba za ...usi :))
Co se tyce vaseho vyroku, ze alternativni medicina ma vpodstate stejne vysledky jako klasicky pristup, tak to je hodne odvazne a pokud nedate link na nejakou solidni studii,
ktera by Vasemu tvrzeni davala za pravdu, tak si to nechte pro kamarady po 12. pivu...
"ale místo toho je strašně silná snaha narvat do těch lidí léky za deseti - až statisíce na osobu, i když se předem ví, že to žádný pozitivní efekt mít nebude"
Ci snaha ??????
Dochtore, tak trochu mlžíte.
J. Šimůnek,2006-08-14 23:06:57
Onkologové jsou možná chudí, ale farmaceutické koncerny vydělávají řádově tisíce až desetitisíce na každém pacientovi (a +- odpovídá ta třetina populace, která projde onkologickým onemocněním a čtvrtina, co na ně také dojede, takže to vyleze do docela zajímavých peněz, i když ne úplně každý je léčen cytostatiky). Rozhodně se tam točí minimálně tolik peněz jako ve fotbale a nutně to vede k tomu samému, co jsme nedávno ve fotbale (a nejen u nás) viděli. Rozdíl je pouze v tom, že prodaný zápas se dá zamaskovat hůř.
Stran vývoje nových léků mi především vadí zástupci farmaceutických firem v komisích, které schvalují prakticky všechen výzkum na pacientech (a mnohdy i preventivní). Nemohou nebýt zainteresovaní (včetně toho, že někdy potřebují pozdržet vývoj nového léku proto, že z toho předchozího ještě nevyždímali, co si myslí, že by vyždímat mohli). A mnohdy jim zcela zjevně vadí prevence, která by snížila počet onkologických pacientů, a tedy i jejich zisky. Dokud prostě nebudou lidé zainteresovaní na určitém konkrétním výsledku (či přímo na vysokém výskytu určitých chorob) držení na distanc od rozhodování o výzkumu v té věci, pak ten výzkum prostě nebude nikdy věrohodný. V řadě západních zemích už na to přišli a výzkumy, do kterých se motaly firmy pracující komerčně v oblasti předmětu výzkumu, jsou považovány primárně za nedůvěryhodné.
Mám určité zprávy z první ruky z pracoviště ČSAV, kde se devitalizace (ne "devetalizace") testovala na zvířatech. Vím i o tom, jak se v době, kdy se o toto téma zajímal tisk, mlžilo např. o malé publikační aktivitě autora (aby se nakonec zjistilo, že měl větší počet článků v impaktovaných časopisech, než někteří jeho kritikové - a ne v časopisech, žijících z reklam), atd. A to testování vypadalo zhruba tak, jako byste na auto našrouboval hranatá kola, a potom "dokázal", že taková věc jako auto prostě jezdit nemůže. Tento stát je prostě příliš malý a lidi v něm příliš ukecaní na to, aby se takové věci daly udržet pod pokličkou.
Mlžíte i s tou hypertermií, v řadě prací, odborných i popularizačních, je uvedena mezi alternativními metodami.
A opravdu existují nádory, kde alternativní metody a klasická terapie mají výsledky velmi podobné, třeba CA pankreatu, melanomy zachycené ve stádiu vzdálených metastáz, a našlo by se toho povíc.
Nakonec se ptáte: "Čí snaha?" A z předchozího textu je snad naprosto jasné, že těch, kdo za ty zbytečně vypaplané léky dostanou zaplaceno, koho jiného snaha by to měla být?
lecba teplotou
Dochtor,2006-07-31 17:39:54
Sorry, ale tady nekdo prave objevil ameriku. Hypertermie se pouziva bezne a to i v Cechach. Nejcasteji u ORL nadoru -tam nejcasteji spolecne s radioterapii,popr i chemoterapii pri recidive, ale treba i u nadoru prsu -opet hlavne u lokalnich recidiv. Efekty jsou dobre a samozrejme jsou lide, kterym to pomuze pouze docasne.
Metody prohrivani jsou bud kontaktni nebo ultrazvukem,
Dale se pouziva radiofrekvenci ablace, kdy v podstate pruchodem elektickeho proudu v tkani tkan ohrejete na 80st. a tim zkoagulujete -radiofrekvenci ablace se pouziva zdaleka nejcasteji pri lecbe jaternich metastaz..
K objevování Ameriky
josef pazdera,2006-07-31 22:56:19
Tak to zní skoro jako výčitka, že se tak banálnímu sdělení autor vůbec věnuje, když to je věc, kterou „u nás běžně děláme“.
Připouštím, že je to možné, že se u nás ví, jakým efektem zvýšená teplota v buňkách působí (že to je prostřednictvím poruch ve strukturách jaderné proteinové sítě, což je podstata celého článku). Nicméně, pokud o tom u nás někdo věděl, nepublikoval to. První tým, který to zveřejnil, byl právě tým z ústavu Johna Hopkinse. K americkému autorovi mohu sdělit, že je profesorem medicíny a že je autorem a spoluautorem šesti patentů. V impaktovaných časopisech mu vyšlo 75 vědeckých publikací (v tom nejsou započítána sdělení na konferencích, což se u nás jako publikace často vykazuje). K osobě, jejíž myšlenky jsem si dovolil v článku přetlumočit, dál sděluji, že se jedná o autora, nebo spoluautora třinácti knih a monografických review. Prof Getzenberg je specialistou urologem. Jemu a jeho spolupracovníkům se daří vyléčit 80% pacientů postižených rakovinou varlat (i v pokročilém stádiu). Informace o kterých jsem referoval, uveřejnil recenzovaný časopis se solidním impaktem. V Časopisu lékařů českých, jsem se nic podobného nedočetl a tak pokud Oslovi nenabídnete ke zveřejnění něco lepšího, obávám se, že moje nutkání k „objevování Ameriky“ asi ještě nějakou dobu setrvá. Josef
pulomluva:))
Dochtor,2006-07-31 23:16:52
Mel bych se asi omluvit, svet je plny poznatku, ktere nejsou vetsine lidi znamy, no a nejake te skupine ano.Reciprocne si i ja se zajmem ctu o vecech,ktere musi pripadat jinym velmi banalni.Beru svoji prehnanou reakci zpet.
pripojuji link pro zvidave:/>
http://www.esho.info/
relativne stare
tom,2006-07-31 05:18:20
Bylo jiz nekolik pripadu popsano , kdy se rakovina leciLA tim , ze se pacientovi injekcne podavala infekce , malarie, spál a růže....
Samozřejmě
josef(paz),2006-07-31 07:22:52
Pozorování, že po horečkách někdy dochází ke zlepšení rakoviny je znám poměrně dlouho. Vysvětlení proč tomu tak je a jakým mechanismem k tomu dochází, je však nové.
souhlas
teu,2006-07-31 07:48:35
Oficiální lékařské záznamy neznám, ale v románech z lékařského prostředí tuhle tématiku včetně podrobného vysvětlení proč najdeme třeba v knize Druhý názor (autora si nepamatuji).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
