Na rozdíl od programu Apollo bude potřeba k letu na Měsíc dvou startů. Jako první odstartuje raketa Ares V (v překladu „Mars“) s urychlovacím stupněm a přistávacím modulem, který tento náklad vynese na nízkou oběžnou dráhu.
Ares V bude mít výšku přes 110 m a nosnost téměř 130 tun. Mohutný první stupeň bude tvořit pětice kyslíko-vodíkových motorů RS-68. O dostatečný tah při startu se postará dvojice pěti-segmetových motorů SRB na tuhé pohonné látky, s kterými se můžeme setkat v současném raketoplánu (u raketoplánu čtyř-segmetové).
V druhém stupni bude jeden kyslíkovodíkový motor J-2X (modifikace motoru J-2 používaném v raketě Saturn V).
Na obrázku: 1.stupeň rakety Ares V (již bez SRB motorů). Právě se odhazuje aerodynamický kryt.
Loď CEV se čtyřčlenou posádkou vynese na oběžnou dráhu raketa Ares I.
První stupeň je tvořen pětisegmentovým motorem SRB. Ve druhém stupni je kyslíkovodíkový motor J2-X, stejný jako v předchozím nosiči). Na špici rakety je záchranná věžička, která odnese v případě havárie nosiče astronauty do bezpečí ( používají také rusové na raketě Sojuz pod názvem SAS).
Na nízké oběžné dráze proběhne spojení. Vytvoří se tím tato sestava: urychlovací stupeň – přistávací modul – CEV.
Po spojení bude zažehnut motor ( J-2X) urychlovacího stupně na rychlost potřebnou k letu k Měsíci.Po dohoření bude odpojen.
Po navedení na oběžnou dráhu Měsíce se oddělí přistávací modul a zahájí fázi přistání (stejně jako u Apolla).
Po oddělení bude manévrovat a snižovat výšku…
Přistávací modul na povrchu Měsíce. Při návratu zůstane dolní část na povrchu, astronauté odletí pouze v té horní návratové části.
Astronauté se vracejí z Měsíce. Hlavnímu motoru vypomáhají ve správné orientaci také postarnní trysky. Poté se spojí s lodí CEV.
Zážeh motoru na lodi CEV – návrat k Zemi.
Oddělení přistávací části s astronauty před vztupem do atmosféry. Zbytek shoří.
Vstup do hustých vrstev atmosféry. Tepelný štít bude muset čelit velmi vysokým teplotám a astronauté vysokému přetížení.
Již zbržděný modul vznášející se na třech padácích. Na rozdíl od letů Apolla se bude přistávat na pevnině, čemuž musí být přispůsobena konstrukce lodi.
Ilustrace: NASA, kontakt na autora: polakmichalzavinutecpost.cz
Diskuze:
Remake
Ludva,2006-08-31 15:09:17
Jestli tenhle remake programu Apollo bude stejné kvality jako remake hollywoodských filmů, tak bych do toho nevlez.
Treba je to jinak
mlz,2006-08-14 10:13:21
Nevim jak vám,ale mě prijde prinejmensim dost divné že zatímco slavna NASA se svym rozpočtem lita do vesmiru už čtyřicet let na raketach které jsou trosku lepe vypadajici V2,tak soukroma firma je schopna vyvinout letoun ktery se dostane na hranici vesmiru s minimalnimi(oproti NASA)naklady za par let.Takze bud je to banda tupcu,a nebo si s nama jenom hrajou a tyhle projekty jsou jenom zasterka aby neak vykazali svuj rozpocet
Odpoved je jednoducha
jjjj,2006-08-14 12:01:12
NASA je fakticky technologicka firma a u vsech takovych firem plati, ze ani tak nezalezi na tom, co mate v kapse jako na tom, co mate v hlave... Berte to tak, ze behem 2. sv. v. se vymyslelo spousta veci, ze kterych zijeme dodneska. Stejne tak NASA v nekterych oblastech zije dodneska z dob Studene valky.
ja chci sci-fi
Martin,2006-08-05 08:51:31
to je v háji. na sci-fi si s tímhle vývojem budu muset počkat, jak to tak vidím až na nějakejch 2150. smrk smrk. to už tady asi nebudu. vymyslete někdo něco, prosím. rád bych létal jako bojový pilot stíhaček s krátkým doletem na palubě něčeho jako ESS Vindicator na pomezí Krabí Mlhoviny a bojoval s Anghor-Sianskou alliancí...
nadsenie
den,2006-08-04 12:13:51
Vobec z toho niesom nadseny, sak nic noveho to neprinesie (alebo sa mylim?). Skor fandim projektom ktore sa snazia vyletiet na robitu a vratit sa naspat bez straty nejakej casti "lode"-lietadla...
Toto mi pride ako neskutocne drahe plytvanie zvlast ked na to niesu peniaze.
nosič
Tarzan,2006-08-15 12:18:09
Autor ve svém článku nepoznamenal, že asi polovina dílu je znovu použitelná. Celá technologie vychází z projktu raketoplánů a dalších předešlých projektů. Pokud by měla NASA vyvíjet zcela nový prostředek podobný raketoplánu, tak by to trvalo mnohonásobně déle a bylo by to řádově dražší
tak-tak
johny,2006-08-02 18:08:14
Len doplnim, ze Ares bol grecky boh (zbytocnej) vojny.
(Bohynou "dobrej" vojny bola Atena).
Rimsky boh Mars sa povazuje za ekvivalent Aresa, ale bol vnimany "pozitivnejsie". (Lebo Rimania boli viac "hrr na ne" (-; )
Dost slaby clanok, alebo skor slaba "vizia" (CEV/Ares/...) ?
Cože??
pavel,2006-07-29 19:41:31
No tedy po půl století bych čekal nějakej významější pokrok. Dyť to vypadá skoro jako apollo, jen s trochu jiným designem.
Ze by?
chutney,2006-08-09 10:36:24
My, co to videli v "primem" prenosu uz budeme senilni a mladi tomu budou tleskat a yenkees bodou zase the greatest!:-D Myslim,ze si zase Hollywood namasti kapsu,tim chci rict,ze mam taky pochybnost o puvodni "navsteve" naseho souputnika...mozna v novem kabate,kdo vi,dejme jim druhou sanci!:-))
Doba letu
Michal Polák,2006-07-29 16:30:40
Pilotovaný let k Měsíci v programu Apollo trval cca. 12 dnů. V současné době techniku na let k Měsíci nemáme - ani loď ani raketu s potřebnou nosností. Pro lety po roce 2018 se neplánuje žádný revoluční pohon, který by cestu urychlil.
V letech apolla vstoupila loď do gravitační sféry Měsíce zhruba po 2,5 dnech.Tato doba by se podle mě neměla příliš lišit.
hmm...
dusko,2006-07-30 15:10:23
ale ale ... techniku mame... jeden saturn aj s modulom je v houstone :-) a aj technologia je vyvinuta... iba peniaze nie su :-(
Jsem zvědavý
Zdeněk Moravec,2006-07-29 12:53:37
To jsem zvědavý, jestli se ten let opravdu uskuteční.
cas
palo,2006-07-29 14:12:21
ako dlho trva let na mesiac sucasnou technikou? nechce sa mi to googlit :)
Čau Zdeňku :-)
Pavel Brož,2006-07-29 15:10:29
No já jsem taky zvědavý, jestli to nakonec nepadne jako další z mnoha obětí úsporných škrtů, nicméně doufám, že po tom skoro půlstoletí od posledního letu by se tam lidé vrátit měli, tak držme palce! :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
